Přísloví 12 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec. 2 Dobrý dochází u Hospodina zalíbení, kdežto pleticháře prohlašuje Hospodin za svévolníka. 3 Svévolí se nikdo nezajistí, kořen spravedlivých se nezviklá. 4 Žena statečná je korunou svého manžela, kdežto ostudná mu je jako kostižer v kostech. 5 Spravedliví přemýšlejí o právu, svévolníci rozvažují o lsti. 6 Slova svévolníků jsou vražedné úklady, kdežto přímé jejich ústa vysvobodí. 7 Svévolníci budou podvráceni a nebudou již, kdežto dům spravedlivých obstojí. 8 Muž bude chválen pro svá prozíravá ústa, kdežto ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání. 9 Lépe je být zlehčován a mít otroka, než pokládat se za slavného a nemít chleba. 10 Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné. 11 Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nemá rozum. 12 Svévolník dychtivě loví kdejaké zlo, kdežto kořen spravedlivých vydává dobro. 13 Zlovolník se chytí do přestupků svých rtů, kdežto spravedlivý vyvázne ze soužení. 14 Ovocem svých úst se každý dobře nasytí, skutek rukou se člověku vrátí. 15 Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý. 16 U pošetilce se jeho hoře pozná týž den, kdežto chytrý přikryje hanbu. 17 Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest. 18 Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí. 19 Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik. 20 Lest mají v srdci ti, kdo osnují zlo, kdežto radost ti, kdo radí ku pokoji. 21 Žádná ničemnost nezasáhne spravedlivého, kdežto svévolníci okusí zlého vrchovatě. 22 Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu. 23 Chytrý člověk poznání skrývá, kdežto srdce hlupáků pošetilosti provolává. 24 Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby. 25 Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost. 26 Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede. 27 Zahálčivý nebude si péci úlovek, kdežto vzácným jměním pro člověka je píle. 28 Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.

Einheitsübersetzung 2016

1 Wer Erziehung liebt, liebt Erkenntnis, / wer Zurechtweisung hasst, ist dumm. 2 Der Gute findet Gefallen beim HERRN; / den Heimtückischen aber spricht er schuldig. 3 Durch Unrecht hat kein Mensch Bestand, / doch die Wurzel der Gerechten wird nicht wanken. 4 Eine tüchtige Frau ist die Krone ihres Mannes, / eine schändliche ist wie Fäulnis in seinen Knochen. (Př 31,10) 5 Die Gedanken der Gerechten trachten nach Recht, / die Pläne der Frevler sind auf Betrug aus. 6 Die Reden der Frevler sind ein Lauern auf Blut, / die Redlichen rettet ihr Mund. (Př 1,11) 7 Die Frevler werden gestürzt und sind dahin, / das Haus der Gerechten hat Bestand. 8 Nach dem Maß seiner Klugheit wird ein jeder gelobt, / verkehrter Sinn fällt der Verachtung anheim. 9 Besser gering geachtet werden und einen Knecht haben, / als großtun und kein Brot haben. 10 Der Gerechte weiß, was sein Vieh braucht, / doch das Herz der Frevler ist hart. (Dt 25,4; Př 27,23; Sír 7,22) 11 Wer sein Feld bestellt, wird satt von Brot, / wer nichtigen Dingen nachjagt, ist ohne Verstand. 12 Der Frevler verfängt sich im Netz des Bösen, / die Gerechten sind fest verwurzelt. 13 Die Schuld der Lippen wird zur Falle für den Bösen, / der Gerechte entkommt der Bedrängnis. 14 Von der Frucht seines Mundes wird der Mensch reichlich gesättigt; / nach dem Tun seiner Hände wird ihm vergolten. (Př 13,2; Př 18,20) 15 Der Weg des Toren ist gerade in seinen eigenen Augen, / der Weise aber hört auf Rat. (Sír 37,7) 16 Der Tor zeigt sogleich seinen Ärger, / klug ist, wer Schimpfworte einsteckt. 17 Wer Wahrheit spricht, sagt aus, was recht ist, / der falsche Zeuge aber betrügt. 18 Mancher Leute Gerede verletzt wie Schwertstiche, / die Zunge der Weisen bringt Heilung. (Ž 57,5) 19 Ein Mund, der die Wahrheit sagt, hat für immer Bestand, / eine lügnerische Zunge nur einen Augenblick. 20 Trug ist im Herzen derer, die Böses planen, / aber bei denen, die zum Frieden raten, ist Freude. (Mt 5,9) 21 Kein Unheil trifft den Gerechten, / doch die Frevler erdrückt das Unglück. 22 Lügnerische Lippen sind dem HERRN ein Gräuel, / doch wer zuverlässig ist in seinem Tun, der gefällt ihm. 23 Ein kluger Mensch verbirgt sein Wissen, / das Herz der Toren schreit die Narrheit hinaus. 24 Die Hand der Fleißigen erringt die Herrschaft, / die lässige Hand muss Frondienste leisten. 25 Kummer im Herzen bedrückt den Menschen, / ein gutes Wort aber heitert ihn auf. 26 Der Gerechte findet seine Weide, / der Weg der Frevler führt sie in die Irre. 27 Bequemlichkeit erjagt sich kein Wild, / kostbare Güter erlangt der Fleißige. 28 Der Pfad der Gerechtigkeit führt zum Leben, / der Weg der Abtrünnigen führt zum Tod.^[1]