1[1] Von David.
Reg dich nicht über die Bösen auf, / beneide die Verbrecher nicht!2Sie verdorren schnell wie das Gras, / welken wie das grüne Kraut.3Vertraue auf Jahwe und tue das Gute, / wohne im Land, sei ehrlich und treu!4Erfreu dich an Jahwe! Er gibt dir, was dein Herz begehrt.5Lass Jahwe dich führen! / Vertraue ihm, dann handelt er.6Er lässt deine Gerechtigkeit leuchten, / dein Recht wie die Sonne am Mittag.7Sei still vor Jahwe und warte auf ihn! / Reg dich nicht auf über den, dem alles gelingt, / über den, der böse Pläne ausführt.8Steh ab vom Zorn und lass den Grimm! / Reg dich nicht auf! Das führt nur zum Bösen.9Denn die Verbrecher werden vernichtet, / und die auf Jahwe vertrauen, bekommen das Land.10Noch kurze Zeit, dann ist der Gottlose fort, / und du findest keine Spur mehr von ihm.11Den Demütigen gehört dann das Land / und es geht ihnen in jeder Hinsicht wohl.12Der Gottlose plant, dem Gerechten zu schaden, / zähneknirschend, voller Hass.13Der Herr aber lacht über ihn, / denn er weiß: Der Tag der Abrechnung kommt.14Die Bösen haben das Schwert gezogen, / schon ist ihr Bogen gespannt, / um Wehrlose und Arme zu fällen / und aufrechte Menschen zu schlachten.15Doch das Schwert dringt ihnen ins eigene Herz, / und ihre Bogen werden zerbrochen.16Besser arm und gerecht / als reich und gottlos sein.17Denn Jahwe zerbricht die Arme der Bösen, / er stützt nur die, die gerecht vor ihm sind.18Jahwe kennt das Leben der Seinen, / ihr Erbe hat ewig Bestand.19In böser Zeit enttäuscht er sie nicht, / in Hungertagen werden sie satt.20Die Gottlosen gehen zugrunde, / auch die Feinde Jahwes. / Sie vergehen wie Wiesenblumen / und verwehen als Rauch.21Der Böse borgt und zahlt nicht zurück, / doch wer mit Gott lebt, kann freigebig schenken.22Denn wer von Gott gesegnet ist, besitzt das Land; / und wer von ihm verflucht wird, kommt um.23Es ist Jahwe, der die Schritte eines Mannes sicher macht / und sich an dessen Weg erfreut.24Auch wenn er stolpert, stürzt er nicht hin, / denn Jahwe hält ihn fest an der Hand.25Ich war jung und bin nun alt geworden: / Nie sah ich die Gerechten verlassen, / nie ihre Kinder auf der Suche nach Brot.26Immer können sie freigebig leihen / und ihre Kinder werden zum Segen.27Meide das Böse und tue das Gute! / Dann wohnst du für immer im Land.28Denn Jahwe liebt das Recht, / die zu ihm stehen, die verlässt er nicht, / er beschützt sie allezeit. / Doch die Kinder der Sünder kommen um.29Die Gerechten besitzen das Land / und wohnen für immer darin.30Wer Gottes Willen tut, spricht auch Worte der Weisheit; / was er sagt, entspricht dem Recht.31Die Weisung seines Gottes trägt er in sich, / und deshalb stolpert er auch nicht.32Der Gottlose lauert ihm auf / und versucht ihn zu töten.33Doch Jahwe überlässt ihn nicht seiner Hand, / lässt nicht zu, dass er verurteilt wird.34Hoffe auf Jahwe / und bleib auf seinem Weg! / Dann wird er dich ehren / und schenkt dir das Land. / Und du wirst sehen, wie er die Bösen besiegt.35Ich sah einen Gottlosen, bereit zur Gewalt, / der entfaltete sich wie ein mächtiger Baum.36Dann ging ich vorbei, da war nichts mehr da. / Ich suchte ihn, doch ich fand keine Spur.37Achte auf den, der aufrichtig ist, / sieh dir den Ehrlichen an, / denn seine Zukunft wird im Frieden sein.38Doch alle, die Gott verachten, werden ausgelöscht. / Die Zukunft der Gottlosen ist schon vorbei.39Die Rettung der Gerechten kommt von Jahwe. / Er ist ihre Zuflucht in Zeiten der Not.40Jahwe steht ihnen bei und wird sie befreien. / Vor den Bösen bringt er sie in Sicherheit. / Er hilft ihnen, denn bei ihm suchten sie Schutz.
