Ezechiel 28 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Velikášství krále týrského - Týrský král se pokládá za bohorovného a spoléhá - na svou moudrost i bohatství. Bude však sražen z hory bohů a bídně zahyne v srdci moře.

1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, řekni týrskému vévodovi: Toto praví Panovník Hospodin: Ve svém domýšlivém srdci si říkáš: ‚Jsem Bůh, sedím na božském trůnu v srdci moří.‘ Jsi člověk, a ne Bůh, i když své srdce vydáváš za srdce božské! 3 Hle, jsi moudřejší než Daniel, nic tajného se před tebou neutají. 4 Svou moudrostí a rozumností ses domohl blahobytu, do svých pokladnic jsi získal zlato a stříbro. 5 Množstvím své moudrosti i svými obchody jsi rozhojnil svůj blahobyt a pro ten tvůj blahobyt se tvé srdce stalo domýšlivým.“ 6 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Protože své srdce vydáváš za srdce božské, 7 hle, přivedu na tebe cizí, kruté pronárody; na krásu tvé moudrosti vytasí své meče, znesvětí tvou skvělost. 8 Spustí tě do jámy, zemřeš smrtí skolených v srdci moří. 9 Budeš ještě prohlašovat: ‚Jsem Bůh,‘ před tím, kdo tě zabije? Jsi člověk, a ne Bůh, jsi v rukou těch, kdo tě skolí. 10 Zemřeš smrtí neobřezanců, rukou cizáků. Já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.“ 11 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 12 „Lidský synu, začni žalozpěv nad týrským králem. Zapěj o něm: Toto praví Panovník Hospodin: Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný. 13 Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy: rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen. 14 Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, 15 na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost. 16 Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. I skolím tě, srazím z hory Boží, cherube ochránce, vyhladím tě zprostředka ohnivých kamenů. 17 Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi, dám tě za podívanou králům. 18 Množstvím svých nepravostí, nepoctivostí svých obchodů jsi znesvětil své svatyně. Způsobím, že z tvého středu vyšlehne oheň a stráví tě, pohodím tě na zem jako popel před očima všech, kdo tě spatří. 19 Všude mezi lidmi, kde tě znají, strnou nad tebou v úděsu, staneš se odstrašujícím příkladem, zanikneš navěky.“

— Proti Sidónu - Ani Sidón neobstojí před Božím soudem.

20 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 21 „Lidský synu, postav se proti Sidónu a prorokuj proti němu. 22 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Jsem proti tobě, Sidóne, a budu oslaven v tvém středu. I poznají, že já jsem Hospodin; až v něm vykonám soudy, budu v něm posvěcen. 23 Sešlu na něj mor, krev do jeho ulic, budou uprostřed něho padat skolení, meč na něj dolehne ze všech stran. I poznají, že já jsem Hospodin.“

— Izrael bude shromážděn - Soudem nad okolními pronárody se Hospodin přizná ke svému lidu.

24 „Dům izraelský už nebude mít zhoubný trn, trní sužující ze všech stran kolkolem ty, kdo jím pohrdají. I poznají, že já jsem Panovník Hospodin.“ 25 Toto praví Panovník Hospodin: „Shromáždím dům izraelský z národů, mezi kterými jsou rozptýleni, a budu mezi nimi posvěcen před očima pronárodů. Budou bydlet ve své zemi, kterou jsem dal Jákobovi, svému služebníku. 26 Budou v ní bydlet bezpečně, postaví si domy, vysadí vinice, bezpečně budou bydlet, až vykonám soudy nade všemi sousedy kolem, kteří jimi pohrdají. I poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh.“

