Ezechiel 10 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Hospodinova sláva nad cheruby - Popis prorokova vidění Hospodinovy slávy vznášející se nad cheruby.

1 Tu jsem uviděl, hle, na klenbě nad hlavou cherubů bylo cosi jako safírový kámen; ukázalo se nad nimi cosi, co se vzhledem podobalo trůnu. 2 I řekl Hospodin muži oděnému lněným šatem: „Vstup do soukolí pod cherubem, naber si plné hrsti žhavého uhlí z místa mezi cheruby a rozhoď po městě!“ I vstoupil tam před mýma očima. 3 Cherubové stáli po pravé straně domu, když ten muž vstupoval, a vnitřní nádvoří naplňoval oblak. 4 Hospodinova sláva se vznesla od cheruba k prahu domu, takže dům byl naplněn oblakem a nádvoří bylo plné jasu Hospodinovy slávy. 5 A zvuk křídel cherubů bylo slyšet až do vnějšího nádvoří jako hlas Boha Všemocného, když mluví. 6 I přikázal muži oděnému lněným šatem: „Naber oheň ze soukolí, z místa mezi cheruby.“ On vstoupil a stanul u kola. 7 Tu jeden z cherubů vztáhl ruku z místa mezi cheruby k ohni, který byl mezi cheruby, nabral z něho a dal do hrsti muži oděnému lněným šatem. Ten to vzal a vyšel. 8 U cherubů bylo totiž vidět pod křídly cosi podobného lidské ruce. 9 Vedle cherubů jsem viděl čtyři kola; jedno kolo u jednoho cheruba, další kolo u dalšího cheruba. Kola vypadala jako třpyt drahokamu chrysolitu. 10 Svým vzhledem se všechna čtyři sobě podobala, jako by kolo bylo uprostřed kola. 11 Při jízdě se na všechny čtyři strany pohybovala bez zatáčení; jela vždy k místu, kam se obrátila hlava, bez zatáčení. 12 Celé tělo, záda, ruce i křídla cherubů, stejně jako kola, byla dokola plná očí, u všech čtyř kol. 13 Slyšel jsem, že ta kola nazval soukolím. 14 Každá bytost měla čtyři tváře. První byla tvář cheruba, druhá lidská, třetí lví, čtvrtá orlí. 15 A cherubové se vznášeli – to jsou ty bytosti, které jsem viděl u průplavu Kebaru. 16 Když se cherubové pohybovali, pohybovala se s nimi i kola, a když cherubové zvedali křídla a vznesli se nad zemi, kola se nevzdálila, zůstala při nich. 17 Když se zastavili, zastavila se také. Když se vznesli, vznesla se s nimi, neboť v nich byl duch těch bytostí. 18 I vyšla Hospodinova sláva od prahu domu a stanula nad cheruby. 19 Cherubové zvedli křídla a vznesli se před mýma očima ze země. Spolu s nimi se hnula i kola. Sláva stanula u vchodu východní brány Hospodinova domu; sláva Boha Izraele byla nahoře nad nimi. 20 To jsou ty bytosti, které jsem viděl pod trůnem Boha Izraele u průplavu Kebaru. Poznal jsem, že to jsou cherubové. 21 Každý měl čtyři tváře a čtyři křídla a pod křídly ruce podobné lidským. 22 Jejich tváře se svým vzhledem a znaky podobaly těm, které jsem viděl při průplavu Kebaru. Každý se ubíral přímo před sebe.