Psalm 37
Český ekumenický překlad
NEVZRUŠUJ SE KVŮLI ZLOVOLNÍKŮM
1 Davidův. (Álef) Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm, kdo jednají podle. 2 Uvadají rychle jako tráva, jak zelené býlí zvadnou. (Bét) 3 Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej věrnost. 4 Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. (Gimel) 5 Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat. 6 Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo. (Dálet) 7 Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle. (Hé) 8 Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého, 9 neboť zlovolníci budou vymýceni, ale kdo naději skládá v Hospodina, obdrží zemi. (Vav) 10 Ještě maličko a bude po svévolníkovi, všimneš-li si jeho místa, bude prázdné. 11 Ale pokorní obdrží zemi a bude je blažit dokonalý pokoj. (Zajin) 12 Proti spravedlivému strojí svévolník pikle, skřípe proti němu svými zuby. 13 Je však Panovníkovi jen k smíchu, vždyť on vidí, že jeho den přijde. (Chet) 14 Svévolníci tasí meč, luk napínají, chtějí srazit poníženého a ubožáka, zabít ty, kdo chodí přímou cestou. 15 Jejich meč však jim do srdce vnikne, jejich luky budou zpřeráženy. (Tet) 16 Lepší je to málo, co má spravedlivý, než bohatství mnoha svévolníků, 17 neboť svévolníkům budou přeraženy paže, kdežto spravedlivé Hospodin vždy podepírá. (Jod) 18 Hospodinu jsou známy dny bezúhonných, jejich dědictví potrvá věčně. 19 V čase zlém nebudou zahanbeni, najedí se dosyta i za dnů hladu. (Kaf) 20 Avšak svévolníci zhynou, nepřátelé Hospodinovi se vytratí jak půvab lučin, vytratí se v dýmu. (Lámed) 21 Svévolník si půjčuje a k splácení se nemá, spravedlivý se však slituje a dává. 22 Požehnaní, ti obdrží zemi, zlořečení budou vymýceni. (Mém) 23 Hospodin činí krok muže pevným, našel zalíbení v jeho cestě. 24 I kdyby klesal, nikdy neupadne, neboť Hospodin podpírá jeho ruku. (Nún) 25 Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb. 26 Slituje se kdykoli a vypomůže půjčkou, také jeho potomci jsou požehnáním. (Sámek) 27 Odstup od zla, konej dobro, navěky pak budeš bydlet v zemi, 28 neboť Hospodin miluje právo a své věrné neopouští. (Ajin) Pod jeho ochranou budou věčně, kdežto plémě svévolníků bude vymýceno. 29 Spravedliví obdrží zemi a budou v ní bydlet navždy. (Pé) 30 Ústa spravedlivého pronášejí moudrost, jeho jazyk vyhlašuje právo. 31 Má v svém srdci Boží zákon, jeho kroky nezakolísají. (Çáde) 32 Svévolník však číhá na spravedlivého, chce ho uštvat k smrti. 33 Ale Hospodin ho v jeho ruce neponechá, nedopustí, aby svévolně byl souzen. (Kóf) 34 Slož naději v Hospodina, drž se jeho cesty; povýší tě a obdržíš zemi a spatříš, jak budou svévolníci vymýceni. (Réš) 35 Viděl jsem krutého svévolníka: rozpínal se jako bujné křoví; 36 odešel a není, hledal jsem ho, nebyl k nalezení. (Šín) 37 Přidržuj se bezúhonného, hleď na přímého; pokojný muž bude mít potomstvo. 38 Zato vzpurní budou do jednoho vyhlazeni, potomstvo svévolníků bude vymýceno. (Táv) 39 Hospodin je spása spravedlivých, záštitou v čas soužení jim bývá. 40 Hospodin jim pomáhá a vyváznout jim dává, dá jim z moci svévolníků vyváznout a zachrání je, protože se k němu utíkají.