Bible, překlad 21. století

Žalozpěv nad vládcem Týru

1 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 „Synu člověčí, řekni vládci Týru: Tak praví Panovník Hospodin – Ve svojí pýše říkáš si: ‚Já jsem bůh! Zaujímám božský trůn uprostřed moří.‘ Přitom jsi člověk, žádný bůh, i když si myslíš, jak jsi božský. 3 Zřejmě jsi moudřejší než Daniel^[1] a žádné tajemství ti není záhadné. 4 Moudrostí a poznáním jsi získal bohatství, zlatem a stříbrem sis truhly naplnil. 5 V obchodování jsi byl tak šikovný, že jsi své jmění rozmnožil, a kvůli všemu tomu bohatství zpychl jsi. 6 Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože si myslíš, jak jsi božský, 7 hle – přivedu na tebe cizáky, ty nejukrutnější pohany. Vytasí meče proti tvé skvělé moudrosti, tu tvoji nádheru ti znesvětí. 8 Nakonec tě srazí do jámy, zahyneš hroznou smrtí uprostřed moří. 9 Budeš pak ještě říkat: ‚Já jsem bůh‘ tváří v tvář svým katům? Budeš jen člověk, žádný bůh, až padneš do rukou svých katů. 10 Zahyneš smrtí neobřezanců, rukama cizáků! Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin.“ 11 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 12 „Synu člověčí, zpívej žalozpěv nad králem Týru a řekni mu – Tak praví Panovník Hospodin: Byl jsi pečetí dokonalosti, plný moudrosti a dokonale krásný. 13 Byl jsi v Edenu, Boží zahradě, všemi drahokamy ozdoben – rubínem, topasem a jaspisem, chrysolitem, onyxem a berylem, safírem, tyrkysem a smaragdem^[2] – to vše krásně osazené ve zlatě klenotnickým dílem tepaném, to vše připravené pro tebe v den, kdy jsi byl stvořen. 14 Byl jsi pomazaným cherubem, určil jsem tě za ochránce. Byl jsi na Boží svaté hoře, mezi žhoucími kameny ses procházel. 15 Byl jsi dokonalý na cestách svých ode dne svého stvoření – než jsi byl shledán zlým. 16 Kvůli množství tvého obchodování se tvé nitro naplnilo krutostí a zhřešil jsi. Proto jsem tě vykázal z Boží hory, cherube ochránce, tebe jsem zapudil z tvého místa mezi žhoucími kameny! 17 Kvůli své kráse zpychl jsi, kvůli své nádheře jsi moudrost zahodil. Proto jsem tě tedy srazil k zemi, před očima králů, aby tě viděli. 18 Kvůli tomu, že máš tolik vin, že jsi vlastní svatyně znesvětil svými špinavými obchody, vyvedl jsem z tebe plameny, aby tě strávily. Nechal jsem z tebe jen popel na zemi, před očima všech, kdo tě viděli. 19 Všichni, kdo tě znali mezi národy, jsou z tebe zděšeni. Jsi odstrašujícím znamením – zanikl jsi navěky!“

Proti Sidonu

20 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 21 „Synu člověčí, obrať se proti Sidonu. Prorokuj proti němu 22 a řekni – Tak praví Panovník Hospodin: Sidone, já jsem proti tobě a na tobě se oslavím! Poznají, že já jsem Hospodin, až v něm vykonám své rozsudky, až v něm dostojím své svatosti. 23 Raním to město morem, na jeho ulicích bude krev, budou v něm padat mrtvoly, kolem dokola meč je obklíčí – a poznají, že já jsem Hospodin! 24 Dům Izraele už nebude obklopen zlomyslnými sousedy, kteří jej bodají jako trní a píchají jako bodláčí. Tehdy poznají, že já jsem Panovník Hospodin. 25 Tak praví Panovník Hospodin: Až shromáždím celý dům Izraele z národů, mezi něž byli rozptýleni, prokážu na nich svou svatost před očima pohanů. Tehdy pak budou bydlet ve své zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jákobovi. 26 Budou v ní bydlet bezpečně, budou si stavět domy a sázet vinice. Budou žít v bezpečí, až vykonám své rozsudky nad všemi zlomyslnými sousedy v jejich okolí. A tehdy poznají, že já jsem jejich Bůh, Hospodin.“

Bible Kralická

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, rci vývodovi Tyrskému: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se vyvyšuje srdce tvé, a říkáš: Bůh silný jsem, na stolici Boží sedím u prostřed moře, ješto jsi člověk a ne Bůh silný, ačkoli sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu, 3 Aj hle, moudřejší jsi nad Daniele, žádná věc tajná není před tebou ukrytá; 4 Moudrosti svou a rozumností svou nashromáždils sobě zboží, a nahrnuls zlata a stříbra do pokladů svých; 5 Velikou moudrostí svou v kupectví svém rozmnožil jsi zboží svá, a tak pozdvihlo se srdce tvé zbožím tvým; 6 Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Proto že sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu, 7 Protož aj, já přivedu na tě cizozemce, nejukrutnější národy, kteříž vytrhnouce meče své na krásu moudrosti tvé, zabijí jasnost tvou. 8 Do jámy spustí tě, a umřeš smrtí hroznou u prostřed moře. 9 Budeš-liž tu ještě říkati před oblíčejem mordéře svého: Bohem jsem, poněvadž jsi člověk a ne Bůh silný, jsa v ruce toho, jenž tě mordovati bude? 10 Smrtí neobřezanců umřeš od ruky cizozemců; nebo já mluvil jsem, praví Panovník Hospodin. 11 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 12 Synu člověčí, vydej se v naříkání nad králem Tyrským, a rci jemu: Takto praví Panovník Hospodin: Ty, jenž zapečeťuješ summy, plný moudrosti a nejkrásnější, 13 V Eden, zahradě Boží, byl jsi, všelijaké drahé kamení přikrývalo tě, sardius, topazius, jaspis, tarsis, onychin, beryl, zafir, karbunkulus a smaragd i zlato; nástrojové bubnů tvých a píšťal tvých v tobě, hned jakžs se narodil, připraveni jsou. 14 Ty jsi cherubem od pomazání. Jakž jsem tě za ochránce představil, na hoře svaté Boží jsi byl, u prostřed kamení ohnivého ustavičně jsi chodil. 15 Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla nepravost při tobě. 16 Pro množství kupectví tvého u prostřed tebe plno jest bezpráví, a velmi jsi prohřešil. Pročež zahubím tě, a vyhladím z hory Boží, ó cherube ochránce, z prostřed kamenů ohnivých. 17 Pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou, k zlému jsi užíval moudrosti své příčinou jasnosti své. Porazím tě na zemi, před oblíčej králů povrhu tě, aby se dívali na tebe. 18 Pro množství nepravostí tvých, a pro nespravedlnosti kupectví tvého poškvrnil jsi svatyně své. Protož vyvedu oheň z prostřed tebe, kterýž tě sžíře, a obrátí tě v popel na zemi před očima všech na tě hledících. 19 Všickni, kdož tě znali mezi národy, ztrnou nad tebou; k hrůze veliké budeš, a nebude tě na věky. 20 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 21 Synu člověčí, obrať tvář svou proti Sidonu, a prorokuj proti němu, 22 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě jsem, ó Sidone, a budu oslaven u prostřed tebe. I zvědí, že já jsem Hospodin, když vykonám při něm soudy, a posvěcen budu v něm. 23 Pošli zajisté na něj mor, a krev na ulice jeho, a padati budou zranění u prostřed něho od meče na všecky strany, i zvědí, že já jsem Hospodin. 24 A tak nebude více míti dům Izraelský trnu urážejícího a bodláku bodoucího ze všech okolních pohrdajících jimi, a zvědí, že já jsem Panovník Hospodin. 25 Takto praví Panovník Hospodin: Když shromáždím dům Izraelský z národů, mezi něž rozptýleni jsou, a posvěcen budu v nich před očima pohanů, a bydliti budou v zemi své, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi: 26 Tehdy bydliti budou v ní bezpečně, a nastavějí domů, a štípí vinice. Bydliti, pravím, budou bezpečně, když vykonám soudy, při všech zhoubcích jejich vůkol nich, i zvědí, že já jsem Hospodin Bůh jejich.