Bible, překlad 21. století

Sláva odchází

1 Podíval jsem se a hle – nad klenbou nad hlavami cherubů bylo cosi jako safírový trůn.^[1] 2 „Vejdi do soukolí pod cheruby,“ řekl onomu muži oděnému plátnem. „Naber zprostřed cherubů plné hrsti žhavých uhlíků a rozsyp je po městě.“ A on tam před mýma očima vešel. 3 Cherubové stáli vpravo od chrámu, a když mezi ně ten muž vešel, vnitřní nádvoří naplnil oblak.^[2] 4 Vtom se Hospodinova sláva zvedla ze svého místa nad cheruby a přenesla se k prahu chrámu. Chrám byl naplněn oblakem a i nádvoří zalila záře Hospodinovy slávy. 5 Šelest cherubích křídel se rozléhal až k vnějšímu nádvoří – znělo to, jako když mluví Všemohoucí Bůh. 6 Když bylo onomu muži oděnému plátnem přikázáno: „Naber oheň ze soukolí, zprostřed cherubů,“ vešel mezi ně a postavil se ke kolu. 7 Jeden z cherubů natáhl ruku k ohni mezi cheruby, nabral jej a podal do dlaní muže oděného plátnem. Ten ho vzal a odešel. 8 (Cherubům byly pod křídly vidět jakoby lidské ruce.) 9 Podíval jsem se a hle – vedle cherubů byla čtyři kola, u každého cheruba po jednom kole. Napohled se ta kola třpytila jako kámen chrysolit. 10 Všechna čtyři se podobala jedno druhému, jakoby vždy bylo kolo uprostřed kola. 11 Když se pohybovala, mohla jet na všechny čtyři strany a cestou nezatáčela. Kamkoli se obrátila hlava, tam jela kola a cestou nezatáčela. 12 Celá jejich těla včetně zad, rukou a křídel byla kolem dokola plná očí stejně jako ta čtyři kola. 13 Zaslechl jsem, že se ta kola nazývají Soukolí. 14 Každý z nich měl čtyři tváře. První byla tvář cheruba, druhá byla tvář lidská, třetí byla tvář lví a čtvrtá byla tvář orlí. 15 Vtom se cherubové zvedli. Byli to tytéž bytosti, které jsem spatřil u průplavu Kebar.^[3] 16 Když se cherubové pohybovali, hýbala se kola s nimi, a když cherubové zvedli křídla, aby se vznesli nad zem, ani tehdy se od nich kola nevzdálila, ale zůstala u nich. 17 Když stáli, stála, když se zvedali, zvedala se s nimi, neboť v nich byl duch života. 18 Hospodinova sláva se tehdy vzdálila od prahu chrámu a stanula nad cheruby. 19 Cherubové zvedli křídla a před mýma očima se vznesli od země a ta kola s nimi. Zastavili se u vchodu východní brány Hospodinova domu a sláva Boha Izraele byla nad nimi. 20 Byly to tytéž bytosti, které jsem spatřil pod Bohem Izraele u průplavu Kebar, a poznal jsem, že to byli cherubové. 21 Každý z nich měl čtyři tváře a čtyři křídla a pod křídly cosi podobného lidským rukám. 22 Také jejich tváře vypadaly stejně jako ony tváře, které jsem spatřil u průplavu Kebar. Všichni se pohybovali přímo vpřed.

Bible Kralická

1 I viděl jsem, a aj, na obloze, kteráž byla nad hlavou cherubínů, jako kámen zafirový na pohledění, jako podobenství trůnu se ukázalo nad nimi. 2 Tedy promluviv k muži tomu oděnému rouchem lněným, řekl: Vejdi do prostřed kol pod cherubíny, a naplň hrsti své uhlím řeřavým z prostředku cherubínů, a roztrus po městě. Kterýžto všel před očima mýma. 3 (Cherubínové pak stáli po pravé straně domu, když vcházel muž ten, a oblak hustý naplnil síň vnitřní. 4 Nebo když se byla zdvihla sláva Hospodinova s cherubínů k prahu domu, tedy naplněn byl dům tím hustým oblakem, a síň naplněna byla bleskem slávy Hospodinovy. 5 Zvuk také křídel cherubínů slyšán byl až k té síni zevnitřní jako hlas Boha silného, všemohoucího, když mluví.) 6 I stalo se, když přikázal muži tomu oděnému rouchem lněným, řka: Vezmi ohně z prostředku kol, z prostředku cherubínů, že všel a postavil se podlé kol. 7 Tedy vztáhl cherubín jeden ruku svou z prostředku cherubínů k ohni tomu, kterýž byl u prostřed cherubínů, a vzav, dal do hrsti toho oděného rouchem lněným. Kterýžto vzal a vyšel. 8 Nebo ukazovalo se na cherubíních podobenství ruky lidské pod křídly jejich. 9 I viděl jsem, a aj, čtyři kola podlé cherubínů, jedno kolo podlé jednoho každého cherubína, podobenství pak kol jako barva kamene tarsis. 10 A na pohledění měla podobnost jednostejnou ta kola, jako by bylo kolo u prostřed kola. 11 Když chodili, na čtyři strany jejich chodili. Neuchylovali se, když šli, ale k tomu místu, kamž se obracel vůdce, za ním šli. Neuchylovali se, když šli. 12 Všecko také tělo jejich i hřbetové jejich, i ruce jejich, i křídla jejich, též i kola plná byla očí vůkol jich samých čtyř i kol jejich. 13 Kola pak ta nazval okršlkem, jakž slyšely uši mé. 14 Čtyři tváři mělo každé. Tvář první tvář cherubínová, tvář pak druhá tvář člověčí, a třetí tvář lvová, čtvrtá pak tvář orličí. 15 I zdvihli se cherubínové. To jsou ta zvířata, kteráž jsem viděl u řeky Chebar. 16 Když pak šli cherubínové, šla i kola podlé nich, a když vznášeli cherubínové křídla svá, aby se pozdvihli od země, neuchylovala se také kola od nich. 17 Když stáli oni, stála, a když se vyzdvihovali, vyzdvihovala se s nimi; nebo duch zvířat byl v nich. 18 I odešla sláva Hospodinova od prahu domu, a stála nad cherubíny, 19 Hned jakž pozdvihli cherubínové křídel svých a vznesli se od země, před očima mýma odcházejíce, a kola naproti nim, a stála u vrat brány domu Hospodinova východní, a sláva Boha Izraelského svrchu nad nimi. 20 To jsou ta zvířata, kteráž jsem viděl pod Bohem Izraelským u řeky Chebar, a poznal jsem, že cherubínové byli. 21 Po čtyřech tvářích měl jeden každý, a po čtyřech křídlích jeden každý; podobenství také rukou lidských pod křídly jejich. 22 Podobenství pak tváří jejich bylo jako tváří, kteréž jsem byl viděl u řeky Chebar, oblíčej jejich i oni sami. Jeden každý přímo k své straně chodil.

