Genesis 24 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Žena pro Izáka - Abrahamův služebník přivádí pro dědice zaslíbení ženu, kterou vybral Hospodin.

1 Abraham byl stařec pokročilého věku. Hospodin mu ve všem požehnal. 2 I řekl Abraham služebníku, správci svého domu, který vládl vším, co mu patřilo: „Polož ruku na můj klín. 3 Zavazuji tě přísahou při Hospodinu, Bohu nebes a Bohu země, abys nebral pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, mezi nimiž sídlím. 4 Půjdeš do mé země a do mého rodiště a vezmeš odtamtud ženu pro mého syna Izáka.“ 5 Služebník mu na to odvětil: „Co když mě ta žena nebude chtít následovat sem, do této země? Mám tvého syna zavést zpátky do země, z níž jsi vyšel?“ 6 Abraham řekl: „Chraň se tam mého syna zavést! 7 Hospodin, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé rodné země, promluvil ke mně a přísahal mi, že tuto zemi dá mému potomstvu; on sám vyšle před tebou svého posla, a ty budeš moci vzít odtamtud ženu pro mého syna. 8 Kdyby tě snad ta žena nechtěla následovat, budeš své přísahy zproštěn. Jen tam mého syna nezaváděj!“ 9 I položil služebník ruku na klín svého pána Abrahama a odpřisáhl mu to. 10 Služebník tedy vzal deset velbloudů svého pána a jel. Vybaven všelijakými drahocennostmi svého pána vydal se na cestu do aramského Dvojříčí, do města Náchorova. 11 Před městem zastavil velbloudy u studně s vodou. Bylo to navečer, v době, kdy ženy vycházívají čerpat vodu. 12 Tu řekl: „Hospodine, Bože mého pána Abrahama, dopřej mi to prosím a prokaž milosrdenství mému pánu Abrahamovi. 13 Hle, stojím nad pramenem a dcery mužů města vycházejí čerpat vodu. 14 Dívce, která přijde, řeknu: Nakloň svůj džbán, abych se napil. Odvětí-li: ‚Jen pij, a také tvé velbloudy napojím,‘ předurčil jsi ji pro svého služebníka Izáka. Podle toho poznám, že jsi mému pánu prokázal milosrdenství.“ 15 Ještě než domluvil, přišla Rebeka, která se narodila Betúelovi, synu Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora. Měla na rameni džbán. 16 Byla to dívka velmi půvabného vzhledu, panna, muž ji dosud nepoznal. Sestoupila k pramenu, naplnila svůj džbán a vystoupila. 17 Služebník jí přiběhl naproti a řekl: „Dej mi prosím doušek vody ze džbánu!“ 18 Odvětila: „Jen se napij, můj pane.“ A rychle spustila džbán na ruku a dala mu pít. 19 Když mu dala napít, řekla: „Načerpám i tvým velbloudům, aby se napili.“ 20 Rychle vylila vodu ze svého džbánu do napajedla a znovu odběhla ke studni čerpat, aby napojila i všechny jeho velbloudy. 21 Muž ji přitom mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, či nikoli. 22 Když se velbloudi napili, vzal muž zlatý nosní kroužek o váze půl šekelu a dva náramky pro ni o váze deseti šekelů zlata. 23 Řekl: „Pověz mi prosím, čí jsi dcera? Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?“ 24 Odvětila mu: „Jsem dcera Betúela, syna Milky, kterého porodila Náchorovi.“ 25 A dodala: „Slámy i obroku máme dost, i místo k přenocování.“ 26 Tu padl muž na kolena, klaněl se Hospodinu 27 a řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, že od mého pána neodňal své milosrdenství a svou věrnost. Dovedl mě až do domu bratří mého pána.“ 28 Dívka odběhla a oznámila rodině své matky, co a jak se stalo. 29 Rebeka měla bratra jménem Lábana. Lában běžel ven k tomu muži u pramene. 30 Viděl totiž nosní kroužek a na sestřiných rukou náramky a slyšel slova své sestry Rebeky, o čem s ní ten muž mluvil. Přišel k tomu muži, který dosud stál u velbloudů nad pramenem, 31 a řekl: „Pojď, požehnaný Hospodinův! Proč stojíš venku? Už jsem připravil dům i místo pro velbloudy.“ 32 I vešel ten muž do domu a odstrojil velbloudy. Lában dal velbloudům slámu a obrok; jemu a jeho mužům dal vodu k umytí nohou. 33 Pak dal před něho prostřít, aby pojedl. On však řekl: „Nebudu jíst, dokud nevyřídím svou záležitost.