Jób 34 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

DRUHÁ ŘEČ ELÍHÚOVA - — Jób není v právu

1 Na to navázal Elíhú slovy: 2 „Vy moudří, slyšte mé řeči, vy vědoucí, naslouchejte mi. 3 Ucho přece přezkušuje řeči, patro vychutnává pokrm. 4 Volme si, co je právo, ať zvíme mezi sebou, co je dobré. 5 Jób řekl: ‚Jsem spravedlivý, a Bůh upírá mi právo. 6 Mám lhát? Proti svému právu mluvit ? Zasáhl mě zkázonosný šíp, avšak ne pro přestoupení.‘ 7 Který muž je jako Jób? Prý pije výsměch jako vodu, 8 spolčuje se s pachateli ničemností, obcuje se svévolnými lidmi; 9 řekl: ‚Muži není k ničemu mít zalíbení v Bohu.‘

— Všemocný je spravedlivý

10 Proto mě slyšte, rozumní mužové: Daleko je Bůh od svévole, Všemocný od bezpráví. 11 Podle toho, co člověk udělá, odplatí jemu, s každým nakládá podle jeho stezky. 12 Opravdu, Bůh nejedná svévolně, Všemocný právo nepokřiví. 13 Kdo mu dal pod dohled zemi a kdo před něho položil celý svět? 14 Kdyby měl na mysli jenom sebe a svého ducha i dech k sobě zpět stáhl, 15 tu by všechno tvorstvo rázem vyhynulo, člověk by se obrátil v prach. 16 Máš-li tedy rozum, poslyš toto, dopřej sluchu tomu, co říkám. 17 Což může panovat ten, kdo nenávidí právo? Nebo Úctyhodného, jenž je spravedlivý, prohlásíš za svévolníka?

— Spravedlivý je všemocný

18 Je snad možno říci králi: ‚Ty ničemo,‘ nebo urozeným: ‚Svévolníku?‘ 19 Bůh nestraní velmožům, nedá přednost váženému před nuzákem, protože všichni jsou dílem jeho rukou. 20 Umírají v okamžení, třeba o půlnoci. Lid se zachvěje, když odcházejí; i vznešený je odvolán, aniž kdo hne rukou. 21 Na cesty každého jsou upřeny jeho oči, on každý krok vidí. 22 Není temnoty ani šera smrti, kde by se mohli skrýt pachatelé ničemností. 23 Na nikoho nevkládá nic navíc, že by se musel s Bohem soudit. 24 Ctihodné bije, nemusí nic vyšetřovat, jiné staví na ta místa; 25 je obeznámen s jejich dílem, podvrátí je za noc a jsou rozdrceni. 26 Potrestá je jako svévolníky, každý na to bude hledět, 27 za to, že se odchýlili pryč od něho a neměli uznání pro žádnou jeho cestu, 28 takže se až k němu donesl křik nuzných a slyšel křik utištěných. 29 Když zůstane klidný, kdo ho smí prohlásit za svévolníka? Když skrývá tvář, kdo ho může spatřit? A přece bdí nad pronárody i jednotlivci, 30 aby nekraloval člověk – rouhač a nestalse svůdcem lidu.

— Rozhodnutí neleží u Jóba

31 Sluší se doznat Bohu: ‚Snáším svůj trest, nebudu už pohoršlivě jednat. 32 Poučuj mě o tom, na co nestačí můj pohled. Spáchal-li jsem podlost, už tak neučiním.‘ 33 Má snad odplácet dle tvého, když ty jeho názor za nic nemáš? Ty bys to měl rozhodnout, ne já. Pověz, co víš! 34 Rozumní mužové mi přisvědčí a moudrý muž mi bude naslouchat: 35 ‚Jób nemluví uváženě, jeho slova nejsou prozíravá. 36 Je třeba jednou provždy Jóba přezkoušet, protože odpovídá jako mužové propadlí ničemnostem. 37 Vždyť ke svému hříchu přidává nevěrnost, mezi námi si výsměšně tleská a má mnoho řečí proti Bohu.‘“

