Žalm 63

Český ekumenický překlad

1  Žalm Davidův, když byl v Judské poušti. 2  Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. 3  Proto tě vyhlížím ve svatyni, chci spatřit tvoji sílu a slávu; 4  tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. 5  Proto ti dobrořečím po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. 6  Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu. 7  Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek, 8  že jsi mou pomocí býval, ve stínu křídel tvých plesám. 9  Má duše přilnula k tobě, tvá pravice mě pevně drží. 10  Ti, kdo mi chystají zkázu a o život ukládají, sestoupí v nejhlubší útroby země; 11  vydáni napospas meči za kořist šakalům padnou. 12  Král se však bude radovat; Bůh bude chloubou všech, kdo přísahají při něm, a budou zacpána ústa těm, kdo zrádně mluví. 

Žalm 63

Einheitsübersetzung 2016

1 Ein Psalm Davids. Als er in der Wüste Juda war. (1S 23,14)2 Gott, mein Gott bist du, dich suche ich, es dürstet nach dir meine Seele. Nach dir schmachtet mein Fleisch wie dürres, lechzendes Land ohne Wasser. (Ž 42,2)3 Darum halte ich Ausschau nach dir im Heiligtum, zu sehen deine Macht und Herrlichkeit. (Ž 26,8)4 Denn deine Huld ist besser als das Leben. Meine Lippen werden dich rühmen.5 So preise ich dich in meinem Leben, in deinem Namen erhebe ich meine Hände.6 Wie an Fett und Mark wird satt meine Seele, mein Mund lobt dich mit jubelnden Lippen. (Ž 23,5; Ž 43,4)7 Ich gedenke deiner auf meinem Lager und sinne über dich nach, wenn ich wache. (Ž 119,148; Iz 26,9)8 Ja, du wurdest meine Hilfe, ich juble im Schatten deiner Flügel. (Ž 17,7)9 Meine Seele hängt an dir, fest hält mich deine Rechte.10 Die mir nach dem Leben trachten, um mich zu vernichten, sie müssen hinabfahren in die Tiefen der Erde.11 Man gibt sie preis der Gewalt des Schwerts, sie werden den Schakalen zur Beute.12 Der König aber freue sich an Gott! / Wer bei ihm schwört, darf sich rühmen. Doch allen Lügnern wird der Mund verschlossen. (Ž 21,2; Ž 107,42)