1 Pro předního zpěváka. Za doprovodu strunných nástrojů. Žalm pro Asafa. Píseň. 2 V judské zemi je znám Bůh, má velké jméno v Izraeli. 3 V Šálemu je jeho stánek, jeho obydlí je na Sijónu. 4 Roztříštil tam střely ohnivé i s lukem, štíty, meče, válku. -Sela- 5 Vznešený, jak jasně záříš nad horami rozsápaných! 6 Zarputilci za kořist ti padli, dřímají svůj sen; všem válečníkům ochrnuly ruce. 7 Pohrozils, Jákobův Bože, a mrákota obestřela válečné vozy i koně. 8 Ty vzbuzuješ bázeň. Kdo před tebou obstojí, když vzplaneš hněvem? 9 Svou při jsi vyhlásil z nebe. Země žila hned v bázni a v míru, 10 když Bůh povstal k soudu pro záchranu všech pokorných v zemi. -Sela- 11 Rozhořčením stíháš lidi a je ti to k chvále, po svém rozhořčení opášeš se pozůstatkem lidu. 12 Učiňte slib a splňte jej Hospodinu, svému Bohu! Všichni kolem něho ať přinesou poctu tomu, jenž vzbuzuje bázeň, 13 tomu, který krotí ducha vojevůdců a vzbuzuje bázeň v králích země.
Žalm 76
Einheitsübersetzung 2016
Der Weltenrichter auf dem Zion
1Für den Chormeister. Mit Saitenspiel. Ein Psalm Asafs. Ein Lied.2Gott gab sich zu erkennen in Juda,
sein Name ist groß in Israel.3Sein Zelt erstand in Salem,
seine Wohnung auf dem Zion. (Ž 87,2; Ž 132,13)4Dort zerbrach er die blitzenden Pfeile des Bogens,
Schild und Schwert, die Waffen des Krieges. [Sela] (Ž 46,10; Júd 9,7)5Von Licht umstrahlt erscheinst du,
herrlich von den Bergen des Raubes her.[1]6Zur Beute wurden die beherzten Krieger, /
sie sanken hin in den Schlaf,
allen Helden versagten die Hände. (2Kr 19,35; Jr 51,39)7Vor deinem Drohen, Gott Jakobs,
erstarrten Wagen und Rosse.8Du, ja Furcht erregend bist du. /
Wer kann bestehen vor deinem Zorn seit jeher? (Dt 7,21; Na 1,6)9Vom Himmel her ließest du das Urteil hören,
die Erde geriet in Furcht und verstummte,10da Gott sich erhob zum Gericht,
um zu retten alle Gebeugten der Erde. [Sela.]11Selbst der Grimm des Menschen muss dir danken,
du gürtest dich mit denen, die dem Grimm entkommen sind.12Macht Gelübde und erfüllt sie dem HERRN, eurem Gott!
Ihr alle ringsum, bringt Gaben dem, der Furcht erregt. (Ž 66,13)13Er bricht den Hochmut der Fürsten,
Furcht erregend ist er für die Könige der Erde.