1 Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Žalm Davidův. 2 Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. 3 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese. 4 Jak dlouho budete napadat člověka? Zabitím hrozíte všichni jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná. 5 Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru. -Sela- 6 Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá. 7 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese. 8 Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště. 9 Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště. -Sela- 10 Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání. Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek. 11 Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce. 12 Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc, 13 i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.
Žalm 62
Einheitsübersetzung 2016
Vertrauen auf Gottes Macht und Huld
1Für den Chormeister. Nach Jedutun. Ein Psalm Davids.2Bei Gott allein wird ruhig meine Seele,
von ihm kommt mir Rettung. (Ž 37,7; Iz 30,15)3Er allein ist mein Fels und meine Rettung,
meine Burg, ich werde niemals wanken.4Wie lange stürmt ihr heran gegen einen Einzelnen, /
ihr alle, um ihn zu morden,
wie gegen eine Wand, die sich neigt, eine Mauer, die einstürzt?5Ja, sie planen, ihn von seiner Höhe zu stürzen;
Lügen ist ihre Lust.
Mit dem Mund segnen sie,
in ihrem Inneren aber verfluchen sie. [Sela] (Ž 28,3)6Bei Gott allein werde ruhig meine Seele,
denn von ihm kommt meine Hoffnung. (Ž 42,6; Mi 7,7)7Er allein ist mein Fels und meine Rettung,
meine Burg, ich werde nicht wanken.8Bei Gott ist meine Rettung und meine Ehre,
mein starker Fels, in Gott ist meine Zuflucht. (Ž 3,4; Ž 92,16)9Vertraut ihm, Volk, zu jeder Zeit! /
Schüttet euer Herz vor ihm aus!
Denn Gott ist unsere Zuflucht. [Sela] (Iz 26,4)10Nur Windhauch sind die Menschen,
nur Trug die Menschenkinder.
Sie schnellen empor auf der Waage,
leichter als Windhauch sind sie alle. (Ž 39,6; Iz 40,15)11Vertraut nicht auf Unterdrückung,
verlasst euch nicht auf Raub!
Wenn der Reichtum wächst,
verliert nicht euer Herz an ihn! (Mt 19,22; L 12,15; 1Tm 6,17)12Eines hat Gott gesprochen,
zweierlei hab ich gehört:
Ja, die Macht ist bei Gott (Jb 40,5)13und bei dir, mein Herr, ist die Huld.
Denn du wirst vergelten
einem jeden nach seinem Tun. (2S 3,39; Jb 34,11; Ž 28,4; Ž 31,24; Ž 91,8; Ž 94,2; Jr 50,29; Pl 3,64; Ř 2,6; 2Tm 4,14)