“ Lában odvětil: „Mluv.“ 34 Pravil tedy: „Jsem služebník Abrahamův. 35 Hospodin mému pánu velmi požehnal, takže je zámožný. Dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně, velbloudy a osly. 36 A Sára, žena mého pána, ač velmi stará, porodila mému pánu syna. Jemu dá všechno, co má. 37 Mne pak můj pán zavázal přísahou: ‚Nevezmeš pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, v jejichž zemi sídlím. 38 Půjdeš do domu mého otce a k mé čeledi a vezmeš odtamtud ženu pro mého syna.‘ 39 Nato jsem svému pánu řekl: ‚Možná, že se mnou ta žena nepůjde.‘ 40 Odvětil mi: ‚Hospodin, před nímž chodím, pošle s tebou svého posla a dá tvé cestě zdar. Ty pak vezmeš pro mého syna ženu z mé čeledi a z domu mého otce. 41 Svého závazku se zprostíš tehdy, když dojdeš k mé čeledi: Nedají-li ti ji, budeš svého závazku zproštěn.‘ 42 Dnes jsem přišel k prameni a řekl jsem: ‚Hospodine, Bože mého pána Abrahama, kéž bys dal zdar cestě, po níž jdu!‘ 43 Hle, stojím nad pramenem. Dívce, která přijde čerpat vodu, řeknu: ‚Dej mi prosím napít ze svého džbánu trochu vody.‘ 44 Jestliže mi ona řekne: ‚Jen se napij, a také tvým velbloudům načerpám,‘ bude to žena, kterou synu mého pána předurčil Hospodin. 45 Ještě jsem sám u sebe nedomluvil, když tu přišla Rebeka se džbánem na rameni. Sestoupila k pramenu a čerpala vodu. Řekl jsem jí: ‚Dej mi prosím napít!‘ 46 Rychle spustila džbán s ramene a řekla: ‚Jen se napij, a také tvé velbloudy napojím.‘ Napil jsem se a ona napojila i velbloudy. 47 Pak jsem se jí zeptal: ‚Čí jsi dcera?‘ Odvětila: ‚Jsem dcera Betúela, syna Náchora, kterého mu porodila Milka.‘ Navlékl jsem jí tento kroužek do nosu a náramky na ruce. 48 Padl jsem na kolena a klaněl se Hospodinu. Dobrořečil jsem Hospodinu, Bohu mého pána Abrahama, že mě vedl pravou cestou, abych mohl dceru pánova bratra přivést pro jeho syna. 49 A teď mi povězte, chcete-li mému pánu prokázat milosrdenství a věrnost. Ne-li, povězte mi, a já se obrátím napravo nebo nalevo.“ 50 Lában i Betúel odpověděli: „Toto vyšlo od Hospodina a my nemůžeme tobě říci ani zlé ani dobré. 51 Hle, tady je Rebeka. Vezmi si ji a jdi, ať se stane ženou syna tvého pána, jak mluvil Hospodin.“ 52 Jakmile Abrahamův služebník uslyšel jejich slova, poklonil se Hospodinu až k zemi. 53 Potom vyňal stříbrné a zlaté předměty a látky a dal je Rebece, též jejímu bratrovi a její matce dal vzácné dary. 54 Pak jedli a pili, on i mužové, kteří byli s ním, a přenocovali. Když ráno vstali, řekl: „Propusťte mě k mému pánu.“ 55 Ale její bratr a matka odvětili: „Ať s námi dívka ještě nějaký čas zůstane, aspoň deset dní; potom půjde.“ 56 On však jim řekl: „Nezdržujte mě, když Hospodin dopřál mé cestě zdaru. Propusťte mě, ať mohu jít k svému pánu.“ 57 Odvětili: „Zavoláme dívku a zeptáme se přímo jí.“ 58 Zavolali Rebeku a otázali se jí: „Půjdeš s tímto mužem?“ Řekla: „Půjdu.“ 59 Propustili tedy svou sestru Rebeku a její chůvu i Abrahamova služebníka a jeho muže. 60 Rebece požehnali slovy: „Sestro naše, buď matkou nesčíslných tisíců, tvé potomstvo ať obsadí bránu těch, kteří je nenávidí!“ 61 Rebeka a její dívky vsedly hned potom na velbloudy a následovaly toho muže. Tak dostal služebník Rebeku a odešel. 62 Izák právě přicházel od Studnice Živého, který mě vidí, neboť sídlil v Negebu. 63 Vyšel totiž k večeru na pole, aby přemýšlel. Tu se rozhlédl a spatřil přicházet velbloudy. 64 I Rebeka se rozhlédla a spatřila Izáka. Sesedla z velblouda 65 a otázala se služebníka: „Kdo je ten muž, který nám jde po poli vstříc?“ Služebník odvětil: „To je můj pán.“ Vzala tedy roušku a zahalila se. 66 Služebník podal Izákovi zprávu o všem, co vykonal. 67 Izák pak uvedl Rebeku do stanu své matky Sáry. Vzal si ji a stala se jeho ženou. A zamiloval si ji. Tak našel útěchu po smrti své matky.

Bible, překlad 21. století

Izákovo ženění

1 Abraham byl už stařec pokročilého věku a Hospodin mu ve všem požehnal. 2 Abraham tehdy řekl nejstaršímu služebníkovi ve svém domě, který spravoval všechen jeho majetek: „Vlož ruku do mého klína, 3 abych tě zavázal přísahou při Hospodinu, Bohu nebe a Bohu země, že nevybereš mému synovi manželku z dcer Kanaánců, mezi nimiž bydlím, 4 ale půjdeš do mé země, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna Izáka.“ 5 Služebník mu na to řekl: „Kdyby mě snad ta žena nechtěla následovat do této země, mám tvého syna odvést zpět do země, z níž jsi vyšel?“ 6 „Chraň se tam mého syna odvést!“ odpověděl mu Abraham. 7 „Hospodin, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé vlasti, který ke mně mluvil a který mi přísahal: ‚Tuto zem dám tvému semeni,‘^[1] ten před tebou pošle svého anděla, abys odtamtud mému synovi vybral manželku. 8 Kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této přísahy zproštěn; jen tam mého syna neodváděj zpátky.“ 9 Služebník tedy vložil ruku do klína svého pána Abrahama a odpřisáhl to. 10 Potom vzal ze stáda svého pána deset velbloudů (neboť ho jeho pán na cestu vypravil všelijakými cennostmi) a vyrazil do mezopotamského Aramu k Náchorovu městu. 11 Před městem zastavil velbloudy u studny s vodou (bylo to navečer, v době, kdy ženy chodívají pro vodu) 12 a řekl: „Hospodine, Bože mého pána Abrahama, prosím, dopřej mi dnes to setkání a prokaž mému pánu Abrahamovi své milosrdenství. 13 Hle, stojím u vodního pramene a dcery zdejších měšťanů vycházejí pro vodu. 14 Když jedné z těch dívek řeknu: ‚Nahni prosím svůj džbán, abych se napil,‘ a ona odpoví: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy,‘ pak ať je to ta, kterou jsi určil pro svého služebníka Izáka. Takto poznám, že jsi mému pánovi prokázal milosrdenství.“ 15 Vtom, ještě než to dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni. Ta dívka se narodila Betuelovi, synu Milky a Abrahamova bratra Náchora. 16 Byla to překrásná mladá dívka, která ještě nepoznala muže. Sestoupila k prameni, naplnila si džbán a vydala se zpět. 17 Služebník jí přispěchal naproti a řekl: „Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu.“ 18 „Jen se napij, pane,“ odpověděla, rychle spustila džbán na ruku a dala mu napít. 19 Potom mu řekla: „Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, ať se pořádně napijí.“ 20 Rychle vylila svůj džbán do žlabu, znovu odběhla ke studni pro vodu a čerpala pro všechny jeho velbloudy. 21 Ten muž ji zatím mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, nebo ne. 22 Když velbloudi dopili, vzal ten muž zlatý nosní kroužek vážící půl šekelu^[2] a dva zlaté náramky pro její ruce, každý o váze deseti šekelů,^[3] 23 a řekl: „Pověz mi prosím, čí jsi dcera. Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?“ 24 „Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora,“ odpověděla mu. 25 Potom dodala: „Slámy a obroku máme dost, i místo k přenocování.“ 26 Tehdy padl na kolena a klaněl se Hospodinu 27 se slovy: „Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, že od mého pána neodňal své milosrdenství a věrnost a že mě vedl po této cestě až k domu příbuzných mého pána!“ 28 Dívka pak odběhla a vyprávěla to rodině své matky. 29 Rebeka měla bratra jménem Lában a ten se rozběhl ven k onomu muži u pramene. 30 Uviděl totiž ten nosní kroužek i náramky na rukou své sestry Rebeky a slyšel její slova, když říkala: „Takto se mnou ten muž mluvil.“ Přišel tedy k onomu muži a hle, ten dosud stál s velbloudy poblíž pramene. 31 Lában mu řekl: „Pojď, Hospodinův požehnaný! Proč bys stál venku? Už jsem připravil dům i místo pro velbloudy.“ 32 Ten muž tedy vešel do domu a odsedlal velbloudy. Lában dal velbloudům slámu a obrok a přinesl vodu, aby si on i muži, kteří ho doprovázeli, umyli nohy. 33 Když mu ale nabídli jídlo, řekl: „Nebudu jíst, dokud nevypovím svou věc.“ „Mluv,“ vybídl ho Lában. 34 „Jsem Abrahamův služebník,“ řekl. 35 „Hospodin mému pánu velice požehnal, takže se rozmohl – dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně i velbloudy a osly. 36 Sára, manželka mého pána, pak ve svém stáří porodila mému pánu syna, jemuž dal všechno, co má. 37 Můj pán mě pak zavázal přísahou: ‚Nevybereš mému synovi manželku z dcer Kanaánců, v jejichž zemi bydlím, 38 ale půjdeš do domu mého otce, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna.‘ 39 Když jsem svému pánu řekl: ‚Co kdyby mě ta žena nechtěla následovat?‘ 40 odpověděl mi: ‚Hospodin, před jehož tváří chodím, pošle s tebou svého anděla, aby dal tvé cestě zdar, abys mému synovi vybral manželku z mého příbuzenstva, z domu mého otce. 41 Budeš zproštěn mé přísahy, přijdeš-li k mým příbuzným a nedají ti ji; tehdy budeš mé přísahy zproštěn.‘ 42 Dnes jsem tedy přišel k prameni a řekl jsem: Hospodine, Bože mého pána Abrahama, kéž bys teď dal mé cestě zdar. 43 Hle, stojím u vodního pramene. Když řeknu dívce, která vyjde pro vodu: ‚Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu,‘ 44 a ona mi odpoví: ‚Jen se napij, já zatím načerpám vodu pro tvé velbloudy,‘ pak ať je to ta, kterou Hospodin určil pro syna mého pána. 45 A vtom, ještě než jsem to v duchu dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni, sestoupila k prameni a čerpala vodu. Když jsem jí pak řekl: ‚Dej mi prosím napít,‘ 46 spustila rychle džbán z ramene a řekla: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy.‘ A tak jsem pil a ona napájela velbloudy. 47 Zeptal jsem se jí: ‚Čí jsi dcera?‘ a ona řekla: ‚Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora.‘ Tehdy jsem jí navlékl na nos kroužek a na ruce náramky, 48 padl jsem na kolena a klaněl se Hospodinu. Dobrořečil jsem Hospodinu, Bohu svého pána Abrahama, který mě vedl pravou cestou, abych pro syna svého pána vybral dceru jeho příbuzného. 49 Nyní tedy, chcete-li se k mému pánu zachovat laskavě a věrně, sdělte mi to; a pokud ne, sdělte mi to také, ať se mohu rozhodnout, kam se vydat dál.“ 50 Lában a Betuel mu odpověděli: „Tato věc vyšla od Hospodina; nemáme k tomu co dodat. 51 Hle, zde máš Rebeku, vezmi si ji a jdi. Ať se stane manželkou syna tvého pána, jak řekl Hospodin.“ 52 Když Abrahamův služebník uslyšel jejich slova, poklonil se Hospodinu až k zemi. 53 Potom ten služebník vytáhl stříbrné a zlaté šperky a šaty a dal je Rebece. Také jejímu bratrovi a její matce dal vzácné dary. 54 A tak jedli a pili, on i muži, kteří ho doprovázeli, a zůstali tam celou noc. Když pak ráno vstali, řekl: „Propusťte mě k mému pánu.“ 55 Její bratr a matka však odpověděli: „Ať s námi dívka zůstane ještě pár dní, třeba deset; potom může jít.“ 56 On jim ale řekl: „Nezdržujte mě tu. Hospodin přece dal mé cestě zdar. Propusťte mě, ať mohu jít za svým pánem.“ 57 Řekli mu tedy: „Zavoláme ji a zeptáme se, co na to ona.“ 58 Zavolali tedy Rebeku. „Odejdeš s tím mužem?“ zeptali se jí. „Odejdu,“ řekla. 59 A tak svou sestru Rebeku i její chůvu propustili s Abrahamovým služebníkem a s jeho muži 60 a takto Rebece požehnali: „Sestro naše, staň se matkou nesčíslných tisíců! Také tvé símě ať vládne branami svých nepřátel.“ 61 Rebeka a její děvečky pak vstaly, vsedly na velbloudy a následovaly onoho muže. Služebník vzal Rebeku a odjel. 62 Izák právě přicházel od Studnice Živého, který mne vidí^[4] (bydlel totiž v negevském kraji). 63 K večeru Izák vyšel na pole, aby přemýšlel. Pozvedl oči a hle, uviděl přicházet velbloudy. 64 Rebeka také pozvedla oči, a když uviděla Izáka, sesedla z velblouda. 65 Zeptala se totiž služebníka: „Kdo je ten muž, který nám jde po poli naproti?“ „To je můj pán,“ odpověděl jí služebník. Vzala si tedy závoj a zahalila se. 66 Služebník pak Izákovi popsal všechno, co vyřídil, 67 a Izák ji přivedl do stanu své matky Sáry. Vzal si Rebeku a ta se stala jeho ženou a on ji miloval. Tak Izák našel útěchu po smrti své matky.

Bible Kralická

1 Abraham pak již byl starý a sešlého věku; a Hospodin požehnal mu ve všech věcech. 2 Tedy řekl Abraham služebníku svému staršímu v domě svém, kterýž spravoval všecky věci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé, 3 Abych tě zavázal přísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha země, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím. 4 Ale půjdeš do země mé a příbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi. 5 I řekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtěla žena ta se mnou jíti do země této, mám-li zase uvésti syna tvého do země, z níž jsi vyšel? 