Izajáš 9 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

SYN - — Světlo v temnostech - Do temnot soudobých strastí a úzkostí jako světlo zazáří narození božského Syna.

1 Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. 2 Rozmnožil jsi národ, rozhojnil jsi jeho radost; budou se před tebou radovat, jako se radují ve žních, tak jako jásají ti, kdo se dělí o kořist. 3 Neboť jho jeho břemene a hůl na jeho záda i prut jeho poháněče zlomíš jako v den Midjánu. 4 Pak každá bota obouvaná do válečné vřavy a každý plášť vyválený v prolité krvi budou k spálení, budou potravou ohně. 5 Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje.“ 6 Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

— Hněv Hospodinův proti severním - kmenům - Ani když byl trestán, neobrátil se lid k Hospodinu, naopak, přivolává na sebe ještě větší trest.

7 Slovo poslal Panovník proti Jákobovi a dopadlo na Izraele. 8 Všechen lid o tom zvěděl, Efrajim i obyvatelé Samaří. V pýše a velikášství srdce však říkají: 9 „Co bylo z cihel, spadlo, vystavíme to z kvádrů; smokvoně byly vykáceny, nahradíme je cedry.“ 10 I pozvedl Hospodin proti nim protivníky – Resína – a popudil proti nim jejich nepřátele: 11 z východu Arama, ze západu Pelištejce, aby plnými ústy požírali Izraele. Tím vším se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka zůstává napřažena. 12 Avšak lid se neobrátil k tomu, který ho bil, Hospodina zástupů se nedotazovali. 13 Proto Hospodin odsekl od Izraele hlavu i ocas, palmovou ratolest i sítinu v jediný den. 14 Stařec a vznešený jsou ona hlava a prorok učící klam je onen ocas. 15 Vůdcové tohoto lidu se stali svůdci a ti, kdo se dají vést, jsou ztraceni. 16 Proto neměl Panovník radost z jeho jinochů a nad jeho sirotky a vdovami se neslitoval, protože všichni jsou to rouhači a zlovolníci, bludně mluví každá ústa. Tím vším se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka zůstává napřažena. 17 Avšak jejich svévole hoří jako oheň, požírá bodláčí a křoví, zapaluje houštiny lesa a kouř se vířivě vznáší. 18 Země se zatměla pro prchlivost Hospodina zástupů a lid se stal potravou ohně; nikdo nemá soucit ani s bratrem. 19 Hltá, co je napravo, a zůstává hladový, požírá nalevo, a sytý není, požírá maso své vlastní paže, 20 Manases Efrajima, Efrajim Manasesa a na Judu se vrhají společně. Tím vším se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka zůstává napřažena.

Bible, překlad 21. století

1 Lid, který chodil v temnotách, veliké světlo uvidí, těm, kdo žili v zemi stínu smrti, světlo zazáří. 2 Rozmnožil jsi tento národ, jeho radost jsi rozhojnil, a tak se radují před tebou, jako se radují při sklizni, jako se veselí vojáci, když se dělí o kořist. 3 Rozlámeš jho, jež ho tížilo, prut šlehající jeho rameno i hůl jeho utiskovatele jako při midiánské porážce.^[1] 4 Veškerá obuv válečná i roucha krví zbrocená budou určena k spálení, budou pohlcena plameny. 5 Vždyť se nám narodilo dítě, byl nám dán syn; na jeho ramenou spočine vláda a bude nazýván: Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje. 6 Jeho vláda stále poroste a jeho pokoj bude bez konce. Na Davidově trůnu usedne, aby vládl jeho království, aby je ustanovil a upevnil právem a spravedlností od toho dne až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to způsobí!

Jeho hněv ještě nekončí

7 Pán poslal slovo proti Jákobovi a dopadlo na Izrael. 8 Dozví se o tom všechen lid, Efraim i ti, kdo bydlí v Samaří, ti, kteří ve své nadutosti se zpupným srdcem říkají: 9 „Cihly byly zbořeny, my však budeme stavět z kamení! Plané fíkovníky byly skáceny, my je však vyměníme za cedry!“ 10 Hospodin proti nim vzbudil Recinovy protivníky,^[2] jejich nepřátele poštval proti nim. 11 Zepředu Aramejci, zezadu Filištíni plnými ústy Izrael hltali. Tím vším ale jeho hněv stále nekončí, jeho ruka se ještě chystá udeřit! 12 Lid se však nevrátil k tomu, kdo jej ranil, Hospodina zástupů hledat nechtěli. 13 Proto Hospodin Izraeli odťal hlavu i ocas, palmový kmen i rákos v jednom dni. 14 (Tou hlavou je stařec a hodnostář, ocas je prorok, jenž učí lži.) 15 Neboť vůdci tohoto lidu jsou svůdci, a kdo šli za nimi, se dali oklamat. 16 Proto Pán neušetří^[3] jejich mladíky, neslituje se nad jejich sirotky a vdovami, neboť jsou všichni bezbožní a zlí a všechna ústa mluví nesmysly. Tím vším ale jeho hněv stále nekončí, jeho ruka se ještě chystá udeřit! 17 Zlo totiž vzplálo plameny, polyká trní i bodláčí, zapaluje i lesní houštiny, až se sloupy dýmu zvedají. 18 Hněvem Hospodina zástupů proto zčerná zem a tento lid bude plameny pohlcen. Nikdo nemá slitování ani nad bratry, 19 každý hltá maso vlastních příbuzných. Krájel napravo, zůstal hladový, hltal nalevo, a chce víc. 20 Manases Efraima, Efraim Manasese, na Judu se pak vrhli společně. Tím vším ale jeho hněv stále nekončí, jeho ruka se ještě chystá udeřit!

