Nahum 3

Český ekumenický překlad

1  Běda městu, jež se brodí v krvi! Je samá přetvářka, je plné loupeží, kořistění nebere konce. 2  Slyš! Bičů svist, dunění kol! Dusot koní, hřmot vozby! 3  Útok jezdců, zášlehy mečů, blýskání kopí! Přemnoho skolených, hromady mrtvých těl, bezpočet mrtvol, až přes ně klopýtají! 4  To všechno pro mnohá smilstva Nevěstky, přesvůdné mistryně kouzel. Svým smilstvem kupčí s pronárody, svými kouzly kupčí s čeleděmi. 5  Chystám se však na tebe, je výrok Hospodina zástupů. Až přes tvář ti vyhrnu sukni a ukáži tvou nahotu pronárodům, královstvím tvou hanbu. 6  Nakydám na tebe neřád, potupím tě, postavím na pranýř. 7  Kdokoli tě spatří, prchne od tebe. Řekne: „Ninive propadlo záhubě, kdo se nad ním ustrne?“ Kde vyhledám ty, kdo by tě potěšili? 8  Jsi snad lepší, než byly Théby Amónovy, trůnící mezi proudy, obklopeny vodami? Moře jim bylo valem, jejich hradby se zdvihaly z moře. 9  Kúš tak mocný, Egypt nekonečný, Pút i Lúbim byly tvými pomocníky. 10  I Théby byly přesídleny, odešly do zajetí. Jejich nemluvňata byla drcena na rozích všech ulic; o jejich slavné se losovalo, všichni jejich velmožové byli spoutáni řetězy. 11  I ty se opojíš a budeš omámeno. I ty budeš hledat záštitu před nepřítelem. 12  Všechny tvé pevnosti však budou jako fíkovníky s ranými plody: až se jimi zatřese, spadnou do úst tomu, kdo je chce jíst. 13  Tvůj lid uprostřed tebe jsou baby. Brány tvé země se dokořán otevřou tvým nepřátelům, tvé závory pozře oheň. 14  Navaž si vodu, než budeš obleženo! Zpevni svá opevnění! Šlapej jíl, hněť hlínu, chop se formy na cihly! 15  Oheň tě tam pozře, vytne meč, pozře tě jako brouci. Byť vás bylo spousta jako brouků, byť vás bylo spousta jako kobylek, 16  byť tvých překupníků bylo víc než nebeských hvězd, brouci se vykuklí a odlétnou. 17  Tvoji strážci jsou jak kobylky, tvoji úředníci jak hejna sarančat: v zimním čase zalezou do škvír zídek, ale jak vysvitne slunce, ulétnou a nevíš, kam se poděly. 18  Již dřímou tvoji pastýři, asyrský králi, ulehli tvoji vznešení. Tvůj lid je rozehnán po horách, nikdo jej neshromáždí. 19  Nikdo neošetří tvé těžké poranění, bolestná zůstane tvá rána. Všichni, kdo o tobě uslyší, zatleskají nad tebou v dlaně. Vždyť na koho nedoléhala bez přestání tvá zloba? 

Nahum 3

Bible, překlad 21. století

1 Běda tomu městu vraždění! Je plné lží a loupeží a nepřestává plenit.2 Už sviští bič! Kola rachotí! Koně se dali v trysk! Vozy lomozí!3 Jízda útočí! Mečů blýskání! Kopí třpyt! Kolik jen padlých, mrtvol hromady! Všude bezpočtu mrtvých, až přes ně lidé padají!4 To vše proto, že tolik smilnila ta smilnice tak vábivá, mistryně kouzel, která kupčila s národy skrze smilstva svá a s pokoleními skrze svá kouzla.5 „Hle, já jsem proti tobě!“ praví Hospodin zástupů. „Vyhrnu ti sukni nad hlavu; ukážu národům tvou nahotu a královstvím tvou ostudu.6 Nakydám na tebe ohavnosti a veřejně tě potupím, vystavím tě na odiv!7 Kdo tě uvidí, uteče od tebe a řekne: ‚Zničeno je Ninive; copak ho někdo lituje?‘ Kde bych ti tedy našel nějaké těšitele?“8 Copak jsi lepší, než byly Théby[1] mezi nilskými rameny, obklopené vodami? Řeka jim byla opevněním a vodu měly za hradby.9 Mocný Habeš, Egypt bez hranic, Put i Libye mezi jejich spojenci.10 I Thébané však byli vyhnáni, museli jít do zajetí. Jejich děti byly rozráženy na každém nároží. O jejich přední muže losovali, všichni jejich velmoži dostali řetězy.11 Tak i ty budeš jako opilec, úplně bez sebe. I ty se budeš potácet a hledat skrýš před nepřítelem.12 Všechny tvé pevnosti jsou jako fíkoví – stačí se do nich opřít, a zralé fíky padají do úst tomu, kdo je sní!13 Jen se podívej na své vojáky – jsou jako ženy! Brány tvé země jsou nepřátelům otevřeny, oheň pohltil tvé závory.14 Čerpej si vodu pro čas obležení, své pevnosti si opevni! Šlapej hlínu, mačkej jíl, chop se formy na cihly!15 Stejně tě tam ale zhltnou plameny a meč tě vyhladí; zhltne tě jako kobylky! Zkus se rozmnožit jako kobylky, rozmnož se jako žravý hmyz!16 I kdyby tvých kupců bylo sebevíc, ještě víc než hvězd na nebi, jak kobylky se vylíhnou a uletí.17 Tví dvořané jsou jak žravý hmyz, tví úředníci se hemží v rojích. V chladný den usedají na zídky, pak ale vyjde slunce a zas uletí a nikdo neví, kam se poděli.18 Asyrský králi, tví pastýři usnuli, tví hodnostáři ulehli! Po horách rozptýlen je tvůj lid a není, kdo by je shromáždil.19 Není léku na tvé zranění, tvá rána už se nezhojí. Všichni, kdo o tobě uslyší, zatleskají samou radostí. Vždyť koho se nedotklo tvé ustavičné zlo?

