1Gleich Wasserbächen ist das Herz des Königs in der Hand des HERRN: wohin immer er will, leitet er es. –2Alle seine Wege mag ein Mensch für recht halten, aber der HERR wägt[1] die Herzen (16,2). –3Recht und Gerechtigkeit üben ist dem HERRN wohlgefälliger als Schlachtopfer. –4Stolze Augen und ein aufgeblasenes Herz: das neue Leben der Gottlosen ist doch wieder Sünde (?). –5Die Bestrebungen des Fleißigen bringen nur Gewinn; wer sich aber überstürzt, hat nur Schaden davon. –6Erwerb von Schätzen durch lügnerische Zunge ist wie ein verwehender Hauch, Schlingen des Todes. –7Die Gottlosen rafft ihre Gewalttätigkeit hinweg, weil sie sich weigern zu tun, was recht ist. –8Vielgewunden ist der Weg eines schuldbeladenen Menschen; wer aber redlich ist, dessen Tun ist gerade. –9Besser ist es, auf dem Dach in einem Winkel zu wohnen, als mit einem zänkischen Weibe in gemeinsamem Haus. –10Der Sinn des Gottlosen trachtet nach Bösem; sein Nächster findet kein Erbarmen in seinen Augen. –11Durch Bestrafung des Spötters wird der Unverständige gewitzigt; und wenn man den Weisen belehrt, so nimmt er Einsicht an. –12Es ist ein Gerechter da, der auf das Haus des Gottlosen achtet und die Gottlosen ins Verderben stürzt. –13Wer sein Ohr vor dem Hilferuf des Armen verstopft, der wird ebenfalls, wenn er selber ruft, kein Gehör finden. –14Eine Gabe im geheimen beschwichtigt den Zorn und ein Geschenk im Busen den heftigsten Grimm. –15Für die Gerechten ist es eine Freude, wenn Recht geschafft wird, aber für die Übeltäter ein Entsetzen. –16Ein Mensch, der vom Wege der Einsicht abirrt, wird (bald) in der Versammlung der Schatten ruhen. –17Wer Lustbarkeiten liebt, wird Mangel leiden; wer Wein und Salböl liebt[2], wird nicht reich. –18Der Gottlose ist ein Lösegeld für den Gerechten, und der Betrüger tritt an die Stelle (des Unglücks) der Redlichen. – (Spr 11,8)19Besser ist es, (einsam) in einem wüsten Lande zu wohnen als bei einem zänkischen und grämlichen Weibe. –20Kostbare Schätze sind in der Wohnung des Weisen, aber ein törichter Mensch vergeudet sie. –21Wer sich der Gerechtigkeit und Güte befleißigt, erlangt Leben, Heil und Ehre. –22Ein Weiser ersteigt die feste Stadt von Kriegshelden und bringt das Bollwerk, auf das sie sich verließ, zu Fall. –23Wer seinen Mund und seine Zunge hütet, behütet sein Leben vor Fährlichkeiten. –24Ein aufgeblasener und frecher Mensch – Spötter ist sein Name – handelt in vermessenem Übermut. –25Dem Faulen bringt sein Gelüsten den Tod, weil seine Hände sich vor der Arbeit scheuen. –26Unaufhörlich wird gebettelt und gebettelt; dennoch gibt der Gerechte, ohne zu geizen. –27Das Opfer der Gottlosen ist (dem HERRN) ein Greuel, zumal wenn sie es um einer Schandtat willen darbringen. –28Ein lügenhafter Zeuge geht zugrunde, aber ein Mann, der Ohrenzeuge gewesen, mag allezeit reden. –29Ein gottloser Mensch trägt ein freches Angesicht zur Schau, ein Rechtschaffener aber gibt seinem Wege eine feste Richtung. –30Es gibt weder Weisheit noch Einsicht noch einen klugen Anschlag gegenüber dem HERRN. –31Das Roß wird für den Tag der Schlacht gerüstet, aber der Sieg steht bei dem HERRN.
Sprüche 21
Český ekumenický překlad
1 Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí. 2 Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin. 3 Prosazovat spravedlnost a právo je před Hospodinem výbornější než oběť. 4 Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem. 5 Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek. 6 Poklady dobývané zrádným jazykem jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smrt. 7 Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali, neboť odmítali zjednat právo. 8 Klikatá je cesta muže proradného, ryzí člověk v jednání je přímý. 9 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě. 10 Svévolník je chtivý zlého, v jeho očích nenalezne slitování ani přítel. 11 Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří, když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání. 12 Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka; svévolníky vyvrací pro jejich zlobu. 13 Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane. 14 Tajný dar tlumí hněv a postranní úplatek prudké rozhořčení. 15 Prosazovat právo je radostí spravedlivému, ale zkázou pachatelům ničemnosti. 16 Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti spočine v shromáždění říše stínů. 17 Nedostatek pozná, kdo miluje radovánky, kdo miluje víno a olej, nezbohatne. 18 Výkupným za spravedlivého bude svévolník, za přímé lidi věrolomník. 19 Lépe je bydlet v zemi pusté než se ženou svárlivou a zlostnou. 20 Žádoucí poklad a olej jsou v obydlí moudrého, kdežto hloupý člověk je prohýří. 21 Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím, najde život, spravedlnost a slávu. 22 Moudrý vstoupí do města bohatýrů a srazí baštu, na niž spoléhali. 23 Kdo střeží svá ústa a jazyk, střeží svou duši před soužením. 24 Pyšný opovážlivec jménem posměvač jedná bezmezně zpupně. 25 Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci; 26 choutky ho stravují neustále, ale spravedlivý dává a nešetří. 27 Oběť svévolníků je ohavností, tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem. 28 Lživý svědek zahyne, ale muž, který vypoví, co slyšel, bude mít poslední slovo. 29 Svévolník vystupuje s nestoudnou tváří, přímý jde však rovnou cestou. 30 Žádná moudrost, žádná rozumnost, žádný úradek nic nesvedou proti Hospodinu. 31 Kůň je strojen pro den boje, ale vítězství je u Hospodina.