Bible, překlad 21. století

Bůh nedělá nic zlého

1 A Elihu mluvil dál: 2 „Slyšte má slova, mudrci, vy znalci, naslouchejte mi. 3 Vždyť ucho umí rozlišovat slova, jako umí jazyk pokrm ochutnat. 4 Rozhodněme sami, co je správné, co je dobré, tu spolu posuďme. 5 Job prohlašuje: ‚Jsem nevinen, a Bůh mi právo odepřel. 6 I když jsem poctivý, jsem brán za lháře, mé rány se nehojí, ač jsem nic neproved!‘^[1] 7 Je snad Jobovi někdo podobný? Rouhá se, jako by vodu pil! 8 Dává se do spolku se zločinci, řadí se mezi ničemy! 9 Vždyť říká: ‚Člověku není k ničemu usilovat o Boží oblibu!‘^[2] 10 Ať mě slyší každý, kdo rozum má: Bůh přece nic zlého nedělá, Všemohoucímu je křivda vzdálená. 11 Každému ovšem jeho skutky odplácí, chová se k lidem, jak si kdo zaslouží. 12 Bůh v žádném případě nebude jednat zle, Všemohoucí nemůže právo převracet. 13 Kdo mu asi svěřil zem? Kdo mu předal celý svět? 14 Kdyby ho jen tak napadlo svůj dech, svého ducha odejmout, 15 všechno živé by rázem pomřelo, lidstvo by se bylo do prachu vrátilo! 16 Máš-li tedy rozum, poslouchej, na moje slova pozor dej: 17 Jak by mohl vládnout ten, kdo právo nesnáší? Chceš snad Mocného a Spravedlivého odsoudit? 18 Vždyť on i králi řekne: ‚Jsi ničemník!‘ a šlechticům: ‚Vy zločinci!‘ 19 On ani knížatům nestraní, nestaví velmože před nuzáky – dílo jeho rukou jsou jeden jak druhý! 20 Uprostřed noci náhle umírají, i mocní se zachvějí a musí pryč, odstraněni jsou bez lidské pomoci. 21 Očima sleduje cesty všech lidí, každý jejich krok on dobře vidí. 22 Není temnoty a není příšeří, kde by se zločinci před ním schovali. 23 Bůh nemusí shromažďovat další důkazy, aby se k němu člověk na soud dostavil. 24 Mocné rozdrtí bez ptaní, jiné pak dosadí místo nich. 25 O jejich skutcích dobře ví, v noci je svrhne, a jsou zničeni. 26 Ztrestá je za jejich zločiny veřejně a všem na očích. 27 To proto, že od něj odešli a na jeho cesty vůbec nedbali. 28 Křik chudých kvůli nim k Bohu vystoupil a on vyslýchá křik ubohých. 29 Když ale mlčí, kdo ho odsoudí? Když skryje svou tvář, kdo ho uvidí? On přitom bdí nad lidmi i národy, 30 tak aby bezbožní vládnout nemohli a nesváděli lidi do pasti. 31 Co kdybys tedy Bohu pověděl: ‚Zhřešil jsem, už se to nestane; 32 pokud co nevidím, prosím pouč mne, a pokud jsem křivdil, bylo to naposled.‘ 33 Má snad Bůh odplácet podle tebe, když se ti to nelíbí podle něj? Ty sám si vyber, ne já za tebe, pověz nám, co ses dozvěděl! 34 Všichni rozumní mi to potvrdí i moudří mě slyší a souhlasí: 35 Job vůbec neví, o čem hovoří, v jeho slovech není špetka soudnosti! 36 Jen ať je Job zkoušen ještě víc, vždyť tu odpovídá jako hanebník! 37 Vždyť jenom vrší jeden hřích na druhý, šíří mezi námi pochyby a mluví proti Bohu víc a víc!“

Bible Kralická

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl: 2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte. 3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu. 4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého. 5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou. 6 Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění. 7 Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu? 8 A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými? 9 Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu. 10 A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost. 11 Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal. 12 A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu. 13 Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek? 14 Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal, 15 Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil. 16 Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých. 17 Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš? 18 Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní? 19 Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni. 20 V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou. 21 Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje. 22 Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti. 23 Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl. 24 Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich. 25 Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají. 26 Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném, 27 Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili, 28 Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá. 29 (Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?)Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně, 30 Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu. 31 Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším. 32 Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc. 33 Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv. 34 Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne, 35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná. 36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým, 37 Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

1 Then Elihu said: 2 ‘Hear my words, you wise men; listen to me, you men of learning. 3 For the ear tests words as the tongue tastes food. 4 Let us discern for ourselves what is right; let us learn together what is good. 5 ‘Job says, “I am innocent, but God denies me justice. 6 Although I am right, I am considered a liar; although I am guiltless, his arrow inflicts an incurable wound.” 7 Is there anyone like Job, who drinks scorn like water? 8 He keeps company with evildoers; he associates with the wicked. 9 For he says, “There is no profit in trying to please God.” 10 ‘So listen to me, you men of understanding. Far be it from God to do evil, from the Almighty to do wrong. 11 He repays everyone for what they have done; he brings on them what their conduct deserves. 12 It is unthinkable that God would do wrong, that the Almighty would pervert justice. 13 Who appointed him over the earth? Who put him in charge of the whole world? 14 If it were his intention and he withdrew his spirit^[1] and breath, 15 all humanity would perish together and mankind would return to the dust. 16 ‘If you have understanding, hear this; listen to what I say. 17 Can someone who hates justice govern? Will you condemn the just and mighty One? 18 Is he not the One who says to kings, “You are worthless,” and to nobles, “You are wicked,” 19 who shows no partiality to princes and does not favour the rich over the poor, for they are all the work of his hands? 20 They die in an instant, in the middle of the night; the people are shaken and they pass away; the mighty are removed without human hand. 21 ‘His eyes are on the ways of mortals; he sees their every step. 22 There is no deep shadow, no utter darkness, where evildoers can hide. 23 God has no need to examine men further, that they should come before him for judgment. 24 Without enquiry he shatters the mighty and sets up others in their place. 25 Because he takes note of their deeds, he overthrows them in the night and they are crushed. 26 He punishes them for their wickedness where everyone can see them, 27 because they turned from following him and had no regard for any of his ways. 28 They caused the cry of the poor to come before him, so that he heard the cry of the needy. 29 But if he remains silent, who can condemn him? If he hides his face, who can see him? Yet he is over individual and nation alike, 30 to keep the godless from ruling, from laying snares for the people. 31 ‘Suppose someone says to God, “I am guilty but will offend no more. 32 Teach me what I cannot see; if I have done wrong, I will not do so again.” 33 Should God then reward you on your terms, when you refuse to repent? You must decide, not I; so tell me what you know. 34 ‘Men of understanding declare, wise men who hear me say to me, 35 “Job speaks without knowledge; his words lack insight.” 36 Oh, that Job might be tested to the utmost for answering like a wicked man! 37 To his sin he adds rebellion; scornfully he claps his hands among us and multiplies his words against God.’