Nahum 3

Bible Kralická

1 Běda městu vražednému, kteréž všecko lži a ukrutenství plné jest, neodchází z něho loupež.2 Praskání bičů a hřmot kol, a dusání koní, a vozů skákání bude.3 Jezdec vyzdvihne třpytící se meč, a blýskající se kopí, i bude množství zbitých, a veliké hromady těl mrtvých, tak že nebude žádného počtu těl mrtvých, až i padati budou přes těla jejich,4 Pro množství smilství smilnice, velmi milé, mistryně kouzlů, kteráž prodávala národy smilstvými svými, a lidi kouzly svými.5 Aj, já proti tobě, dí Hospodin zástupů, a odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou, a ukáži národům nahotu tvou, a královstvím hanbu tvou.6 A ukydaje tě ohavnými věcmi, uvedu tě v lehkost, a vystavím tě za divadlo.7 I stane se, že kdožkoli uzří tě, vzdálí se od tebe, a dí: Vyplundrováno jest Ninive. Kdož by ho litovati měl? Kdež bych shledal ty, kteříž by tě těšiti měli?8 Což by se tobě lépe díti mělo, nežli No lidnému, kteréž sedělo mezi řekami, vodami byvši opuštěno, jehož val bylo moře, zed mělo od moře?9 Mouřenínská země i Egypt silou jeho byla, a nesčíslní, Putští a Lubimští, byli jemu na pomoc.10 A však i to v přestěhování přišlo a v zajetí, tak že i maličcí jeho rozrážíni byli na úhlech všech ulic, a o nejslavnější jeho metali los, a všickni znamenití jeho sevříni byli pouty.11 Takž i ty opiješ se, a pokrývati se musíš, i ty hledati budeš pomoci proti nepříteli.12 Všecky tvé pevnosti jsou jako fíkové s ovocem ranním, jimž jakž se zatřese, prší do úst toho, kdož by jedl.13 Aj, lid tvůj jsou ženy u prostřed tebe, nepřátelům tvým dokořen otevříny budou brány země tvé, a oheň sžíře závory tvé.14 Navaž sobě vody k obležení, upevni ohrady své, vejdi do bláta a šlapej hlinu, oprav cihelnu.15 Tam tě sžíře oheň, vytne tě meč, sžíře tě jako brouky, nechť jest vás veliký počet jako brouků, nechť jest vás veliký počet jako kobylek.16 Rozmnožilo jsi kupce své nad hvězdy nebeské, brouci připadnou i zaletují.17 Znamenití tvoji jako kobylky, a hejtmané tvoji jako velicí chroustové, kteříž se kladou vojensky po plotích v čas studena. Slunce vzešlo, tožť letí, aniž znáti místa jejich, kde byli.18 Zdřímají pastýři tvoji, ó králi Assyrský, ležeti budou znamenití tvoji, hojnost lidu tvého bude po horách, ale nebude žádného, kdo by shromáždil.19 K potření tvému není žádného léku, bolest rány tvé rozmohla se. Kteřížkoli uslyší pověst o tobě, rukama plésati budou nad tebou. Nebo na koho ustavičně nedocházelo ukrutenství tvé?

Nahum 3

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Nahum 3

New International Version

1 Woe to the city of blood, full of lies, full of plunder, never without victims!2 The crack of whips, the clatter of wheels, galloping horses and jolting chariots!3 Charging cavalry, flashing swords and glittering spears! Many casualties, piles of dead, bodies without number, people stumbling over the corpses –4 all because of the wanton lust of a prostitute, alluring, the mistress of sorceries, who enslaved nations by her prostitution and peoples by her witchcraft.5 ‘I am against you,’ declares the Lord Almighty. ‘I will lift your skirts over your face. I will show the nations your nakedness and the kingdoms your shame.6 I will pelt you with filth, I will treat you with contempt and make you a spectacle.7 All who see you will flee from you and say, “Nineveh is in ruins – who will mourn for her?” Where can I find anyone to comfort you?’8 Are you better than Thebes, situated on the Nile, with water around her? The river was her defence, the waters her wall.9 Cush[1] and Egypt were her boundless strength; Put and Libya were among her allies.10 Yet she was taken captive and went into exile. Her infants were dashed to pieces at every street corner. Lots were cast for her nobles, and all her great men were put in chains.11 You too will become drunk; you will go into hiding and seek refuge from the enemy.12 All your fortresses are like fig-trees with their first ripe fruit; when they are shaken, the figs fall into the mouth of the eater.13 Look at your troops – they are all weaklings. The gates of your land are wide open to your enemies; fire has consumed the bars of your gates.14 Draw water for the siege, strengthen your defences! Work the clay, tread the mortar, repair the brickwork!15 There the fire will consume you; the sword will cut you down – and it will devour you like a swarm of locusts. Multiply like grasshoppers, multiply like locusts!16 You have increased the number of your merchants till they are more numerous than the stars in the sky, but like locusts they strip the land and then fly away.17 Your guards are like locusts, your officials like swarms of locusts that settle in the walls on a cold day – but when the sun appears they fly away, and no-one knows where.18 King of Assyria, your shepherds[2] slumber; your nobles lie down to rest. Your people are scattered on the mountains with no-one to gather them.19 Nothing can heal you; your wound is fatal. All who hear the news about you clap their hands at your fall, for who has not felt your endless cruelty?