Jób 36

Český ekumenický překlad

1  Elíhú dále pokračoval slovy: 2  „Měj se mnou trochu trpělivosti a sdělím ti, že ještě mám o Bohu co říci. 3  Začnu se svým věděním zdaleka a přiznám svému Učiniteli spravedlnost, 4  neboť opravdu má slova nejsou klam; před tebou je člověk dokonalých vědomostí. 5  Hle, Bůh je úctyhodný, nezavrhne bez příčiny, je úctyhodný silou i srdcem. 6  Nenechá naživu svévolníka, ale utištěným dopomůže k právu. 7  Od spravedlivého neodvrací zrak; s králi je na trůn dosazuje navždy a jsou vyvýšeni. 8  Jsou-li však spoutáni řetězy, chyceni do provazů utrpení, 9  oznamuje jim, čeho se dopustili, že se rozbujela jejich přestoupení, 10  otvírá jim ucho pro napomenutí a vyzývá je, aby se odvrátili od ničemností. 11  Poslechnou-li, budou-li mu sloužit, dokončí své dny v pohodě a v rozkoších svá léta. 12  Neposlechnou-li, sejdou hubící střelou a zahynou pro svou nerozvážnost. 13  Kdo jsou rouhavého srdce, přispívají k hněvu, nevolají o pomoc, ani když je spoutá. 14  Proto zemře jejich duše v mládí a jejich život skončí se zasvěcenci smilstva. 15  Utištěného zachrání skrze jeho utrpení, otevře mu ucho skrze útlak. 16  To on tě odláká z jícnu soužení; abys měl kolem volný prostor, bez stísněnosti, a poklidný stůl plný tučnosti. 17  Chceš-li se svévolně přít, pře tě přivede před soud. 18  Ať tě rozhořčení nezláká k tleskání a velké výkupné ať tě nesvede z cesty. 19  Vytrhne tě volání o pomoc, když se soužíš a napínáš všechnu svou sílu? 20  Nedychti po noci, která odvede národy z jejich míst. 21  Bedlivě dbej, aby ses neobracel k ničemnosti a nevolil ji raději než utrpení. 22  Hle, jak nedostupný je Bůh ve své síle! Kdo je učitel podobný jemu? 23  Kdo smí dohlížet na jeho cestu? Kdo smí říci: ‚Jednáš podle?‘ 24  Pamatuj, že máš vyvyšovat jeho dílo, jež lidé opěvují. 25  Všichni lidé je vyhlížejí, avšak člověk přihlíží jen zdáli. 26  Hle, Bůh je vyvýšený, nad naše poznání, počet jeho let je nevyzpytatelný. 27  Přitahuje vodní kapky, padají jako déšť a v jeho záplavu se mění, 28  když se z mračen valí proudy a hojně skrápějí člověka. 29  Rozumí někdo rozprostření mraků, hromobití v jeho stánku? 30  Hle, nad tím rozprostírá světlo a přikrývá kořeny moře. 31  Povede při s lidmi ten, jenž dává hojný pokrm. 32  Dlaněmi se chápe světla blesků, přikazuje jim zasáhnout útočníka. 33  Ohlašuje ho jeho hromový hlahol, dokonce i stádo ohlašuje jeho příchod. 

