Kostenlos anmelden

Sprüche 6

Neue evangelistische Übersetzung



1 Mein Sohn, hast du für deinen Nächsten gebürgt, / dich einem Fremden mit Handschlag verpflichtet, 2 hast du dich durch deine Worte gebunden, / dich gefesselt durch das, was du sagtest? 3 Dann tue dies, mein Sohn: Reiß dich los! / Denn ein andrer hat dich in seiner Gewalt. / Geh unverzüglich hin und bestürme ihn mit Bitten! 4 Gönne deinen Augen keinen Schlaf / und deinen Lidern keine Ruhe – 5 bis du ihm entkommen bist wie die Gazelle dem Jäger, / wie der Vogel dem Zugriff des Fängers. 6 Geh zur Ameise, du Fauler, / sieh, was sie tut, und lerne von ihr! 7 Kein Vorgesetzter treibt sie an, / kein Aufseher und keiner der etwas befiehlt. 8 Und doch sorgt sie im Sommer für Nahrung, / sammelt ihre Vorräte zur Erntezeit. 9 Wie lange willst du noch liegen, du Fauler? / Wann stehst du endlich auf? 10 Nur noch ein wenig Schlaf, nur noch ein bisschen Schlummer, / nur noch ein wenig liegen, die Hände gefaltet, 11 und schon kommt dir die Armut ins Haus! Wie ein Landstreicher, / ja wie ein Räuber überfällt dich die Not. 12 Ein Schuft, ein Bösewicht ist, / wer Lügen verbreitet, 13 wer mit den Augen zwinkert, / mit den Füßen Zeichen gibt, / mit Fingern Andeutungen macht, 14 wer ein Herz voller Falschheit hat mit bösen Plänen darin / und immer wieder Streit entfacht. 15 Darum nimmt er auf einmal ein schreckliches Ende, / wird plötzlich zerschmettert und nichts hilft ihm auf. 16 Sechs Dinge sind Jahwe verhasst, / und sieben sind ihm ein Gräuel: 17 stolze Augen, falsche Zungen / und Hände, die Unschuldige töten, 18 ein Herz, das böse Gedanken durchpflügt, / Füße, die dem Verbrechen nachlaufen, 19 ein falscher Zeuge, der Lügen in die Ohren bläst, / und einer, der Zank zwischen Brüdern entfacht. 



20 Bewahre, mein Sohn, das Gebot deines Vaters, / verwirf die Weisung deiner Mutter nicht! 21 Nimm sie dir zu Herzen, / binde sie um deinen Hals. 22 Beim Gehen sollen sie dich leiten, / beim Liegen dich beschützen / und beim Wachwerden dir raten. 23 Denn das Gebot ist wie eine Leuchte, / die Weisung wie ein Licht, / und die Zurechtweisungen führen zum Leben, 24 um dich zu schützen vor der schlechten Frau, / der glatten Zunge der Fremden. 25 Begehre nicht ihre Schönheit / und fall nicht darauf herein, dass sie dir schöne Augen macht. 26 Denn eine Hure bringt dich nur ums Brot, / doch eine fremde Ehefrau um dein kostbares Leben. 27 Kann man Feuer im Gewandbausch tragen, / ohne dass die Kleidung verbrennt? 28 Kann man über Kohlenglut laufen / und versengt sich nicht die Füße dabei? 29 So geht es dem, der zur Frau eines anderen geht. / Wer mit ihr schläft, der bleibt nicht ungestraft. 30 Man verachtet den Dieb nicht, wenn er stiehlt, / um sein Verlangen zu stillen, weil der Hunger ihn treibt. 31 Doch wird er ertappt, muss er es ersetzen, / siebenfach, mit allem, was er besitzt. 32 Doch wer mit der Frau eines anderen Mannes Ehebruch treibt, / muss den Verstand verloren haben. / Nur wer sich selbst vernichten will, / lässt sich auf so etwas ein. 33 Schläge und Schande bringt es ihm ein / und eine Schmach, die er nie wieder auslöschen kann. 34 Denn Eifersucht erweckt die Wut des Ehemanns; / hat er zur Rache Gelegenheit, verschont er dich nicht. 35 Er lässt sich auf keine Entschädigung ein, / bleibt unerbittlich, selbst wenn du ihn mit Geld überhäufst. 

Sprüche 6

Český ekumenický překlad



1  Můj synu, jestliže ses zaručil za svého druha nebo se zavázal rukoudáním za cizáka  2  a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil,  3  udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha.  4  Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům.  5  Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových.  6  Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.  7  Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce,  8  opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu.  9  Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku?  10  Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si  11  a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.  12  Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše,  13  mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje.  14  V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry.  15  Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.  16  Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností:  17  přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,  18  srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem,  19  křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry.  



20  Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj.  21  Přivaž si je natrvalo k srdci, oviň si je kolem hrdla.  22  Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat.  23  Vždyť příkaz je světlem a vyučování osvěcuje, domluvy a kárání jsou cesty k životu:  24  Budou tě střežit před špatnou ženou, před úlisným jazykem cizinky.  25  Nedychti v srdci po její kráse, ať tě svými řasami neuchvátí!  26  Nevěstce zaplatíš bochníčkem chleba, žena jiného však loví drahou duši.  27  Může si kdo shrnout do klína oheň a nespálit si šaty?  28  Což může někdo chodit po žhavém uhlí, a nepopálit si nohy?  29  Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne.  30  Nepohrdá se zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když měl hlad.  31  Je-li však přistižen, nahradí to sedmeronásobně, dá všechen majetek svého domu.  32  Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí.  33  Sklidí jen rány a hanbu a jeho potupa nebude smazána.  34  Neboť žárlivost rozpálí muže, ten bude v den pomsty nelítostný.  35  Nepřijme žádný dar na usmířenou, nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával.