Izajáš 21 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Pád Babylónu - Nezachrání jej jeho modly, padne pod náporem Élamců a Médů.

1 Výnos o přímořské stepi: Jako vichřice prohánějící se Negebem přijde ze stepi, z obávané země. 2 Dostalo se mi tvrdého vidění: „Věrolomník jedná věrolomně a zhoubce hubí. Přitáhni, Élame, oblehni, Méde! Všem vzdechům učiním přítrž.“ 3 Proto jsou má bedra plná smrtelných úzkostí, křeče se mne zmocnily jako rodičky. Jsem zkrušen tím, co slyším, hrozím se toho, co vidím. 4 Mé srdce vrávorá, náhlá hrůza mě jímá, kýžený soumrak se mi změnil v otřesnou chvíli. 5 Chystá se stolování, prostírá se ubrus, jí se a pije. Vzhůru, velitelé, namažte své štíty! 6 Neboť Panovník mi praví toto: „Jdi, postav hlídku; ať oznámí, co uvidí. 7 Uvidí-li vozbu, koňská spřežení, jízdu na oslech, jízdu na velbloudech, ať sleduje pozorně, velmi pozorně.“ 8 I zvolal jako lev: „Na hlídce, Panovníku, stojím stále, po celé dny, a na své strážní stanoviště se stavím po všechny noci.“ 9 Hle, tu přijíždí vůz, muž, koňské spřežení! On hlásí: „Padl, padl Babylón a všechny tesané modly jeho božstev jsou roztříštěny o zem!“ 10 Můj podupaný lide, synu mého humna! Co jsem slyšel od Hospodina zástupů, Boha Izraele, to vám oznamuji.

— Proti Dúmě - Záhadný výrok, který se snad týká Edómu.

11 Výnos o Dúmě: Volají na mě ze Seíru: „Strážce, kolik zbývá z noci? Strážce, kolik zbývá z noci?“ 12 Strážce praví: „Přichází jitro, ale ještě je noc. Chcete-li pátrat, pátrejte! Navraťte se, přijďte!“

— Proti Arábii - Výzva k poskytnutí pomoci uprchlíkům. Zánik Kédaru.

13 Výnos proti Arábii: Budete nocovat v arabské divočině, karavany Dedánců. 14 Vstříc žíznivému! Neste vodu! Obyvatelé země Témy, vyjděte s chlebem naproti štvanci! 15 Vždyť prchli před meči, před mečem taseným, před lukem napjatým, před tíhou boje. 16 Panovník mi praví toto: „Do roka, jako jsou léta nádeníka, zanikne veškerá sláva Kédaru. 17 A Kédarcům zůstane pranepatrný počet bohatýrských lučištníků.“ Tak promluvil Hospodin, Bůh Izraele.

Bible, překlad 21. století

Ortel nad Babylonem

1 Ortel nad Pustinou u moře:^[1] Jako se na jihu prohání vichřice, útočník přijde z pouště, ze země strašlivé. 2 Bylo mi zjeveno kruté vidění: Zrádce zrazuje, zhoubce hubí. Přitáhni, Elame; Méde, oblehni! Všemu úpění konec učiním. 3 Proto se mi břicho svírá úzkostí, jako by mě zachvátily porodní bolesti. Skličuje mě to, co slyším, to, co vidím, mě děsí! 4 Srdce se mi chvěje v hrudi, celý se třesu strachy. Vytoužený noční klid proměnil se mi v zděšení! 5 Plné stoly. Prostřené ubrusy. Jídlo. Pití. – Vstávejte, velitelé! Chystejte štíty do války!^[2] 6 Toto mi řekl Pán: „Jdi hlídku postavit, ať ohlásí, co uvidí! 7 Spatří-li jezdce, jak po dvou blíží se, jezdce na oslech, jezdce na velbloudech – ať je sleduje pozorně, velmi pozorně!“ 8 A strážný^[3] zvolal: „Na stráži, pane, stojím den co den, každičkou noc jsem na hlídce. 9 Hle, vidím jezdce přijíždět, dvojice mužů blíží se!“ Pak přišel se zprávou: „Padl, padl Babylon! Všechny sochy jeho bohů leží roztříštěné v prachu!“ 10 Můj lide drcený jako zrno na mlatu, ohlásil jsem vám, co jsem uslyšel od Hospodina zástupů, od Boha Izraele.

Ortel nad Edomem

11 Ortel nad Dumou:^[4] Ze Seíru slyším volání: „Strážný, jak dlouho bude noc? Strážný, jak dlouho bude noc?“ 12 A strážný odpoví: „Přichází ráno, ale také noc. Chcete-li se ptát, ptejte se, vraťte se a přijďte sem!“

Ortel nad Arábií

13 Ortel nad Arábií: Vy karavany dedanské, jež nocujete v arabské pustině, 14 žíznivým vodu přineste! Vy, kteří žijete v Temě, vítejte uprchlíky chlebem! 15 Prchají přece před mečem, před taseným mečem, před napjatým lukem, před ukrutným bojem! 16 Toto mi řekl Pán: „Po roce, jako by ten rok počítal nádeník, všechna sláva Kedaru zanikne 17 a z celého množství hrdinných kedarských lučištníků zbude jen nepatrný pozůstatek.“ Tak promluvil Hospodin, Bůh Izraele.