New International Version

A prophecy against the king of Tyre

1 The word of the Lord came to me: 2 ‘Son of man, say to the ruler of Tyre, “This is what the Sovereign Lord says: ‘ “In the pride of your heart you say, ‘I am a god; I sit on the throne of a god in the heart of the seas.’ But you are a mere mortal and not a god, though you think you are as wise as a god. 3 Are you wiser than Daniel^[1]? Is no secret hidden from you? 4 By your wisdom and understanding you have gained wealth for yourself and amassed gold and silver in your treasuries. 5 By your great skill in trading you have increased your wealth, and because of your wealth your heart has grown proud. 6 ‘ “Therefore this is what the Sovereign Lord says: ‘ “Because you think you are wise, as wise as a god, 7 I am going to bring foreigners against you, the most ruthless of nations; they will draw their swords against your beauty and wisdom and pierce your shining splendour. 8 They will bring you down to the pit, and you will die a violent death in the heart of the seas. 9 Will you then say, ‘I am a god,’ in the presence of those who kill you? You will be but a mortal, not a god, in the hands of those who slay you. 10 You will die the death of the uncircumcised at the hands of foreigners. I have spoken, declares the Sovereign Lord.” ’ 11 The word of the Lord came to me: 12 ‘Son of man, take up a lament concerning the king of Tyre and say to him: “This is what the Sovereign Lord says: ‘ “You were the seal of perfection, full of wisdom and perfect in beauty. 13 You were in Eden, the garden of God; every precious stone adorned you: carnelian, chrysolite and emerald, topaz, onyx and jasper, lapis lazuli, turquoise and beryl.^[2] Your settings and mountings^[3] were made of gold; on the day you were created they were prepared. 14 You were anointed as a guardian cherub, for so I ordained you. You were on the holy mount of God; you walked among the fiery stones. 15 You were blameless in your ways from the day you were created till wickedness was found in you. 16 Through your widespread trade you were filled with violence, and you sinned. So I drove you in disgrace from the mount of God, and I expelled you, guardian cherub, from among the fiery stones. 17 Your heart became proud on account of your beauty, and you corrupted your wisdom because of your splendour. So I threw you to the earth; I made a spectacle of you before kings. 18 By your many sins and dishonest trade you have desecrated your sanctuaries. So I made a fire come out from you, and it consumed you, and I reduced you to ashes on the ground in the sight of all who were watching. 19 All the nations who knew you are appalled at you; you have come to a horrible end and will be no more.” ’

A prophecy against Sidon

20 The word of the Lord came to me: 21 ‘Son of man, set your face against Sidon; prophesy against her 22 and say: “This is what the Sovereign Lord says: ‘ “I am against you, Sidon, and among you I will display my glory. You will know that I am the Lord, when I inflict punishment on you and within you am proved to be holy. 23 I will send a plague upon you and make blood flow in your streets. The slain will fall within you, with the sword against you on every side. Then you will know that I am the Lord. 24 ‘ “No longer will the people of Israel have malicious neighbours who are painful briers and sharp thorns. Then they will know that I am the Sovereign Lord. 25 ‘ “This is what the Sovereign Lord says: when I gather the people of Israel from the nations where they have been scattered, I will be proved holy through them in the sight of the nations. Then they will live in their own land, which I gave to my servant Jacob. 26 They will live there in safety and will build houses and plant vineyards; they will live in safety when I inflict punishment on all their neighbours who maligned them. Then they will know that I am the Lord their God.” ’