Nahum 2 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

RADOST Z BOŽÍCH SOUDŮ - Hospodin obnoví Jákobovu důstojnost a zničí pyšné Ninive.

1 Hle, po horách přichází zvěstovatel radosti, jenž ohlašuje pokoj. Slav, Judo, své slavnosti, plň své sliby. Už nikdy na tebe nepřitáhne ničemník, je zcela zahlazen. 2 Ninive, už na tebe táhne ten, jenž tě rozmetá. Jen si hlídej pevnost. Číhej u cesty. Posilni svá bedra. Seber veškerou svou sílu. 3 Hospodin vrátí Jákobovi důstojnost, důstojnost, jaká patří Izraeli. Potřeli jej vetřelci, zničili jeho odnože. 4 Rudý je štít bohatýrů, v šarlat oděni jsou válečníci. Jiskří jako oheň ocel vozů, když se připravují k bitvě. Cypřišová ratiště se kymácejí. 5 Vozy se šíleně řítí ulicemi, ženou se přes prostranství podobny pochodním, míhají se jako blesky. 6 S připomínkou svých vznešených božstev klopýtavým během ženou se k ninivským hradbám. Je zřízen ochranný kryt. 7 Brány při řece jsou otevřeny; chrám se hroutí. 8 Je rozhodnuto. Obnažena a odvlékána je Ištar, její děvy kvílí jako holubice a bijí se v prsa. 9 Ninive bývalo odedávna jako rybník plný vod. A nyní utíkají. Zastavte se, stůjte! Nikdo se však ani neohlédne. 10 Rabujte stříbro, rabujte zlato! Jaké nekonečné množství zásob! Jak oslnivý lesk všemožných vzácností! 11 Vše pusté! Zpustlé! Zpustošené! Ztratili odvahu, kolena se třesou. Smrtelná úzkost zachvátila veškerá bedra, tváře všech zbledly. 12 Kam se podělo to doupě lvů, místo, kde lvíčata krmívali? Když lev vycházel za kořistí, lvíče tam zůstávalo a nikdo je nevyplašil. 13 Lev přinášel hojnost úlovku mláďatům, lvicím to, co zadávil, brlohy si naplňoval kořistí, svá doupata tím, co ulovil. 14 Chystám se však na tebe, je výrok Hospodina zástupů. Ninivskou vozbu spálím na prach, tvá lvíčata pozře meč. Vymýtím ze země tvoje kořistnictví, nebude už slyšet hlas tvých poslů!

Bible, překlad 21. století

Je rozhodnuto

1 Hle, už jsou vidět na horách nohy posla dobrých zpráv – přichází pokoj zvěstovat.^[1] Své svátky teď, Judo, svěť a naplň sliby své. Už tě nenapadne ten zločinec – je bezezbytku vyhlazen! 2 Už na tebe, Ninive, táhne ničitel. Jen tu svou pevnost střež, na cestu pozor dej, opásej se na bedrech, všechnu svou sílu posbírej! 3 Hospodin Jákobovi hrdost navrací, hrdost, jež Izraeli náleží, ačkoli jej plenitelé plenili a jeho ratolesti zlámali. 4 Rudé jsou štíty jeho hrdinů, bojovníci v šatu z šarlatu. Vozy se blýskají ocelí v den, kdy jsou k boji hotoví, kdy se les kopí zavlní. 5 Vozy se zběsile ženou v ulicích, řítí se přes náměstí, podobají se pochodním, jako blesky se míhají. 6 Ninive svolává své chrabré vojáky, ti se však cestou potácí, a když přispěchají na hradby, kolem nich už je obléhací štít. 7 Říční stavidla se protrhla! Palác se rozpadá! 8 Je rozhodnuto! Město obnaženo, do vyhnanství je odvlečou. Jeho otrokyně jak holubice pláčou, bijí se do prsou. 9 Ninive bývalo svěžím jezerem, teď ale všichni utíkají pryč. „Stůjte přece! Zastavte se!“ A nikdo se neotočí. 10 Berte stříbro, berte zlato! Ta nepřeberná zásoba! Poklady v celých hromadách! 11 Zkáza! Zhouba! Záhuba! Odvaha je ta tam, třesou se kolena. Úzkost svírá všechna břicha, bledá je každá tvář! 12 Kde je teď to doupě lví? Kde se jejich mladí krmili? Kde to obcházel lev se lvicí a mláďaty, aniž je kdo mohl vyplašit? 13 Lev trhal hojnou kořist lvíčatům a pro své lvice rdousil. Pelech měl plný úlovků, v doupěti samou kořist. 14 „Hle, já jsem proti tobě!“ praví Hospodin zástupů. „Tvé vozy spálím v oblacích kouře, tvá lvíčata spolkne meč. Vezmu ti kořist z celé země, hlas tvých poslů už se neozve!“