Bible Kralická

1 A však ne tak obklíčí mrákota té země, kteráž ssoužena bude, jako když se ponejprv nepřítel dotkl země Zabulon a země Neftalím, ani jako potom, když více obtíží, naproti moři, při Jordánu Galilei lidnou. 2 Nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké, a bydlícím v zemi stínu smrti světlo zastkví se. 3 Rozmnožil jsi tento národ, ale nezveličils veselé. A však veseliti se budou před tebou, tak jako se veselí ve žni, jako se radují, když dělí kořisti, 4 Když jho břemene jeho a prut ramene jeho, hůl násilníka jeho polámeš, jako za dnů Madianských, 5 Kdyžto všickni bojovníci předěšeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což hořeti mohlo, i ohněm spáleno. 6 Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje. 7 K rozmnožování pak toho knížetství a pokoje, jemuž nebude konce, sedne na stolici Davidově, a na království jeho, až je i v řád uvede, a utvrdí v soudu a v spravedlnosti, od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní. 8 Slovo poslal Pán Jákobovi, a padlo v Izraeli. 9 A zvíť všecken lid, Efraim, i obyvatelé Samařští, kteříž v pýše a vysokomyslnosti srdce říkají: 10 Padly cihly, ale my tesaným kamenem stavěti budeme; planí fíkové podťati jsou, a my to v cedry směníme. 11 Ale zvýší Hospodin protivníky Rezinovy nad něj, a nepřátely jeho svolá, 12 Syrské po předu, a Filistinské po zadu. I budou žráti Izraele celými ústy, aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale ruka jeho předce bude vztažená. 13 Protože se lid ten nenavrací k tomu, kterýž jej bije, a Hospodina zástupů nehledají, 14 Protož odetne Hospodin od Izraele hlavu i ocas, ratolest i sítí jednoho dne. 15 (Stařec a vzácný člověk, onť jest hlava, prorok pak, kterýž učí lži, onť jest ocas.) 16 Nebo vůdcové lidu tohoto jsou svůdcové, a kteříž se jim vésti dadí, zhynuli. 17 Protož z mládenců jeho nepotěší se Pán, a nad sirotky a vdovami jeho neslituje se; nebo všickni jsou pokrytci a zločinci, a každá ústa mluví nešlechetnost. Aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená. 18 Nebo roznícena jsouc jako oheň bezbožnost, bodláčí a trní pálí, potom zapálí i houště lesu; pročež rozptýleni budou jako dým u povětří. 19 Pro hněv Hospodina zástupů zatmí se země, a ten lid bude jako pokrm ohně. Žádný ani bratra svého šanovati nebude, 20 Ale krájeje sobě po pravé straně, však lačněti bude, a zžíraje po levé, však nenasytí se. Jeden každý maso ramene svého žráti bude, 21 Manasses Efraima a Efraim Manessesa, oba pak spolu proti Judovi budou. Ve všem tom však neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.

New International Version

1 ^[1] Nevertheless, there will be no more gloom for those who were in distress. In the past he humbled the land of Zebulun and the land of Naphtali, but in the future he will honour Galilee of the nations, by the Way of the Sea, beyond the Jordan – 2 The people walking in darkness have seen a great light; on those living in the land of deep darkness a light has dawned. 3 You have enlarged the nation and increased their joy; they rejoice before you as people rejoice at the harvest, as warriors rejoice when dividing the plunder. 4 For as in the day of Midian’s defeat, you have shattered the yoke that burdens them, the bar across their shoulders, the rod of their oppressor. 5 Every warrior’s boot used in battle and every garment rolled in blood will be destined for burning, will be fuel for the fire. 6 For to us a child is born, to us a son is given, and the government will be on his shoulders. And he will be called Wonderful Counsellor, Mighty God, Everlasting Father, Prince of Peace. 7 Of the greatness of his government and peace there will be no end. He will reign on David’s throne and over his kingdom, establishing and upholding it with justice and righteousness from that time on and for ever. The zeal of the Lord Almighty will accomplish this.

The Lord’s anger against Israel

8 The Lord has sent a message against Jacob; it will fall on Israel. 9 All the people will know it – Ephraim and the inhabitants of Samaria – who say with pride and arrogance of heart, 10 ‘The bricks have fallen down, but we will rebuild with dressed stone; the fig-trees have been felled, but we will replace them with cedars.’ 11 But the Lord has strengthened Rezin’s foes against them and has spurred their enemies on. 12 Arameans from the east and Philistines from the west have devoured Israel with open mouth. Yet for all this, his anger is not turned away, his hand is still upraised. 13 But the people have not returned to him who struck them, nor have they sought the Lord Almighty. 14 So the Lord will cut off from Israel both head and tail, both palm branch and reed in a single day; 15 the elders and dignitaries are the head, the prophets who teach lies are the tail. 16 Those who guide this people mislead them, and those who are guided are led astray. 17 Therefore the Lord will take no pleasure in the young men, nor will he pity the fatherless and widows, for everyone is ungodly and wicked, every mouth speaks folly. Yet for all this, his anger is not turned away, his hand is still upraised. 18 Surely wickedness burns like a fire; it consumes briers and thorns, it sets the forest thickets ablaze, so that it rolls upwards in a column of smoke. 19 By the wrath of the Lord Almighty the land will be scorched and the people will be fuel for the fire; they will not spare one another. 20 On the right they will devour, but still be hungry; on the left they will eat, but not be satisfied. Each will feed on the flesh of their own offspring^[2]: 21 Manasseh will feed on Ephraim, and Ephraim on Manasseh; together they will turn against Judah. Yet for all this, his anger is not turned away, his hand is still upraised.