Ozeáš 7 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Pošetilost zatvrzelého Efrajima - Hospodin odhaluje bezradnost a roztěkanost lidu.

1 Když chci léčit Izraele, vychází najevo nepravost Efrajimova a zlořády Samaří, jak proradně jednají. Zloděj se vloupává, horda přepadává na ulici. 2 Ani jim nepřijde na mysl, že na všechny jejich zlořády pamatuji. Jejich skutky je obklopují, mám je před očima. 3 Svými zlořády dělají radost králi, svými přetvářkami velmožům. 4 Jsou to samí cizoložníci, jsou jako sálající pec bez pekaře, který přestal bdít, když dal zadělané těsto kynout. 5 V den našeho krále jsou velmožové rozpáleni vínem; spřáhl se s posměvači. 6 Záludně se k němu blíží, jejich srdce je jako pec; po celou noc spí jejich pekař, za jitra shoří plápolajícím plamenem. 7 Každý z nich sálá jako pec, požírají své soudce; všichni jejich králové padají, nikdo z nich nevolá ke mně. 8 Efrajim se směšuje s kdejakým lidem, Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb. 9 Cizáci stravují jeho sílu, on to nepoznává; ačkoli prokvétá šedinami, on to nepoznává. 10 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. K Hospodinu, svému Bohu, se nevracejí, hledat ho je ani nenapadne. 11 Efrajim je jako nerozumná holubice, snadno se dá zlákat. Volají k Egyptu, chodí do Asýrie. 12 Až zase půjdou, rozestřu na ně svou síť, schytám je jako nebeské ptactvo, ztrestám je, jak o tom slýchali ve svém shromáždění. 13 Běda jim, protože utekli ode mne. Zhouba na ně, že mi byli nevěrní. Já jsem je vykoupil, oni však o mně mluví lži. 14 Ve svém srdci neúpějí ke mně, když kvílejí na svých ložích. Scházejí se při obilí a moštu a mně se vyhýbají. 15 Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži, oni o mně smýšleli zle. 16 Obracejí se, ne však k Nejvyššímu, jsou jako záludný luk. Mečem padají jejich velmožové pro jazyk, jenž soptí hněvem. Proto sklidí jen úšklebky v egyptské zemi.

Bible, překlad 21. století

1 kdykoli Izraele uzdravím, tehdy se ukazuje Efraimův hřích a zločiny Samaří: Zabývají se podvody, do domů lezou zloději, tlupy lupičů jsou v ulicích. 2 Vůbec si v srdci nepřipouštějí, že si pamatuji všechny jejich zločiny; jejich skutky je teď obklíčily – vždyť je mám stále na očích! 3 Obšťastňují krále svými zločiny a velmože svou lží. 4 Všichni jsou samí cizoložníci, rozpálené peci podobní, ve které pekař ani topit nemusí, než mu zadělané těsto prokvasí. 5 V den královy slavnosti velmoži vínem rozpálení, zmožení – a on si třese rukou se zrádci! 6 Jejich srdce se podobají peci, zrádně se k němu lísají; celou noc doutná jejich rozlícení, ráno pak vzplane plameny. 7 Jako pec jsou všichni rozpálení, své vlastní vládce sžírají; jejich králové se všichni hroutí, ke mně však nevolá žádný z nich. 8 Efraim se mísí s národy, neobrácený pecen je Efraim. 9 Jeho sílu stravují cizinci a on to netuší. Hlavu mu pokrývají šediny a on to netuší. 10 Ačkoli pýcha Izraele svědčí proti němu, přesto se nevracejí k Hospodinu, svému Bohu, nehledají ho navzdory tomu všemu. 11 Efraim je jako holub, hloupý a bláhový: Jednou volají k Egyptu, pak zas do Asýrie běhají. 12 Kamkoli se obrátí, přehodím přes ně svoji síť. Pochytám je jak ptáky na nebi; ztrestám je, když uslyším, jak se slétají. 13 Utekli ode mě – běda jim! Záhuba na ně, že mě zradili! Já jsem je toužil vykoupit, oni však o mně mluví lži. 14 Nevolají ke mně ze srdcí, když na svých lůžkách kvílejí, zraňují se^[1] kvůli vínu a obilí, ode mě se však odvracejí. 15 Já jsem je učil a jejich pažím dával sílu, oni se ale spikli proti mně. 16 Obracejí se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako křivý luk. Jejich velmoži padnou mečem; protože sami tak vztekle mluvili, v Egyptě se jim vysmějí!

Bible Kralická

1 Když léčím Izraele, tedy zjevuje se nepravost Efraimova a zlosti Samařské; nebo provodí faleš. Vnitř zlodějství, a vně provozují loupežnictví. 2 Aniž na to pomýšlejí v srdci svém, že na všecku nešlechetnost jejich pamatují; již je obkličují skutkové jejich, a před mým oblíčejem jsou. 3 Nešlechetností svou obveselují krále, a klamy svými knížata. 4 Všickni napořád cizoloží, podobni jsouce peci zanícené od pekaře, kterýž přestává bdíti, jen ažby zadělané těsto zkynulo. 5 V den krále našeho k nemoci jej přivodí knížata láhvicí vína; vztahuje ruku svou s posměvači. 6 Nebo přiložili k úkladům svým srdce své podobné peci; celou noc spí pekař jejich, v jitře hoří jako plamen ohně. 7 Všickni napořád rozpáleni jsou jako pec, a zžírají soudce své; všickni králové jejich padají, aniž kdo z nich volá ke mně. 8 Efraim s národy smísil se, Efraim bude chléb podpopelný neobrácený. 9 Cizozemci zžírají sílu jeho, ačkoli on toho nezná; i šedinami prokvítaje, však vždy toho nezná. 10 A ačkoli pýcha Izraelova svědčí vůči proti němu, však se nenavracují k Hospodinu Bohu svému, aniž ho hledají s tím se vším. 11 A Efraim jest jako holubice hloupá bez srdce; k Egyptskému králi volají, k Assyrskému se utíkají. 12 Když odejdou, roztáhnu na ně sítku svou, a jako ptactvo nebeské přitrhnu je; kárati je budu tak, jakž slýcháno bylo o tom v shromáždění jejich. 13 Běda jim, že jsou poběhli mne. Zpuštění na ně, proto že se mi zpronevěřili, ješto jsem já je vykoupil, ale oni mluvili proti mně lži. 14 Aniž volají ke mně z srdce svého, když kvílí na ložcích svých, a když pro obilé a mest shromažďujíce se, obracejí se ke mně, 15 Ješto já potrestav, posiloval jsem ramen jejich, ale oni proti mně zlé vymýšlejí. 16 Navracujíť se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako lučiště omylné, padají od meče knížata jejich, od rozhněvání jazyka jejich, což jim ku posměchu jest v zemi Egyptské.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

1 whenever I would heal Israel, the sins of Ephraim are exposed and the crimes of Samaria revealed. They practise deceit, thieves break into houses, bandits rob in the streets; 2 but they do not realise that I remember all their evil deeds. Their sins engulf them; they are always before me. 3 ‘They delight the king with their wickedness, the princes with their lies. 4 They are all adulterers, burning like an oven whose fire the baker need not stir from the kneading of the dough till it rises. 5 On the day of the festival of our king the princes become inflamed with wine, and he joins hands with the mockers. 6 Their hearts are like an oven; they approach him with intrigue. Their passion smoulders all night; in the morning it blazes like a flaming fire. 7 All of them are hot as an oven; they devour their rulers. All their kings fall, and none of them calls on me. 8 ‘Ephraim mixes with the nations; Ephraim is a flat loaf not turned over. 9 Foreigners sap his strength, but he does not realise it. His hair is sprinkled with grey, but he does not notice. 10 Israel’s arrogance testifies against him, but despite all this he does not return to the Lord his God or search for him. 11 ‘Ephraim is like a dove, easily deceived and senseless – now calling to Egypt, now turning to Assyria. 12 When they go, I will throw my net over them; I will pull them down like the birds in the sky. When I hear them flocking together, I will catch them. 13 Woe to them, because they have strayed from me! Destruction to them, because they have rebelled against me! I long to redeem them but they speak about me falsely. 14 They do not cry out to me from their hearts but wail on their beds. They slash themselves,^[1] appealing to their gods for grain and new wine, but they turn away from me. 15 I trained them and strengthened their arms, but they plot evil against me. 16 They do not turn to the Most High; they are like a faulty bow. Their leaders will fall by the sword because of their insolent words. For this they will be ridiculed in the land of Egypt.