New International Version

God’s glory departs from the temple

1 I looked, and I saw the likeness of a throne of lapis lazuli above the vault that was over the heads of the cherubim. 2 The Lord said to the man clothed in linen, ‘Go in among the wheels beneath the cherubim. Fill your hands with burning coals from among the cherubim and scatter them over the city.’ And as I watched, he went in. 3 Now the cherubim were standing on the south side of the temple when the man went in, and a cloud filled the inner court. 4 Then the glory of the Lord rose from above the cherubim and moved to the threshold of the temple. The cloud filled the temple, and the court was full of the radiance of the glory of the Lord. 5 The sound of the wings of the cherubim could be heard as far away as the outer court, like the voice of God Almighty^[1] when he speaks. 6 When the Lord commanded the man in linen, ‘Take fire from among the wheels, from among the cherubim,’ the man went in and stood beside a wheel. 7 Then one of the cherubim reached out his hand to the fire that was among them. He took up some of it and put it into the hands of the man in linen, who took it and went out. 8 (Under the wings of the cherubim could be seen what looked like human hands.) 9 I looked, and I saw beside the cherubim four wheels, one beside each of the cherubim; the wheels sparkled like topaz. 10 As for their appearance, the four of them looked alike; each was like a wheel intersecting a wheel. 11 As they moved, they would go in any one of the four directions the cherubim faced; the wheels did not turn about^[2] as the cherubim went. The cherubim went in whatever direction the head faced, without turning as they went. 12 Their entire bodies, including their backs, their hands and their wings, were completely full of eyes, as were their four wheels. 13 I heard the wheels being called ‘the whirling wheels’. 14 Each of the cherubim had four faces: one face was that of a cherub, the second the face of a human being, the third the face of a lion, and the fourth the face of an eagle. 15 Then the cherubim rose upward. These were the living creatures I had seen by the River Kebar. 16 When the cherubim moved, the wheels beside them moved; and when the cherubim spread their wings to rise from the ground, the wheels did not leave their side. 17 When the cherubim stood still, they also stood still; and when the cherubim rose, they rose with them, because the spirit of the living creatures was in them. 18 Then the glory of the Lord departed from over the threshold of the temple and stopped above the cherubim. 19 While I watched, the cherubim spread their wings and rose from the ground, and as they went, the wheels went with them. They stopped at the entrance of the east gate of the Lord’s house, and the glory of the God of Israel was above them. 20 These were the living creatures I had seen beneath the God of Israel by the River Kebar, and I realised that they were cherubim. 21 Each had four faces and four wings, and under their wings was what looked like human hands. 22 Their faces had the same appearance as those I had seen by the River Kebar. Each one went straight ahead.