Bible Kralická

1 Břímě pustého moře. Jako vichřice na poledne se žene, tak přijde z pouště, z země hrozné. 2 Vidění tvrdé jest mi ukázáno. Nešlechetník nešlechetnost páše, a zhoubce hubí. Přitáhniž Elame, Médský oblehni. Všelikému úpění jeho přestati rozkáži. 3 Z té příčiny naplněna jsou bedra má bolestí, úzkosti postihly mne jako úzkosti rodičky; sklíčen jsem, slyše to, strnul jsem, vida to. 4 Zkormoutilo se srdce mé, hrůza předěsila mne, noc mých rozkoší obrátila se mi v strach. 5 Přistroj na stůl, nechť stráž drží strážný, jez, pí. Vstaňte knížata, mažte pavézy. 6 Nebo tak řekl ke mně Pán: Jdi, postav strážného, kterýž by to, což uhlédá, oznámil. 7 I viděl vozy, a dvěma řady jízdu, vozy, kteréž oslové, a vozy, kteréž velbloudové táhli; šetřil zajisté pilně s velikou bedlivostí. 8 A volal jako lev: Jáť, Pane můj, stojím na stráži ustavičně ve dne, nýbrž na stráži své já stávám v každičkou noc. 9 (A aj, v tom přijeli na vozích muži a dvěma řady jízda.) Zvolal tedy a řekl: Padl, padl Babylon, a všecky rytiny bohů jeho o zem roztřískány. 10 Méť jest humno, a obilé humna mého. Což jsem slyšel od Hospodina zástupů, Boha Izraelského, oznámil jsem vám. 11 Břímě Dumy. Slyším hlas z Seir: Strážný, co bylo v noci? Strážný, co se stalo v noci? 12 Řekl strážný: Přišlo jitro, a tolikéž noc; chcete-li hledati, hledejte. Navraťte se, přiďte. 13 Břímě na Arabii. Po lesích v Arabii nocleh mívati budete, ó pocestní Dedanských. 14 Obyvatelé země Tema nechať vynesou vody vstříc žíznivému; s chlebem jeho nechať vyjdou proti utíkajícímu. 15 Nebo před mečem utíkati budou, před mečem vytaženým, před lučištěm nataženým, před těžkostí boje. 16 Tak zajisté řekl Pán ke mně: Že po roce, jakýž jest rok nájemníka, přestane všecka sláva Cedar, 17 A pozůstalý počet střelců udatných synů Cedar zmenšen bude; nebo Hospodin Bůh Izraelský to mluvil.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

A prophecy against Babylon

1 A prophecy against the Desert by the Sea: Like whirlwinds sweeping through the southland, an invader comes from the desert, from a land of terror. 2 A dire vision has been shown to me: the traitor betrays, the looter takes loot. Elam, attack! Media, lay siege! I will bring to an end all the groaning she caused. 3 At this my body is racked with pain, pangs seize me, like those of a woman in labour; I am staggered by what I hear, I am bewildered by what I see. 4 My heart falters, fear makes me tremble; the twilight I longed for has become a horror to me. 5 They set the tables, they spread the rugs, they eat, they drink! Get up, you officers, oil the shields! 6 This is what the Lord says to me: ‘Go, post a lookout and let him report what he sees. 7 When he sees chariots with teams of horses, riders on donkeys or riders on camels, let him be alert, fully alert.’ 8 And the lookout^[1] shouted, ‘Day after day, my lord, I stand on the watchtower; every night I stay at my post. 9 Look, here comes a man in a chariot with a team of horses. And he gives back the answer: “Babylon has fallen, has fallen! All the images of its gods lie shattered on the ground!” ’ 10 My people who are crushed on the threshing-floor, I tell you what I have heard from the Lord Almighty, from the God of Israel.

A prophecy against Edom

11 A prophecy against Dumah^[2]: Someone calls to me from Seir, ‘Watchman, what is left of the night? Watchman, what is left of the night?’ 12 The watchman replies, ‘Morning is coming, but also the night. If you would ask, then ask; and come back yet again.’

A prophecy against Arabia

13 A prophecy against Arabia: You caravans of Dedanites, who camp in the thickets of Arabia, 14 bring water for the thirsty; you who live in Tema, bring food for the fugitives. 15 They flee from the sword, from the drawn sword, from the bent bow and from the heat of battle. 16 This is what the Lord says to me: ‘Within one year, as a servant bound by contract would count it, all the splendour of Kedar will come to an end. 17 The survivors of the archers, the warriors of Kedar, will be few.’ The Lord, the God of Israel, has spoken.