Přísloví 27 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Nechlub se zítřejším dnem, vždyť nevíš, co den zrodí. 2 Ať tě chválí cizí a ne tvá vlastní ústa, cizinec a ne tvoje rty. 3 Těžký je kámen, písek má váhu, ale hoře, jež působí pošetilec, je těžší než obojí. 4 Rozhořčení je kruté, hněv je jak povodeň, ale před žárlivostí kdo obstojí? 5 Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska. 6 Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího. 7 Sytý šlape i po plástvi medu, kdežto hladovému je každá hořkost sladká. 8 Jako pták vyplašený z hnízda je muž, který prchá ze svého místa. 9 Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše. 10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr. 11 Buď moudrý, můj synu, dělej radost mému srdci, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě tupí. 12 Chytrý vidí nebezpečí a skryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to. 13 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu. 14 Kdo za časného jitra příliš hlasitě dobrořečí svému bližnímu, tomu se to bude počítat za zlořečení. 15 Neustálé zatékání vody v době dešťů a svárlivá žena jsou totéž; 16 kdo ji chce zvládnout, chce zvládnout vítr, pravicí chytá olej. 17 Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého. 18 Kdo hlídá fíkovník, bude jíst jeho plody, a kdo střeží svého pána, získá vážnost. 19 Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku. 20 Podsvětí, říše zkázy, se nenasytí; nenasytí se ani oči člověka. 21 Na stříbro kelímek, na zlato pec; a muž prověřuje ústa, která ho chválí. 22 Kdybys pošetilce roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něho nedostaneš. 23 Dobře si všímej, jak vypadá tvůj brav, starej se pečlivě o svá stáda, 24 vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení. 25 Tráva se poseká, ukáže se otava, sklízí se píce z hor, 26 z beránků máš oděv, za kozly koupíš pole, 27 máš dostatek kozího mléka k své obživě i k obživě své rodiny, máš živobytí pro své děvečky.

Einheitsübersetzung 2016

1 Rühme dich nicht des morgigen Tages, / denn du weißt nicht, was der Tag gebiert. 2 Rühmen soll dich ein anderer, nicht dein eigener Mund, / ein Fremder, nicht deine eigenen Lippen. 3 Schwer ist der Stein und eine Last ist der Sand, / doch der Ärger mit einem Toren ist schwerer als beide. 4 Mag der Zorn grausam sein und überschäumend die Wut, / wer aber besteht vor der Eifersucht? 5 Besser offener Tadel / als Liebe, die sich nicht zeigt. (Lv 19,17) 6 Treu gemeint sind die Schläge eines Freundes, / zahlreich die Küsse eines Feindes. 7 Der Satte tritt Honig mit Füßen, / doch dem Hungrigen schmeckt alles Bittere süß. 8 Wie ein Vogel, der aus seinem Nest flüchtet, / so ist ein Mensch, der aus seiner Heimat fliehen muss. 9 Salböl und Räucherwerk erfreuen das Herz - / so auch die Herzlichkeit eines Freundes aus innerer Überzeugung. 10 Deinen Freund und deines Vaters Freund gib nicht auf, / geh nicht in das Haus deines Bruders, wenn du in Not bist! / Besser ein Nachbar in der Nähe / als ein Bruder in der Ferne. 11 Sei weise, mein Sohn, und erfreue mein Herz, / damit ich dem antworten kann, der mich beschimpft! (Ž 119,42) 12 Der Kluge sieht das Unheil und verbirgt sich, / die Unerfahrenen laufen weiter und müssen es büßen. 13 Nimm ihm das Kleid, denn er hat für einen andern gebürgt! / Einer Fremden wegen pfände bei ihm! (Př 20,16) 14 Wer seinen Nächsten zu laut begrüßt, / dem wird es frühmorgens als Verwünschung ausgelegt. 15 Ein ständig tropfendes Dach in der Regenzeit / und eine zänkische Frau gleichen einander. (Př 19,13) 16 Wer sie festhält, hält den Wind fest / und seine Hand greift nach Öl. 17 Eisen wird an Eisen geschliffen; / so schleift einer den Charakter des andern. 18 Wer einen Feigenbaum pflegt, wird seine Frucht essen, / wer auf seinen Herrn Acht gibt, wird geehrt. 19 Wie Wasser ein Spiegel ist für das Gesicht, / so ist das Herz des Menschen ein Spiegel für den Menschen. 20 Unterwelt und Totenreich sind unersättlich / und unersättlich sind die Augen des Menschen. (Př 30,15) 21 Der Schmelztiegel prüft das Silber, der Ofen das Gold, / der Mensch aber wird geprüft im Urteil dessen, der ihn lobt. 22 Zerstampfst du den Toren auch mit dem Stößel, / im Mörser zwischen den Körnern, / seine Torheit weicht nicht von ihm. 23 Kümmere dich um das Aussehen deiner Schafe / und sorge für deine Herden; (Př 12,10) 24 denn Besitz bleibt nicht für ewig / und eine Krone nicht von Geschlecht zu Geschlecht. 25 Kommt das Gras hervor, erscheint das Grün, / sammelt man die Kräuter auf den Bergen, 26 dann gibt es Lämmer für deine Kleidung, / Böcke als Kaufpreis für Äcker 27 und genug Ziegenmilch für dich als Nahrung, / als Nahrung für dein Haus / und Lebensunterhalt für deine Mägde.