6 Kterýžto odpověděl: Hleď, abys zase neuvodil syna mého tam. 7 Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud. 8 Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase. 9 Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč. 10 A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor. 11 A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody. 12 A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem. 13 Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu. 14 Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým. 15 I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím. 16 A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru. 17 Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého. 18 I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti. 19 A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí. 20 Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho. 21 Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic. 22 I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata. 23 A řekl: Čí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali? 24 Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi. 25 Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali. 26 Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu. 27 A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého. 28 I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo. 29 A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici. 30 Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice. 31 Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům? 32 Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli. 33 A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv. 34 Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já. 35 A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly. 36 A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má. 37 I zavázal mne přísahou pán můj, řka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím. 38 Ale k domu otce mého půjdeš, a k rodině mé, a odtud vezmeš manželku synu mému. 39 A když jsem řekl pánu svému: Snad nepůjde žena ta se mnou? 40 Odpověděl mi: Hospodin, před jehož oblíčejem ustavičně jsem chodil, pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého. 41 A budeš svoboden od přísahy mé, když bys přišel k rodině mé; a jestliže by nedali tobě, budeš prost od přísahy mé. 42 Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu, 43 Aj, já stojím u studnice vody; protož,nechžť panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí řekl: Dej mi píti nyní maličko vody z věderce svého, 44 A ona by mi odpověděla: I ty pí, i velbloudům tvým také navážím, ta ať jest manželka, kterouž způsobil Hospodin synu pána mého. 45 Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti. 46 Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy. 47 I ptal jsem se jí, a řekl jsem: Čí jsi dcera? Ona odpověděla: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvář její, a náramnice na ruce její. 48 A skloniv hlavu, poklonu jsem učinil Hospodinu, a dobrořečil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho. 49 Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo. 50 Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž. 51 Aj, Rebeka před tebou, vezmiž ji a jeď; a nechť jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin. 52 I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi. 53 A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její. 54 Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému. 55 I odpověděl bratr její a matka: Nechať pozůstane děvečka s námi za některý den, aspoň za deset; potom půjdeš. 56 On pak řekl jim: Nezdržujte mne, poněvadž Hospodin šťastnou způsobil cestu mou; propusťtež mne, ať jdu ku pánu svému. 57 I řekli: Zavolejme děvečky a zeptejme se, co dí k tomu. 58 Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu. 59 A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho, 60 Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých. 61 Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel. 62 Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední. 63 A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou. 64 Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda. 65 (Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se. 66 Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což působil. 67 I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a měl ji za manželku, a miloval ji. I potěšil se Izák po smrti matky své.

