Kostenlos anmelden

Psalm 49

Neue evangelistische Übersetzung



1 Dem Chorleiter. Ein Psalmlied von den Söhnen Korachs. 2 Hört dies an, ihr Völker alle, / merkt auf, alle Bewohner der Welt; 3 Menschenkinder, Herrensöhne, / miteinander Arm und Reich! 4 Mein Mund soll Weisheitsworte künden, / mein Herz bemüht sich um Einsicht. 5 Mein Ohr ist für die Weisheit offen / und beim Zitherspiel erkläre ich den Spruch. 6 Warum soll ich mich fürchten in schlimmer Zeit, / wenn menschliche Bosheit mich umstellt? 7 Sie verlassen sich auf ihr Vermögen, / mit ihrem großen Reichtum geben sie an. 8 Doch keiner kann sein Leben kaufen, / indem er Gott das Geld dafür gibt. 9 Für das Leben ist jeder Kaufpreis zu hoch, / den kann man niemals erbringen. 10 Kein Mensch lebt für immer fort, / am Sterben führt kein Weg vorbei. 11 Denn man sieht: Die Weisen sterben. / Auch Tor und Dummkopf kommen um. / Ihr Vermögen lassen sie andern. 12 Sie denken, ihre Häuser blieben ewig, / ihre Wohnungen hätten für immer Bestand; selbst Ländereien hatten sie nach sich benannt. 13 Kein Mensch bleibt ewig in Prunk und Pracht, / am Ende geht er zugrunde wie das Vieh. 14 So geht es denen, die auf sich selbst vertrauen, / so enden die, denen nur das eigene Geschwätz gefällt. ♪ 15 Wie Schafe weidet sie der Tod. / Sie sinken ins Totenreich hinab. / Ihre Häuser verfallen, / ihr Körper verwest. / Und dann sind Aufrichtige an der Macht. 16 Mein Leben aber wird von Gott erlöst, / er reißt mich heraus aus den Krallen des Todes. ♪ 17 Fürchte dich nicht, wenn ein Mann sich bereichert, / wenn der Wohlstand seines Hauses sich mehrt. 18 Denn im Tod nimmt er das alles nicht mit, / sein Reichtum folgt ihm nicht ins Grab. 19 Wenn er sich auch sein Leben lang lobt / und sich sagt: "Man schmeichelt dir, wenn du es dir gut gehen lässt!", 20 so muss er doch dorthin, wo seine Väter sind, / von denen keiner mehr das Licht erblickt. 21 Der Mensch ist ohne Einsicht in all seiner Pracht: / Am Ende geht er zugrunde wie das Vieh. 

Psalm 49

Český ekumenický překlad



1 Pro předního zpěváka. Pro Kórachovce, žalm.  2  Slyšte to, všichni lidé, všichni obyvatelé světa, naslouchejte,  3  ať jste rodu prostého anebo urození, boháči i ubožáci.  4  Moje ústa budou vyhlašovat moudrost, mé srdce bude rozjímat o rozumnosti.  5  Nakloním své ucho ku příslovím, při citeře předložím svou hádanku i výklad.  6  Proč bych se bál ve zlých dnech, když mě obklopují zvrhlí záškodníci,  7  kteří spoléhají na své jmění a svým velkým bohatstvím se chlubí?  8  Nikdo nevykoupí ani bratra, není schopen vyplatit Bohu sám sebe.  9  Výkupné za lidský život je tak velké, že se každý musí provždy zříci toho,  10  že by natrvalo, neustále žil a nedočkal se zkázy.  11  Vždyť vidí, že umírají moudří, hynou stejně jako hlupák nebo tupec a své jmění zanechají jiným.  12  Ti však myslí, že tu jejich domy budou věčně, jejich příbytky po všechna pokolení, svými jmény nazývají role.  13  Ale člověk, byť byl ve cti, nemusí ani noc přečkat; podobá se zvířatům, jež zajdou.  14  To je cesta těch, kdo bláznovství se drží; za nimi jdou ti, kdo si libují v jejich řečech. -Sela-  15  Ženou se jak ovce do podsvětí, sama smrt je pase. Zrána je pošlapou lidé přímí, a co vytvořili, zhltne podsvětí, trvání to nemá.  16  Avšak mne Bůh ze spárů podsvětí vykoupí, on mě přijme! -Sela-  17  Jen se neboj, bohatne-li někdo a množí-li slávu svého domu;  18  zemře, nic nevezme s sebou, jeho sláva za ním nesestoupí.  19  I když zaživa si dobrořečil: „Chválí tě, že sis to zařídil tak dobře,“  20  musí se přidat k pokolení svých otců, kteří nikdy nezahlédnou světlo.  21  Člověk, byť byl ve cti, nemusí mít rozum, podobá se zvířatům, jež zajdou. - Sela-