Ozeáš 6 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Neúčinná zbožnost - Hospodin odmítá návrat bez pokání.

1 „Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže. 2 Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít. 3 Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.“ 4 Co mám s tebou dělat, Efrajime? Co mám s tebou dělat, Judo? Vaše zbožnost je jak jitřní obláček, jako rosa, která hned po ránu mizí. 5 Proto jsem je otesával skrze proroky, ubíjel jsem je výroky svých úst; z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo. 6 Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly. 7 Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu, ve všem se vůči mně zachovali věrolomně. 8 Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti, městem krvavých stop. 9 Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží, vraždí na cestě do Šekemu, prosazují své mrzké plány. 10 V izraelském domě vidím strašnou věc: Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem. 11 A tobě, Judo, nastane žeň, až změním úděl svého lidu.

Bible, překlad 21. století

Láska, ne oběti

1 „Pojďme se vrátit k Hospodinu! On nás ranil a on uzdraví, udeřil a také ošetří. 2 Po dvou dnech nám život navrátí, třetího dne nás znovu postaví, abychom před ním mohli žít, 3 abychom Hospodina znali a znát ho chtěli stále víc. On se objeví tak jistě jako svítání, přijde k nám jako průtrž na podzim, jak jarní déšť, jenž zemi zavlaží.“ 4 Co mám s tebou, Efraime, dělat? Co s tebou, Judo, udělat? Vaše láska je jako ranní mlha, jak rosa, jež zrána vyprchá! 5 Proto jsem vás otesával skrze proroky, ubíjel jsem vás svými výroky, aby mé^[1] úsudky jak světlo zářily. 6 Chci totiž lásku, nikoli oběti, poznání Boha spíš než zápaly. 7 Oni však jako Adam smlouvu zrušili, ach, jak mi byli nevěrní! 8 Gileád je město lidí zločinných, plné krvavých šlépějí. 9 Jako loupežníci číhající na lidi, takto se tlupy kněží spolčují, aby na cestě do Šechemu vraždili, aby provozovali zvrhlosti! 10 V domě Izraele vidím hroznou věc: Efraim se tam zabývá smilstvem, poskvrňuje se Izrael.

Utekli ode mě

11 Ale i tebe, Judo, čeká žeň. Kdykoli úděl svého lidu obrátím,

Bible Kralická

1 V úzkosti své ráno hledati mne budou: Poďte, a navraťme se k Hospodinu; nebo on uchvátil a zhojí nás, ubil a uvíže rány naše. 2 Obživí nás po dvou dnech, dne třetího vzkřísí nás, a budeme živi před oblíčejem jeho, 3 Tak abychom znajíce Hospodina, více poznávati se snažovali; nebo jako jitřní svitání jest vycházení jeho, a přijde nám jako déšť jarní a podzimní na zemi. 4 Což mám činiti s tebou, ó Efraime? Což mám činiti s tebou, ó Judo, ano vaše dobrota jest jako oblak ranní, a jako rosa jitřní pomíjející? 5 Protož otesával jsem skrze proroky, zbil jsem je řečmi úst svých, aby soudů tvých světlo vzešlo. 6 Nebo milosrdenství oblibuji a ne obět, a známost Boha více než zápaly. 7 Ale oni smlouvu mou jako lidskou přestoupili, a tu se mi zpronevěřili. 8 Galád město činitelů nepravosti, plné šlepějí krvavých. 9 Rota pak kněžstva jsou jako lotři, kteříž na někoho čekají na cestě, kudyž se jde do Sichem; nebo zúmyslnou nešlechetnost páší. 10 V domě Izraelském vidím hroznou věc: Tam smilstvím Efraimovým poškvrňuje se Izrael. 11 Ano i u tebe, ó Judo, vsadil rouby, když jsem já zase vedl zajatý lid svůj.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

Israel unrepentant

1 ‘Come, let us return to the Lord. He has torn us to pieces but he will heal us; he has injured us but he will bind up our wounds. 2 After two days he will revive us; on the third day he will restore us, that we may live in his presence. 3 Let us acknowledge the Lord; let us press on to acknowledge him. As surely as the sun rises, he will appear; he will come to us like the winter rains, like the spring rains that water the earth.’ 4 ‘What can I do with you, Ephraim? What can I do with you, Judah? Your love is like the morning mist, like the early dew that disappears. 5 Therefore I cut you in pieces with my prophets, I killed you with the words of my mouth – then my judgments go forth like the sun.^[1] 6 For I desire mercy, not sacrifice, and acknowledgment of God rather than burnt offerings. 7 As at Adam,^[2] they have broken the covenant; they were unfaithful to me there. 8 Gilead is a city of evildoers, stained with footprints of blood. 9 As marauders lie in ambush for a victim, so do bands of priests; they murder on the road to Shechem, carrying out their wicked schemes. 10 I have seen a horrible thing in Israel: there Ephraim is given to prostitution, Israel is defiled. 11 ‘Also for you, Judah, a harvest is appointed. ‘Whenever I would restore the fortunes of my people,