1Es folgen Sprichwörter Salomos.
Ein kluger Sohn ist Vaters Glück, / doch ein dummer ist Mutters Kummer.2Unrecht Gut gedeiht nicht gut, / doch Gerechtigkeit rettet vom Tod.3Jahwe lässt keinen verhungern, der gottrecht lebt, / doch die Gier der Gottlosen stößt er zurück.4Wer lässig schafft, wird arm, / doch fleißige Hände machen reich.5Wer im Sommer sammelt, ist ein kluger Sohn, / doch wer die Ernte verschläft, hat Verachtung verdient.6Das Haupt des Gerechten ist mit Segen gekrönt, / doch im Mund des Gottlosen versteckt sich Gewalt.7Das Andenken des Gerechten ist Segen, / doch der Name des Gottlosen verwest.8Ein weiser Mensch nimmt Weisungen an, / doch wer Unsinn redet, kommt zu Fall.9Wer ehrlich ist, tritt sicher auf, / doch wer krumme Wege geht, fängt zu schwitzen an.10Wer böswillig zwinkert, verursacht nur Leid, / und wer Unsinn redet, kommt zu Fall.11Der Mund des Gerechten ist eine Quelle des Lebens, / doch im Mund eines Gottlosen versteckt sich Gewalt.12Hass verlangt nach Streit, / doch Liebe deckt alle Vergehen zu.13Auf den Lippen des Verständigen findet man Weisheit, / auf dem Rücken des Unverständigen einen Stock.14Weise sparen ihr Wissen auf, / Narren reden schnell Unheil herbei.15Für den Reichen ist der Besitz eine sichere Burg, / für den Armen führt Armut zum Untergang.16Der Verdienst des Gerechten erhält ihn am Leben, / der Gottlose gibt das Geld zum Sündigen aus.17Wer auf Mahnungen hört, ist auf dem Weg zum Leben, / wer sie verachtet, ist auf einer falschen Spur.18Wer den Hass versteckt, muss lügen, / doch wer Verleumdung ausstreut, ist verrückt.19Wo viele Worte sind, geht es ohne Sünde nicht ab, / doch wer die Zunge im Zaum hält, ist klug.20Die Worte eines Gerechten, sind wie erlesenes Silber, / doch das Gewissen eines Gesetzlosen ist wenig wert.21Das Reden des Gerechten macht viele Menschen satt, / doch ein Dummkopf stirbt durch Unverstand.22Wohlstand kommt durch den Segen Jahwes, / eigenes Mühen vergrößert ihn nicht.23Nur dem Dummen machen Schandtaten Spaß, / ein Verständiger erfreut sich an Weisheit.24Was der Gottlose fürchtet, kommt über ihn, / doch der Gerechte bekommt, was er wünscht.25Wenn der Sturm tobt, fegt er den Gottlosen weg, / doch der Gerechte steht immer auf festem Grund.26Wie Essig für die Zähne und Rauch für die Augen / ist ein Fauler für den, der ihn zur Arbeit schickt.27Wer Jahwe ehrt, wird länger leben, / wer ihn missachtet, verkürzt seine Zeit.28Der Gerechte kann Freude erwarten, / doch der Gottlose hat seine Hoffnung verspielt.29Wer sich an Jahwe hält, hat seine Zuflucht in ihm, / doch wer Unrecht tut, für den ist er der Untergang.30Wer gottgefällig lebt, hat immer sicheren Grund, / doch wer Gott missachtet, verliert sein Land.31Weisheit kommt aus dem Mund des Gerechten, / doch eine falsche Zunge schneidet man ab.32Was von den Lippen des Gerechten kommt, das tut dir gut. / Was aus dem Mund des Gottlosen kommt, löst Verkehrtes aus.
Sprüche 10
Český ekumenický překlad
Přísloví Šalomounova - (Druhá sbírka) - PRVNÍ ČÁST
1 Přísloví Šalomounova. Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce. 2 Neprávem nabyté poklady neprospějí, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. 3 Hospodin nedopustí, aby hladověl spravedlivý, kdežto choutkám svévolníků činí přítrž. 4 Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí. 5 Kdo v létě sklízí, je syn prozíravý, kdo prospí žně, je pro ostudu. 6 Mnohé požehnání spočine na hlavě spravedlivého, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí. 7 Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví. 8 Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne. 9 Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně, kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen. 10 Kdo mrká okem, působí trápení, a kdo je pošetilých rtů, ten padne. 11 Ústa spravedlivého jsou zdrojem života, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí. 12 Nenávist vyvolává sváry, kdežto láska přikrývá všechna přestoupení. 13 Na rtech rozumného se nalézá moudrost, kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozumu. 14 Moudří uchovávají poznání, kdežto ústa pošetilce přinášejí zkázu. 15 Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, chudoba nuzných je jejich zkázou. 16 Výdělek spravedlivého slouží k životu, výtěžek svévolníkův k hříchu. 17 Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí, kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí. 18 Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák. 19 Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý. 20 Jazyk spravedlivého je výborné stříbro, srdce svévolníků nestojí za nic. 21 Rty spravedlivého připravují pastvu mnohým, ale pošetilci umírají na to, že jsou bez rozumu. 22 Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší. 23 Radostnou hrou je pro hlupáka mrzké jednání, kdežto pro rozumného muže moudrost. 24 Čeho se leká svévolník, to na něj přijde, kdežto touha spravedlivých se splní. 25 Když se přižene vichřice, je po svévolníkovi, kdežto spravedlivý má základ věčný. 26 Jako ocet zubům a kouř očím, tak je lenoch těm, kteří ho posílají. 27 Bázeň před Hospodinem přidává dnů, kdežto svévolníkům se léta zkrátí. 28 Očekávání spravedlivých je radostné, kdežto naděje svévolníků přijde vniveč. 29 Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému, kdežto zkázou pro ty, kdo páchají ničemnosti. 30 Spravedlivý se nikdy nezhroutí, kdežto svévolníci zemi nezabydlí. 31 Ústa spravedlivého plodí moudrost, kdežto jazyk proradný bude vyťat. 32 Rty spravedlivého vědí, v čem má Bůh zalíbení, kdežto ústa svévolníků znají jen proradnost.