1 Syn otcovským káráním zmoudří, kdežto posměvač pohrůžky neposlouchá. 2 Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí. 3 Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza. 4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem. 5 Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus. 6 Spravedlnost chrání toho, kdo žije bezúhonně, kdežto svévole vyvrací hříšníka. 7 Leckdo se vydává za bohatého, ačkoli nic nemá, někdo se vydává za chudého, a má velké jmění. 8 Bohatstvím se člověk může vyplatit, kdežto chudý vyhrožování neslýchá. 9 Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne. 10 Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost. 11 Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá. 12 Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života. 13 Kdo pohrdá slovem, přivádí se do záhuby, kdežto kdo se bojí přikázání, dochází odplaty. 14 Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti. 15 Prozíravost zjednává přízeň, kdežto věrolomní vytrvávají na své cestě. 16 Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost. 17 Svévolný posel propadne zkáze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví. 18 Chudoba a hanba stihnou toho, kdo se vyhýbá trestu, kdežto kdo dbá na domluvu, bude vážený. 19 Když se naplní touha, je sladko v duši, kdežto hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého. 20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle. 21 Hříšníky stíhá zlo, kdežto spravedlivým je odplatou dobro. 22 Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno pro spravedlivého. 23 Úhor dává chudým mnoho pokrmu, ale bývá ničen bezprávím. 24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas. 25 Spravedlivý se nají dosyta, kdežto břicho svévolníků trpí nedostatkem.
Přísloví 13
Einheitsübersetzung 2016
1Ein weiser Sohn ist die Frucht der Erziehung des Vaters, / der zuchtlose aber hört nicht auf Mahnung. (Př 10,1)2Von der Frucht seiner Worte zehrt der Gute, / aber die Verräter begehren Gewalttat. (Př 12,14)3Wer seine Lippen hütet, bewahrt sein Leben, / wer seinen Mund aufreißt, den trifft Verderben.4Das Verlangen des Faulen regt sich vergebens, / das Verlangen der Fleißigen wird befriedigt. (Př 10,4)5Verlogene Worte hasst der Gerechte, / der Frevler handelt schändlich und schimpflich.6Gerechtigkeit behütet den Schuldlosen auf seinem Weg, / den Frevel bringt die Sünde zu Fall. (Př 11,5)7Mancher stellt sich reich und hat doch nichts, / ein anderer stellt sich arm und hat großen Besitz.8Der Reichtum eines Mannes ist das Lösegeld für sein Leben, / der Arme jedoch hört keine Drohung.9Das Licht der Gerechten strahlt auf, / die Lampe der Frevler erlischt. (Př 20,20; Př 24,20)10Durch Hochmut entsteht nur Streit, / wer sich beraten lässt, bei dem ist Weisheit.11Nichtiger Reichtum schwindet, / wer Stück für Stück sammelt, gewinnt mehr.12Hingehaltene Hoffnung macht das Herz krank, / erfülltes Verlangen ist ein Lebensbaum.13Wer das Wort missachtet, erleidet Verlust, / wer Ehrfurcht hat vor dem Gebot, macht Gewinn.14Die Unterweisung des Weisen ist ein Lebensquell, / um den Schlingen des Todes zu entgehen. (Př 14,27)15Rechte Einsicht bringt Gunst, / aber den Verrätern bringt ihr Verhalten den Untergang.[1]16Jeder Kluge handelt mit Überlegung, / der Tor verbreitet nur Dummheit.17Ein gewissenloser Bote stürzt ins Unheil, / ein zuverlässiger Bote bringt Heilung.18Armut und Schande erntet ein Verächter der Zucht, / doch wer Tadel beherzigt, wird geehrt.19Ein erfüllter Wunsch tut dem Herzen wohl, / vom Bösen zu lassen ist dem Toren ein Gräuel.20Wer mit Weisen umgeht, wird weise, / wer mit Toren verkehrt, dem geht es übel.21Unglück verfolgt die Sünder, / den Gerechten wird mit Gutem vergolten.22Der Gute hinterlässt seinen Enkeln das Erbe, / der Besitz des Sünders wird für den Gerechten aufgespart. (Jb 27,17)23Der neugepflügte Acker der Armen gibt reichlich Nahrung, / aber manches wird durch Unrecht weggenommen.24Wer die Rute spart, hasst seinen Sohn, / wer ihn liebt, nimmt ihn früh in Zucht. (Př 19,18; Př 22,15; Př 23,13; Př 29,17)25Der Gerechte hat zu essen, bis sein Hunger gestillt ist, / der Bauch der Frevler aber muss darben. (Př 10,3)