Jób 36

Bible, překlad 21. století

1 A Elihu pokračoval dál:2 „Měj se mnou trochu strpení a povím ti, co lze v Boží prospěch ještě říct.3 Z veliké dálky přináším poznání, svého Stvořitele tu obhájím.4 Má slova opravdu nejsou žádné lži, máš tu člověka skvělých znalostí.5 Hle, Bůh je mocný a není váhavý, je mocný a v srdci rozhodný.6 Ničemy jistě nenechává žít, k právu pomáhá ubohým.7 Neodvrací zrak od poctivých, na trůn je s králi posadí, aby je povýšil až navěky.8 Jsou-li však spoutáni řetězy, v provazech bídy jsou-li chyceni,9 tehdy jim ukazuje, co provedli, čím se provinili a jak zpyšněli.10 Otevírá jim uši, aby je poučil, říká jim, že se mají od zla odvrátit.11 Pokud poslechnou a budou mu sloužit, dožijí své dny ve štěstí, svá léta v samé radosti.12 Pokud však neposlechnou, zahubí je šíp, zahynou vlastní nevědomostí.13 Bezbožní ve svém srdci hněv si střádají, o pomoc nevolají ani spoutáni řetězy.14 Uprostřed mládí proto zmírají, končí svůj život mezi smilníky.15 Bůh zachraňuje ubohé jejich bídami, otevírá jim uši soužením.16 Ano, i tebe zve zprostřed úzkosti do nekonečné svobody, ke stolu obtíženému jídlem nejlepším.17 Ty jsi však obtížen soudem ničemných, soud a spravedlnost se tě zmocňují!18 Pozor, ať se nedáš zlákat hojností, ať tě nesvádějí veliké úplatky.19 Myslíš, že ti bohatství pomůže z úzkosti, ať už se snažíš sebevíc?20 Nedychti po noci, kdy lidé mizí ze svých míst.21 Neopovažuj se ke zlu obrátit, i když se ti líbí víc než strádání!22 Hle, Bůh je ve své moci vznešený. Který učitel je mu podobný?23 Kdo mu může vytknout jeho způsoby? Kdo mu smí říci: ‚Pácháš bezpráví‘?24 Pamatuj, že jeho dílo musíš velebit; lidé je oslavují svými písněmi.25 Všichni smrtelníci to dílo spatřují, člověk je vidí aspoň zpovzdálí.26 Hle, Bůh je veliký nad naše chápání, jeho léta nelze ani vypočíst!27 On z moře vynáší kapky do výšky, aby se v jeho mlze na déšť srážely,28 aby se pak z mraků proudem valily a skrápěly lidstvo v hojnosti.29 Což někdo rozumí, jak se mračna stahují a jak z jeho stanu hřmí?30 Hle, jak kolem sebe šíří blesky, jak jimi pokrývá mořské hlubiny!31 Takovým způsobem spravuje národy, takto jim opatřuje pokrm v hojnosti.32 Ve svých dlaních svírá blesky, velí jim zasáhnout jejich cíl.33 Vypovídá o něm jeho burácení – on bouří hněvem proti bezpráví!“

Jób 36

Bible Kralická

1 Zatím přidal Elihu, a řekl:2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.5 Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.6 Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.7 Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.8 Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:9 Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.10 A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.11 Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.12 Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.13 Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.14 Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.15 Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.16 A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.17 Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.18 Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.19 Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.20 Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.21 Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.22 Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?23 Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?24 Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,25 Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.26 Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.27 On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,28 Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.29 (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,30 Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?31 Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.32 Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]

Jób 36

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Jób 36

New International Version

1 Elihu continued:2 ‘Bear with me a little longer and I will show you that there is more to be said on God’s behalf.3 I get my knowledge from afar; I will ascribe justice to my Maker.4 Be assured that my words are not false; one who has perfect knowledge is with you.5 ‘God is mighty, but despises no-one; he is mighty, and firm in his purpose.6 He does not keep the wicked alive but gives the afflicted their rights.7 He does not take his eyes off the righteous; he enthrones them with kings and exalts them for ever.8 But if people are bound in chains, held fast by cords of affliction,9 he tells them what they have done – that they have sinned arrogantly.10 He makes them listen to correction and commands them to repent of their evil.11 If they obey and serve him, they will spend the rest of their days in prosperity and their years in contentment.12 But if they do not listen, they will perish by the sword[1] and die without knowledge.13 ‘The godless in heart harbour resentment; even when he fetters them, they do not cry for help.14 They die in their youth, among male prostitutes of the shrines.15 But those who suffer he delivers in their suffering; he speaks to them in their affliction.16 ‘He is wooing you from the jaws of distress to a spacious place free from restriction, to the comfort of your table laden with choice food.17 But now you are laden with the judgment due to the wicked; judgment and justice have taken hold of you.18 Be careful that no-one entices you by riches; do not let a large bribe turn you aside.19 Would your wealth or even all your mighty efforts sustain you so you would not be in distress?20 Do not long for the night, to drag people away from their homes.[2]21 Beware of turning to evil, which you seem to prefer to affliction.22 ‘God is exalted in his power. Who is a teacher like him?23 Who has prescribed his ways for him, or said to him, “You have done wrong”?24 Remember to extol his work, which people have praised in song.25 All humanity has seen it; mortals gaze on it from afar.26 How great is God – beyond our understanding! The number of his years is past finding out.27 ‘He draws up the drops of water, which distil as rain to the streams[3];28 the clouds pour down their moisture and abundant showers fall on mankind.29 Who can understand how he spreads out the clouds, how he thunders from his pavilion?30 See how he scatters his lightning about him, bathing the depths of the sea.31 This is the way he governs[4] the nations and provides food in abundance.32 He fills his hands with lightning and commands it to strike its mark.33 His thunder announces the coming storm; even the cattle make known its approach.[5]