Žalm 116 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

HOSPODINA MILUJI; ON SLYŠÍ

1 Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby, 2 sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat. 3 Ovinuly mě provazy smrti, přepadly mě úzkosti podsvětí; nacházím jen soužení a strasti. 4 Vzývám však Hospodinovo jméno: Hospodine, prosím, zachraň mi život! 5 Hospodin je milostivý, spravedlivý, náš Bůh se slitovává. 6 Hospodin je ochránce nezkušených: byl jsem vyčerpán, a dopřál mi zvítězit. 7 Můžeš opět odpočinout, moje duše, neboť Hospodin se tě zastal. 8 Ubránils mě před smrtí, mé oko před slzami, moje nohy před zvrtnutím. 9 Před Hospodinem smím dále chodit v zemi živých. 10 Uvěřil jsem, proto mluvím; byl jsem velmi pokořený. 11 Ukvapeně jsem si říkal: Každý člověk je lhář. 12 Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal? 13 Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno. 14 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem. 15 Velkou cenu má v Hospodinových očích oddanost jeho věrných až k smrti. 16 Hospodine, prosím, já jsem tvůj služebník, služebník tvůj, syn tvé služebnice. Ty jsi mi rozvázal pouta. 17 Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno. 18 Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem, 19 v nádvořích Hospodinova domu, Jeruzaléme, v tvém středu. Haleluja.

Bible, překlad 21. století

1 Miluji Hospodina, protože vyslýchá můj hlas v mých modlitbách. 2 Své ucho ke mně naklání, ať k němu volám kdykoli. 3 Provazy smrti mě obklopily, hrůzy hrobu mě přepadly, úzkost a trápení mě přemohly! 4 Tehdy jsem vzýval jméno Hospodin: „Hospodine, prosím, život zachraň mi!“ 5 Milostivý je Hospodin a spravedlivý, ano, náš Bůh je soucitný. 6 Hospodin chrání prosťáčky – byl jsem zoufalý a on mě zachránil! 7 Znovu odpočívej, duše má, Hospodin ti dobrodiní prokázal! 8 Ty jsi mě zachránil od smrti, mé oči od slz, nohy od zvrtnutí. 9 Před Hospodinem stále chodit smím na zemi mezi živými! 10 Uvěřil jsem, a tak jsem mluvil, i když mě svíral hrozný žal. 11 Tehdy jsem řekl ve svém rozrušení: „Každý člověk je lhář!“ 12 Jak se Hospodinu odvděčím za všechno dobrodiní, jež mi učinil? 13 Pozvednu kalich spasení, uctívat budu jméno Hospodin! 14 Své sliby Hospodinu vyplním, spatří to všechen jeho lid. 15 Drahá je v očích Hospodinových smrt jeho oddaných! 16 Hospodine, že jsem tvůj služebník, ano, tvůj služebník, tvé služebnice syn, ty jsi mi pouta uvolnil! 17 Tobě přinesu oběť vděčnosti, uctívat budu jméno Hospodin! 18 Své sliby Hospodinu vyplním, spatří to všechen jeho lid 19 v Hospodinově domě, na jeho dvoře, uprostřed tebe, Jeruzaléme! Haleluja!

Bible Kralická

1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé. 2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých. 3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. 4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou. 5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý. 6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi. 7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj. 8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí. 9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých. 10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený. 11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář. 12 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná? 13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho. 15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho. 16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé. 17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho, 19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

1 I love the Lord, for he heard my voice; he heard my cry for mercy. 2 Because he turned his ear to me, I will call on him as long as I live. 3 The cords of death entangled me, the anguish of the grave came over me; I was overcome by distress and sorrow. 4 Then I called on the name of the Lord: ‘Lord, save me!’ 5 The Lord is gracious and righteous; our God is full of compassion. 6 The Lord protects the unwary; when I was brought low, he saved me. 7 Return to your rest, my soul, for the Lord has been good to you. 8 For you, Lord, have delivered me from death, my eyes from tears, my feet from stumbling, 9 that I may walk before the Lord in the land of the living. 10 I trusted in the Lord when I said, ‘I am greatly afflicted’; 11 in my alarm I said, ‘Everyone is a liar.’ 12 What shall I return to the Lord for all his goodness to me? 13 I will lift up the cup of salvation and call on the name of the Lord. 14 I will fulfil my vows to the Lord in the presence of all his people. 15 Precious in the sight of the Lord is the death of his faithful servants. 16 Truly I am your servant, Lord; I serve you just as my mother did; you have freed me from my chains. 17 I will sacrifice a thank-offering to you and call on the name of the Lord. 18 I will fulfil my vows to the Lord in the presence of all his people, 19 in the courts of the house of the Lord – in your midst, Jerusalem. Praise the Lord.^[1]