Ozeáš 10 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Stržení oltářů - Nevěrný lid zneužívá Božích darů. Nenajde žádné útočiště před doléhajícím soudem.

1 Izrael je rozbujelá réva, plody jen pro sebe nasazuje. Čím více má plodů, tím více oltářů staví, čím je jeho země lepší, tím lépe zdobí posvátné sloupy. 2 Jejich srdce je plné úlisnosti, budou však za vinu pykat. On jejich oltáře strhne, zničí jejich posvátné sloupy. 3 Teď říkají: „Nemáme krále. Nebojíme se Hospodina, a král – co by nám mohl udělat?“ 4 Zaklínají se falešnými slovy, když uzavírají smlouvu; jejich soud bují jako jedovaté býlí na zoraném poli. 5 Obyvatelé Samaří se budou třást strachem o bétávenské jalovice; jeho lid bude truchlit nad býčkem. Ať si jeho žreci jásají nad jeho slávou, ta se od něho odstěhuje. 6 I jeho socha bude odnesena do Asýrie jako obětní dar velkokráli. Efrajim sklidí ostudu, Izrael bude zahanben pro své rozhodnutí. 7 Zajde Samaří i jeho král, bude jako pěna na vodách. 8 Zpleněna budou posvátná návrší Ávenu, hřích Izraele. Na jejich oltářích vyroste trní a hloží. Tu řeknou horám: “Přikryjte nás!“ a pahorkům: „Padněte na nás!“

— Ovoce falešných nadějí - Lid, který zrušil smlouvu milosti a doufá ve vlastní náboženství, bude zahanben.

9 Ode dnů Gibeje jsi hřešil, Izraeli. Tam obstáli, nezasáhla je gibejská válka proti pachatelům bezpráví. 10 Budu je trestat, jak sám budu chtít, národy se proti nim shromáždí, aby je spoutaly pro jejich dvojí nepravost. 11 Efrajim je jalovice jhu přivyklá, bývá ráda při výmlatu. Přistoupil jsem k její pěkné šíji: Efrajima zapřáhnu, Juda bude orat, Jákob bude vláčet. 12 Rozsívejte si pro spravedlnost, sklízejte pro milosrdenství, zorejte svůj úhor. Je čas dotázat se Hospodina. Až přijde, svlaží vás spravedlností. 13 Orali jste svévoli, sklízeli bezpráví, jedli jste ovoce přetvářky. Doufal jsi v svou cestu, v množství svých bohatýrů. 14 V tvém lidu nastane rozbroj, všechny tvé pevnosti budou vypleněny, jako když Šalman vyplenil Bét-arbél, v den boje byla rozdrcena matka nad syny. 15 Právě tak naloží s vámi Bét-el pro vaše strašné zlořády. Za úsvitu bude izraelský král nadobro umlčen.

Bible, překlad 21. století

Samaří zanikne

1 Izrael býval bujná réva, která své hrozny plodila. Čím víc však míval ovoce, tím víc si stavěl oltáře. Čím lepší byla jeho zem, tím líp si zdobil sloupy posvátné. 2 Jejich srdce je úlisné, teď už je ale stihne trest: Hospodin zboří jejich oltáře, jejich posvátné sloupy roztluče! 3 „Nemáme krále,“ řeknou tehdy, „neboť jsme Hospodina nectili. I kdybychom však krále měli, jak by nám mohl pomoci?“ 4 Vedou své řeči, uzavírají smlouvy lživými sliby a jejich spory bují jako pelyněk na poli zoraném. 5 Strachovat se budou samařští obyvatelé o to bet-avenské veletele.^[1] Jeho lid nad ním bude lkát, jeho kněží budou naříkat, že je ta jeho sláva opustila. 6 I samo tele odnesou do Asýrie jako dar pro jejich velkokrále. Efraim tehdy bude zahanben, vlastní plány zklamou Izrael! 7 Zanikne Samaří i jeho král tak jako pěna na vodách. 8 Zničena budou avenská návrší – ten izraelský hřích – a na jejich oltářích vzroste trní a bodláčí. Tehdy řeknou horám: „Skryjte nás,“ a pahorkům: „Padněte na nás!“ 9 Hřešíš, Izraeli, už od gibejských dní, tam jsi se tehdy zastavil. Copak je nepostihl tehdy v Gibeji boj proti pachatelům bezpráví? 10 Potrestám je, kdy budu chtít: Národy se spojí proti nim, aby je spoutaly za jejich dvojí hřích. 11 Efraim býval povolná jalovička, která obilí ráda mlátila. Teď ale její krásnou šíji zapřáhnu a Efraima poženu: Juda bude orat a Jákob vláčet. 12 Spravedlnost sejte a lásku sklízejte; zorejte ladem ležící zem!^[2] Čas hledat Hospodina je přece zde, ať přijde a spravedlností vás zalije. 13 Vy jste však pěstovali podlost a sklízeli jste zlo, živili jste se přetvářkou! Protožes spoléhal na vlastní cestu a na množství svých hrdinů, 14 vypukne proti tvému lidu válka, každá tvá pevnost bude zbořena. Jako když Šalman v boji zbořil Bet-arbel, když matky s dětmi ubíjel, 15 právě tak v Bet-elu dopadnete – vaše zločiny jsou tak zlé! Za svítání, než začne den, král Izraele bude zahuben.