New International Version

Isaac and Rebekah

1 Abraham was now very old, and the Lord had blessed him in every way. 2 He said to the senior servant in his household, the one in charge of all that he had, ‘Put your hand under my thigh. 3 I want you to swear by the Lord, the God of heaven and the God of earth, that you will not get a wife for my son from the daughters of the Canaanites, among whom I am living, 4 but will go to my country and my own relatives and get a wife for my son Isaac.’ 5 The servant asked him, ‘What if the woman is unwilling to come back with me to this land? Shall I then take your son back to the country you came from?’ 6 ‘Make sure that you do not take my son back there,’ Abraham said. 7 ‘The Lord, the God of heaven, who brought me out of my father’s household and my native land and who spoke to me and promised me on oath, saying, “To your offspring^[1] I will give this land” – he will send his angel before you so that you can get a wife for my son from there. 8 If the woman is unwilling to come back with you, then you will be released from this oath of mine. Only do not take my son back there.’ 9 So the servant put his hand under the thigh of his master Abraham and swore an oath to him concerning this matter. 10 Then the servant left, taking with him ten of his master’s camels loaded with all kinds of good things from his master. He set out for Aram Naharaim^[2] and made his way to the town of Nahor. 11 He made the camels kneel down near the well outside the town; it was towards evening, the time the women go out to draw water. 12 Then he prayed, ‘Lord, God of my master Abraham, make me successful today, and show kindness to my master Abraham. 13 See, I am standing beside this spring, and the daughters of the townspeople are coming out to draw water. 14 May it be that when I say to a young woman, “Please let down your jar that I may have a drink,” and she says, “Drink, and I’ll water your camels too” – let her be the one you have chosen for your servant Isaac. By this I will know that you have shown kindness to my master.’ 15 Before he had finished praying, Rebekah came out with her jar on her shoulder. She was the daughter of Bethuel son of Milkah, who was the wife of Abraham’s brother Nahor. 16 The woman was very beautiful, a virgin; no man had ever slept with her. She went down to the spring, filled her jar and came up again. 17 The servant hurried to meet her and said, ‘Please give me a little water from your jar.’ 18 ‘Drink, my lord,’ she said, and quickly lowered the jar to her hands and gave him a drink. 19 After she had given him a drink, she said, ‘I’ll draw water for your camels too, until they have had enough to drink.’ 20 So she quickly emptied her jar into the trough, ran back to the well to draw more water, and drew enough for all his camels. 21 Without saying a word, the man watched her closely to learn whether or not the Lord had made his journey successful. 22 When the camels had finished drinking, the man took out a gold nose ring weighing a beka^[3] and two gold bracelets weighing ten shekels.^[4] 23 Then he asked, ‘Whose daughter are you? Please tell me, is there room in your father’s house for us to spend the night?’ 24 She answered him, ‘I am the daughter of Bethuel, the son that Milkah bore to Nahor.’ 25 And she added, ‘We have plenty of straw and fodder, as well as room for you to spend the night.’ 26 Then the man bowed down and worshipped the Lord, 27 saying, ‘Praise be to the Lord, the God of my master Abraham, who has not abandoned his kindness and faithfulness to my master. As for me, the Lord has led me on the journey to the house of my master’s relatives.’ 28 The young woman ran and told her mother’s household about these things. 29 Now Rebekah had a brother named Laban, and he hurried out to the man at the spring. 30 As soon as he had seen the nose ring, and the bracelets on his sister’s arms, and had heard Rebekah tell what the man said to her, he went out to the man and found him standing by the camels near the spring. 31 ‘Come, you who are blessed by the Lord,’ he said. ‘Why are you standing out here? I have prepared the house and a place for the camels.’ 32 So the man went to the house, and the camels were unloaded. Straw and fodder were brought for the camels, and water for him and his men to wash their feet. 33 Then food was set before him, but he said, ‘I will not eat until I have told you what I have to say.’ ‘Then tell us,’ Laban said. 34 So he said, ‘I am Abraham’s servant. 35 The Lord has blessed my master abundantly, and he has become wealthy. He has given him sheep and cattle, silver and gold, male and female servants, and camels and donkeys. 36 My master’s wife Sarah has borne him a son in her old age, and he has given him everything he owns. 37 And my master made me swear an oath, and said, “You must not get a wife for my son from the daughters of the Canaanites, in whose land I live, 38 but go to my father’s family and to my own clan, and get a wife for my son.” 39 ‘Then I asked my master, “What if the woman will not come back with me?” 40 ‘He replied, “The Lord, before whom I have walked faithfully, will send his angel with you and make your journey a success, so that you can get a wife for my son from my own clan and from my father’s family. 41 You will be released from my oath if, when you go to my clan, they refuse to give her to you – then you will be released from my oath.” 42 ‘When I came to the spring today, I said, “Lord, God of my master Abraham, if you will, please grant success to the journey on which I have come. 43 See, I am standing beside this spring. If a young woman comes out to draw water and I say to her, ‘Please let me drink a little water from your jar,’ 44 and if she says to me, ‘Drink, and I’ll draw water for your camels too,’ let her be the one the Lord has chosen for my master’s son.” 45 ‘Before I finished praying in my heart, Rebekah came out, with her jar on her shoulder. She went down to the spring and drew water, and I said to her, “Please give me a drink.” 46 ‘She quickly lowered her jar from her shoulder and said, “Drink, and I’ll water your camels too.” So I drank, and she watered the camels also. 47 ‘I asked her, “Whose daughter are you?” ‘She said, “The daughter of Bethuel son of Nahor, whom Milkah bore to him.” ‘Then I put the ring in her nose and the bracelets on her arms, 48 and I bowed down and worshipped the Lord. I praised the Lord, the God of my master Abraham, who had led me on the right road to get the granddaughter of my master’s brother for his son. 49 Now if you will show kindness and faithfulness to my master, tell me; and if not, tell me, so I may know which way to turn.’ 50 Laban and Bethuel answered, ‘This is from the Lord; we can say nothing to you one way or the other. 51 Here is Rebekah; take her and go, and let her become the wife of your master’s son, as the Lord has directed.’ 52 When Abraham’s servant heard what they said, he bowed down to the ground before the Lord. 53 Then the servant brought out gold and silver jewellery and articles of clothing and gave them to Rebekah; he also gave costly gifts to her brother and to her mother. 54 Then he and the men who were with him ate and drank and spent the night there. When they got up the next morning, he said, ‘Send me on my way to my master.’ 55 But her brother and her mother replied, ‘Let the young woman remain with us ten days or so; then you^[5] may go.’ 56 But he said to them, ‘Do not detain me, now that the Lord has granted success to my journey. Send me on my way so I may go to my master.’ 57 Then they said, ‘Let’s call the young woman and ask her about it.’ 58 So they called Rebekah and asked her, ‘Will you go with this man?’ ‘I will go,’ she said. 59 So they sent their sister Rebekah on her way, along with her nurse and Abraham’s servant and his men. 60 And they blessed Rebekah and said to her, ‘Our sister, may you increase to thousands upon thousands; may your offspring possess the cities of their enemies.’ 61 Then Rebekah and her attendants got ready and mounted the camels and went back with the man. So the servant took Rebekah and left. 62 Now Isaac had come from Beer Lahai Roi, for he was living in the Negev. 63 He went out to the field one evening to meditate,^[6] and as he looked up, he saw camels approaching. 64 Rebekah also looked up and saw Isaac. She got down from her camel 65 and asked the servant, ‘Who is that man in the field coming to meet us?’ ‘He is my master,’ the servant answered. So she took her veil and covered herself. 66 Then the servant told Isaac all he had done. 67 Isaac brought her into the tent of his mother Sarah, and he married Rebekah. So she became his wife, and he loved her; and Isaac was comforted after his mother’s death.