Ozeáš 8 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Kdo seje vítr, sklidí bouři - Boží soud se valí na lid, který Hospodina vyznává jen ústy.

1 Polnici k ústům! Jak orel na dům Hospodinův! Přestoupili moji smlouvu, proti mému zákonu se vzepřeli. 2 Budou ke mně úpět: “Bože můj, my synové Izraele se k tobě známe.“ 3 Izrael zanevřel na to, co je dobré, bude jej honit nepřítel. 4 Krále si ustanovili, ale beze mne, dosadili velmože, ale já se k nim neznám. Ze svého stříbra a zlata si udělali modlářské stvůry ke své vlastní zkáze. 5 Tvůj býček na tebe, Samaří, zanevřel. Můj hněv proti nim plane! Jak dlouho ještě? Bez trestu nezůstanou. 6 Neboť ten býček je z Izraele, udělal jej řemeslník, není to Bůh. Ze samařského býčka zbudou jen třísky. 7 Zaseli vítr, sklidí bouři. Nevyroste jim ani stéblo, co vzklíčí, nevydá žádnou mouku; kdyby snad i něco vydalo, pohltí to cizáci. 8 Izrael bude pohlcen. Hle, budou mezi pronárody jako bezcenná nádoba. 9 Vystupovali k Ašúrovi, k osamělému divokému oslu; Efrajim kupčí láskou. 10 Ale i kdyby kupčili se všemi pronárody, přece je seženu dohromady a brzo začnou pociťovat břemeno krále velmožů. 11 Efrajim postavil mnoho oltářů, aby hřešil; má tedy oltáře a hřeší. 12 Kdybych mu napsal ze svého zákona sebevíc, bude to pokládáno za něco cizího. 13 Když mi obětují dary, obětují maso, aby se najedli. Hospodin v nich nemá zalíbení. Však si připomene jejich nepravost a ztrestá je za jejich hříchy. Půjdou zpátky do Egypta. 14 Izrael zapomněl na svého Učinitele a nastavěl chrámků, Juda postavil mnoho opevněných měst. Ale já pošlu na jeho města oheň a ten pozře jejich paláce.

Bible, překlad 21. století

Zaseli vítr, sklidí vichřici

1 Polnici na rty! Na dům Hospodinův letí orli! Smlouvu se mnou totiž zrušili, mému Zákonu se vzepřeli. 2 Ano, volají: „Bože náš, Izrael tě zná!“ 3 Izrael ale dobro opustil, a tak jej bude stíhat protivník. 4 Dosazují si krále, ale beze mě; bez mého vědomí si volí velmože; vyrábějí si modly stříbrné a zlaté k vlastní záhubě. 5 Zavrhni to své tele, Samaří! Vzplanul jsem hněvem proti nim. Jak dlouho ještě budou beztrestní? 6 To tele z Izraele pochází, řemeslník je vyrobil. To že je Bůh? Nikoli! Rozbito bude na třísky to tele v Samaří! 7 Protože vítr zasévali, sklidí vichřici. Klasy zůstanou bez zrní, budou bez úrody, bez mouky. Pokud se něco urodí, spolykají to cizáci. 8 Izrael bude pohlcen – mezi pohany teď zůstane jako nepotřebný odpadek. 9 Chodili totiž do Asýrie jako divoký osamělý osel – Efraim kupoval si milence! 10 Prodávali se mezi pohany, já je teď ale shromáždím, aby už brzy cítit začali břemeno krále nad velmoži. 11 Efraim má tolik oltářů k oběti za hřích – z těch se mu ale staly oltáře k hřešení! 12 Ve svém Zákoně jsem jim toho napsal tolik – jim je to ale cizí, jako by nerozuměli! 13 Když mi přinášejí své oběti, obětují maso, aby se najedli – Hospodinu se to nelíbí! Teď si připomene jejich provinění a jejich hříchy potrestá: Půjdou zpátky do Egypta!^[1] 14 Izrael zapomněl na svého Tvůrce a nastavěl si paláce; Juda opevnil spoustu měst. Já ale sešlu na jejich města oheň – ten jim ty tvrze sežehne!

Bible Kralická

1 Přičině k ústům svým troubu, rci: Aj, letí jako orlice na dům Hospodinův, proto že přestoupili smlouvu mou, a proti zákonu mému převráceně činili. 2 Budouť sic volati: Bože můj, znáť tebe Izrael, 3 Ale opustilť jest Izrael dobré, nepřítel jej stihati bude. 4 Oniť ustanovují krále, ale beze mne; knížata vyzdvihují, k nimž já se neznám; z stříbra i z zlata svého činí sobě modly k svému zkažení. 5 Opustíť je tele tvé, ó Samaří, když se zažhne prchlivost má na ně. Až dokudž nebudou moci ostříhati nevinnosti? 6 Však i ono jest od Izraele, řemeslník je udělal, a neníť Bohem; nebo drtiny budou z toho telete Samařského. 7 Poněvadž větru rozsívají, takéť vichřici žíti budou; ani stébla žádného míti nebudou; úroda nevydá mouky, a by pak i vydala, cizozemci to sehltí. 8 Sehlcen bude Izrael, tudíž budou mezi pohany jako nádoba, v níž není žádné líbosti. 9 Proto že se oni utíkají k Assurovi, oslu divokému, kterýž jest toliko sám svůj, a že Efraim sobě najímá milovníky, 10 A že posílali dary mezi pohany: protož tudíž je zberu i já, anobrž jižť jsou okusili něčeho pro břímě krále knížat. 11 Nebo vzdělal Efraim mnoho oltářů k hřešení, máť oltáře k hřešení. 12 Vypsal jsem jemu znamenité věci v zákoně svém, ale neváží sobě rovně jako cizí věci. 13 Z obětí darů mých obětují maso a jedí, Hospodin neoblibuje jich. Jižť zpomene na nepravost jejich, a vyhledávati bude hříchy jejich, že se oni do Egypta navracují, 14 A že se zapomenul Izrael na Učinitele svého, a nastavěl chrámů, a Juda vzdělal mnoho měst hrazených. Protož pošli oheň na města jeho, a zžíře paláce jeho.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

Israel to reap the whirlwind

1 ‘Put the trumpet to your lips! An eagle is over the house of the Lord because the people have broken my covenant and rebelled against my law. 2 Israel cries out to me, “Our God, we acknowledge you!” 3 But Israel has rejected what is good; an enemy will pursue him. 4 They set up kings without my consent; they choose princes without my approval. With their silver and gold they make idols for themselves to their own destruction. 5 Throw out your calf-idol, Samaria! My anger burns against them. How long will they be incapable of purity? 6 They are from Israel! This calf – a metalworker has made it; it is not God. It will be broken in pieces, that calf of Samaria. 7 ‘They sow the wind and reap the whirlwind. The stalk has no head; it will produce no flour. Were it to yield grain, foreigners would swallow it up. 8 Israel is swallowed up; now she is among the nations like something no-one wants. 9 For they have gone up to Assyria like a wild donkey wandering alone. Ephraim has sold herself to lovers. 10 Although they have sold themselves among the nations, I will now gather them together. They will begin to waste away under the oppression of the mighty king. 11 ‘Though Ephraim built many altars for sin offerings, these have become altars for sinning. 12 I wrote for them the many things of my law, but they regarded them as something foreign. 13 Though they offer sacrifices as gifts to me, and though they eat the meat, the Lord is not pleased with them. Now he will remember their wickedness and punish their sins: they will return to Egypt. 14 Israel has forgotten his Maker and built palaces; Judah has fortified many towns. But I will send fire on their cities that will consume their fortresses.’