Bible Kralická

1 Izrael jest vinný kmen prázdný, ovoce skládá sobě. Čím více mívá ovoce svého, tím více rozmnožuje oltáře, a čím lepší jest země jeho, tím více vzdělává obrazy. 2 Klade díly srdce jejich, pročež vinni jsou. Onť poboří oltáře jejich, popléní obrazy jejich, 3 Poněvadž i říkají: Nemáme žádného krále, nýbrž aniž se bojíme Hospodina, a král co by nám učinil? 4 Mluví slova, klnouce se lživě, když činí smlouvu, a soud podobný jedu roste na záhonech polí mých. 5 Z příčiny jalovic Betavenských děsiti se budou obyvatelé Samařští, když kvíliti bude nad nimi lid jejich i kněží jejich, (kteříž příčinou jejich nyní pléší), proto že sláva jejich zastěhuje se od nich. 6 Ano i sám lid do Assyrie zaveden bude v dar králi, kterýž obhájce býti měl; Efraim hanbu ponese, a Izrael styděti se bude za své předsevzetí. 7 Vyhlazen bude král Samařský jako pěna na svrchku vody. 8 Vypléněny budou také výsosti Avenu, hřích Izraelských, trní a hloží zroste na oltářích jejich. I dějí horám: Přikrejte nás, a pahrbkům: Padněte na nás. 9 Ode dnů Gabaa hřešil jsi, Izraeli. Tamť jsou ostáli, nepostihla jich v Gabaa válka proti nešlechetným. 10 A protož podlé líbosti své svíži je; nebo sberou se na ně národové k svázání jich, pro dvojí nepravost jejich. 11 Nebo Efraim jest jalovička, kteráž byla vyučována; mlatbu miluje, ačkoli jsem já nastupoval na tučný krk její, abych k jízdě užíval Efraima, Juda aby oral, a Jákob vláčil. A říkal jsem: 12 Rozsívejte sobě k spravedlnosti, žněte k milosrdenství, ořte sobě ouhor, poněvadž čas jest k hledání Hospodina, ažby přišel a dštil vám spravedlností. 13 Ale orali jste bezbožnost, žali jste nepravost, jedli jste ovoce lži; nebo doufáš v cestu svou a ve množství reků svých. 14 Protož povstane rozbroj mezi lidem tvým, i každá pevnost tvá zpuštěna bude, tak jako zpustil Salman Bet Arbel v den boje; matky s syny rozrážíny budou. 15 Aj, toť vám způsobí Bethel pro přílišnou nešlechetnost vaši; na svitání docela vyhlazen bude král Izraelský.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

1 Israel was a spreading vine; he brought forth fruit for himself. As his fruit increased, he built more altars; as his land prospered, he adorned his sacred stones. 2 Their heart is deceitful, and now they must bear their guilt. The Lord will demolish their altars and destroy their sacred stones. 3 Then they will say, ‘We have no king because we did not revere the Lord. But even if we had a king, what could he do for us?’ 4 They make many promises, take false oaths and make agreements; therefore lawsuits spring up like poisonous weeds in a ploughed field. 5 The people who live in Samaria fear for the calf-idol of Beth Aven.^[1] Its people will mourn over it, and so will its idolatrous priests, those who had rejoiced over its splendour, because it is taken from them into exile. 6 It will be carried to Assyria as tribute for the great king. Ephraim will be disgraced; Israel will be ashamed of its foreign alliances. 7 Samaria’s king will be destroyed, swept away like a twig on the surface of the waters. 8 The high places of wickedness^[2] will be destroyed – it is the sin of Israel. Thorns and thistles will grow up and cover their altars. Then they will say to the mountains, ‘Cover us!’ and to the hills, ‘Fall on us!’ 9 ‘Since the days of Gibeah, you have sinned, Israel, and there you have remained.^[3] Will not war again overtake the evildoers in Gibeah? 10 When I please, I will punish them; nations will be gathered against them to put them in bonds for their double sin. 11 Ephraim is a trained heifer that loves to thresh; so I will put a yoke on her fair neck. I will drive Ephraim, Judah must plough, and Jacob must break up the ground. 12 Sow righteousness for yourselves, reap the fruit of unfailing love, and break up your unploughed ground; for it is time to seek the Lord, until he comes and showers his righteousness on you. 13 But you have planted wickedness, you have reaped evil, you have eaten the fruit of deception. Because you have depended on your own strength and on your many warriors, 14 the roar of battle will rise against your people, so that all your fortresses will be devastated – as Shalman devastated Beth Arbel on the day of battle, when mothers were dashed to the ground with their children. 15 So will it happen to you, Bethel, because your wickedness is great. When that day dawns, the king of Israel will be completely destroyed.