Bible Kralická

1 Táhneť zhoubce na tebe, ostříhejž pevnosti, vyhlídej na cestu, posilň bedr, dobře se silou opatř. 2 Neboť jest odjal Hospodin pýchu Jákobovu jako pýchu Izraelovu, proto že vyprázdnili je zhoubcové, a réví jejich pokazili. 3 Pavéza udatných jeho červená, bojovníci červcem odění, vozové jako pochodně hořící jiskřiti budou v den mustruňku jeho, a jedle hrozně třásti se budou. 4 Po ulicích jezditi budou vozové, a hrčeti po ryncích; na pohledění budou jako pochodně, a jako blesk pronikati budou. 5 Sšikuje nejznamenitější své, klesnou v šiku svém, pospíší ke zdem jeho, a skryše připravována bude. 6 Brány při řekách se otevrou, chrám se rozplyne. 7 A Hutsab zajata jsuc, zavedena bude, a děvečky její poberou se, lkajíce jako holubice, a tepouce prsy své. 8 A ačkoli jako rybník vod bylo Ninive od začátku svého, však již sami utíkají. Stůjte, stůjte a však žádný se neohlédne. 9 Rozchvátejtež stříbro, rozchvácejte zlato a nesčíslná zboží, a cožkoli nejvzácnějšího na všelikých klénotích drahých. 10 Prázdné a vyprázdněné, nýbrž docela zpuštěné bude, a srdce se rozplyne, a tlučení kolen vespolek i bolest na všech bedrách bude, a tváře všech zčernají jako hrnec. 11 Kdež jest peleš lvů a to pastviště lvíčat, kamž chodíval lev, lev i lvíče, a nebylo žádného, kdo by přestrašil. 12 Lev, kterýž hojně lovíval mladým svým, a dávíval lvicím svým, kterýž naplňoval loupeží jeskyně své, a peleše své tím, což nahonil? 13 Aj, já proti tobě, praví Hospodin zástupů, a popálím na prach vozy tvé, a lvíčata tvá sžíře meč; i vypléním z země loupež tvou, a nebude slyšán více hlas poslů tvých.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

Nineveh to fall

1 ^[1] An attacker advances against you, Nineveh. Guard the fortress, watch the road, brace yourselves, marshal all your strength! 2 The Lord will restore the splendour of Jacob like the splendour of Israel, though destroyers have laid them waste and have ruined their vines. 3 The shields of the soldiers are red; the warriors are clad in scarlet. The metal on the chariots flashes on the day they are made ready; the spears of juniper are brandished.^[2] 4 The chariots storm through the streets, rushing back and forth through the squares. They look like flaming torches; they dart about like lightning. 5 Nineveh summons her picked troops, yet they stumble on their way. They dash to the city wall; the protective shield is put in place. 6 The river gates are thrown open and the palace collapses. 7 It is decreed^[3] that Nineveh be exiled and carried away. Her female slaves moan like doves and beat on their breasts. 8 Nineveh is like a pool whose water is draining away. ‘Stop! Stop!’ they cry, but no-one turns back. 9 Plunder the silver! Plunder the gold! The supply is endless, the wealth from all its treasures! 10 She is pillaged, plundered, stripped! Hearts melt, knees give way, bodies tremble, every face grows pale. 11 Where now is the lions’ den, the place where they fed their young, where the lion and lioness went, and the cubs, with nothing to fear? 12 The lion killed enough for his cubs and strangled the prey for his mate, filling his lairs with the kill and his dens with the prey. 13 ‘I am against you,’ declares the Lord Almighty. ‘I will burn up your chariots in smoke, and the sword will devour your young lions. I will leave you no prey on the earth. The voices of your messengers will no longer be heard.’