Kazatel 10 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Životní zkušenosti

1 Mrtvé mouchy způsobí, že mastičkářův olej páchne a kvasí; stejně působí špetka pomatenosti, je-li ceněna víc než moudrost a čest. 2 Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák na nepravém. 3 Pomatenec, i když jde po cestě, je bez rozumu, o každém však říká: „To je pomatenec!“ 4 Zvedne-li se proti tobě vladařova nevole, své místo neopouštěj, mírnost může zabránit velikým hříchům. 5 Zlo, jež jsem pod sluncem vídal, je omyl, k němuž dochází u mocnáře: 6 Na vysoké místo se dosadí pomatenec, kdežto schopní zůstávají sedět dole. 7 Viděl jsem otroky na ořích, kdežto knížata jak otroky chodit pěšky. 8 Kdo kope jámu, spadne do ní, toho, kdo strhává zeď, uštkne had. 9 Kdo láme kámen, přichází k úrazu, kdo štípe dříví, je při tom ohrožen. 10 Ztupí-li se sekera a nenaostří-li se znovu, je nutno víc napnout síly. Užitečná a prospěšná je moudrost. 11 Uštkne-li had, dříve než byl zaříkán, zaklínač pranic neprospěje.

— Kletba pošetilosti

12 Slova z úst moudrému příjemně plynou, kdežto hlupáka vlastní rty pohlcují. 13 Sotvaže promluví, prozradí pomatenost, a když domluví, zlou ztřeštěnost. 14 Pomatenec má plno řečí. Co nastane, člověk neví, a kdo mu oznámí, co bude po něm? 15 Hlupáci se unavují pachtěním, nevědí ani, kudy jít do města. 16 Běda tobě, země, je-li tvým králem chlapec a tvá knížata hodují z jitra! 17 Blaze tobě, země, je-li tvůj král vznešeného rodu a tvá knížata jídají v náležitý čas pro posilnění, a ne pro opilství. 18 Pro lenošení sesouvá se krov, pro nečinnost rukou zatéká do domu. 19 K obveselení se strojí pokrm a radost životu dává víno; peníze vyřeší všechno. 20 Králi nezlořeč ani v mysli, boháčovi nezlořeč ani v pokojíku, kde uléháš, neboť nebeské ptactvo roznese ten hlas, okřídlenec vyzradí každé slovo.

Bible, překlad 21. století

1 Vonná mast zasmrádne mrtvými mouchami, trocha nerozumu přebije spoustu moudrosti. 2 Moudrý má srdce na pravém místě, hlupák ale na nepravém. 3 Hlupáka na cestě poznáš po bezhlavosti; všem dává najevo svoje hlupáctví. 4 Před hněvem vladaře se z místa nehýbej, vždyť krotkost i veliké chyby zmírňuje.

Hloupost na nejvyšších místech

5 Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem, a sice omyl, jehož se dopouštějí vládci: 6 Hloupým se nabízejí nejvyšší místa, ušlechtilí však vězí kdesi hluboko. 7 Viděl jsem otroky sedět na koních a velmože jít pěšky jako otroky. 8 Kdo jámu kopá, ten do ní padá,^[1] kdo boří zeď, toho uštkne had. 9 Kdo láme kamení, ten se jím zraní, kdo štípá dříví, ten si tím ublíží. 10 Když nikdo nenabrousí otupené ostří, je třeba přidat více sil, moudrost však zmůže mnohem víc. 11 Uštkne-li had, než ho kdo uřkne, slova zaříkávače už nic nezmohou. 12 Moudrý svou řečí získá přízeň, tupce však zahubí jeho vlastní rty. 13 Hloupost je úvodem k jeho řeči, po ní následují hrozné nesmysly; 14 blázen povídá dál a dál. Člověk netuší, co se bude dít – kdo jen mu prozradí, co bude dál? 15 Pachtění hlupáků unavuje, vždyť ani netrefí do města!

Nezlořeč králi

16 Běda ti, země, když je tvým králem dítě a tvoji velmoži zrána hodují! 17 Blaze ti, země, když je tvým králem šlechtic a tvoji velmoži v pravý čas hodují – pro posilnění, ne pro opití! 18 Pro zahálku se bortí krovy, pro líné ruce teče do domu. 19 Pro potěšení se pořádají hody, radost ze života víno přináší – vše ale záleží na penězích. 20 Nezlořeč králi, byť jenom v mysli, boháči nezlořeč ani v ložnici; nebeské ptactvo to všechno rozhlašuje, každé tvé slovo roznese na křídlech.

Bible Kralická

1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje. 2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho. 3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest. 4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým. 5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti, 6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají. 7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci. 8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had. 9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho. 10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost. 11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače. 12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej. 13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství. 14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí? 15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti. 16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují. 17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství. 18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu. 19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají. 20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

1 As dead flies give perfume a bad smell, so a little folly outweighs wisdom and honour. 2 The heart of the wise inclines to the right, but the heart of the fool to the left. 3 Even as fools walk along the road, they lack sense and show everyone how stupid they are. 4 If a ruler’s anger rises against you, do not leave your post; calmness can lay great offences to rest. 5 There is an evil I have seen under the sun, the sort of error that arises from a ruler: 6 fools are put in many high positions, while the rich occupy the low ones. 7 I have seen slaves on horseback, while princes go on foot like slaves. 8 Whoever digs a pit may fall into it; whoever breaks through a wall may be bitten by a snake. 9 Whoever quarries stones may be injured by them; whoever splits logs may be endangered by them. 10 If the axe is dull and its edge unsharpened, more strength is needed, but skill will bring success. 11 If a snake bites before it is charmed, the charmer receives no fee. 12 Words from the mouth of the wise are gracious, but fools are consumed by their own lips. 13 At the beginning their words are folly; at the end they are wicked madness – 14 and fools multiply words. No-one knows what is coming – who can tell someone else what will happen after them? 15 The toil of fools wearies them; they do not know the way to town. 16 Woe to the land whose king was a servant^[1] and whose princes feast in the morning. 17 Blessed is the land whose king is of noble birth and whose princes eat at a proper time – for strength and not for drunkenness. 18 Through laziness, the rafters sag; because of idle hands, the house leaks. 19 A feast is made for laughter, wine makes life merry, and money is the answer for everything. 20 Do not revile the king even in your thoughts, or curse the rich in your bedroom, because a bird in the sky may carry your words, and a bird on the wing may report what you say.