Ester 7 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Hamanův pád - Při druhé hostině se Ester přimluví za svůj lid. Hamanova smrt.

1 I přišel král s Hamanem opět, aby popíjeli ve společnosti královny Ester. 2 Také tohoto druhého dne, když popíjeli víno, otázal se král Ester: „Jaká je tvá prosba, královno Ester? Bude ti splněna. Jaká je tvá žádost? Až do poloviny království bude ti vyhověno.“ 3 Královna Ester odpověděla: „Jestliže jsem získala tvou přízeň, králi, a uzná-li král za vhodné, nechť je mi na mou prosbu darován můj život a na mou žádost můj lid . 4 Vždyť jsme byli prodáni, já i můj lid, aby nás vyhladili, povraždili a zahubili. Kdybychom byli prodáni jen za otroky a otrokyně, mlčela bych, neboť takové soužení by nebylo hodno, aby se jím král obtěžoval.“ 5 Zeptal se král Achašveróš, zeptal se královny Ester: „Kdo je to a kde je ten, který se opovážil udělat něco takového?“ 6 Ester odpověděla: „Tím protivníkem a nepřítelem je ten zloduch Haman.“ Haman zůstal před králem a královnou ochromen. 7 Rozhořčený král povstal od popíjení vína a odešel do zahrady u paláce. Haman přistoupil, aby si od královny Ester vyprosil život, neboť viděl, že na něj dopadne králova zloba. 8 Když se král vracel ze zahrady u paláce do domu, kde popíjeli víno, padl Haman právě na pohovku, na níž byla Ester. Tu se král rozkřikl: „To chceš dokonce u mne v domě učinit královně násilí?“ Sotva to slovo z králových úst vyšlo, zakryli Hamanovi tvář . 9 Charbóna, jeden z kleštěnců, prohodil před králem: „Vždyť je tu také kůl, jejž připravil Haman pro Mordokaje, který promluvil ve prospěch králův. Stojí u Hamanova domu, vysoký padesát loket.“ A král řekl: „Pověste ho na něj!“ 10 Pověsili tedy Hamana na kůl, který postavil pro Mordokaje, a královo rozhořčení se uklidnilo.

Bible, překlad 21. století

Daruj mi život

1 Král i Haman přišli na hostinu ke královně Ester. 2 Král se nad pohárem vína stejně jako včera Ester otázal: „Tak jaké máš přání, královno Ester? Bude ti splněno. Žádej půl říše a stane se.“ 3 „Ráčíš-li mi, králi, prokázat laskavost,“ odpověděla královna Ester, „daruj mi prosím život – to je mé přání! Ušetři i můj lid – to je má žádost. 4 Já i můj lid jsme vydáni zkáze, k pobití a vyhlazení! Kdybychom byli jen prodáni do otroctví, mlčela bych, neboť ten padouch nestojí za to, aby byl král obtěžován.“ 5 „Kdo to je?“ přerušil ji král Xerxes. „Kde je ten, kdo by se odvážil provést něco takového?“ ptal se královny Ester. 6 „Ten zavilý padouch,“ řekla Ester, „je tenhle zlosyn Haman!“ Haman zůstal před králem a královnou jako omráčený. 7 Král v návalu hněvu vstal od vína a vyšel ven do zámecké zahrady. Haman zůstal, aby královnu Ester prosil o život. Bylo mu jasné, že u krále už nemá naději. 8 Vtom se král vrací ze zámecké zahrady do vinného pavilonku a vidí Hamana zhrouceného na Esteřině lehátku. „Tak on se ještě u mě doma bude vrhat na královnu?!“ zvolal král. Jakmile to král vyřkl, eunuchové zakryli Hamanovi tvář. 9 Charbona, jeden z nich, před králem poznamenal: „A co s tím kůlem, který Haman postavil pro toho Mordechaje, jehož slovo zachránilo krále? Stojí u Hamanova domu, vysoký na padesát loktů.“^[1] „Pověste ho na něj!“ rozkázal král. 10 A tak Hamana pověsili na kůl, který postavil pro Mordechaje. Teprve tehdy králův hněv opadl.

Bible Kralická

1 A tak přišel král i Aman, aby hodovali s Ester královnou. 2 I řekl král k Ester opět druhého dne, napiv se vína: Jaká jest žádost tvá, Ester královno? A budeť dáno. Aneb jaká jest prosba tvá? Až do polovice království staneť se. 3 Tedy odpověděla Ester královna a řekla: Jestliže jsem nalezla milost před očima tvýma, ó králi, a jestliže se králi za dobré vidí, nechť mi jest darován život můj k mé žádosti, a národu mému k prosbě mé. 4 Nebo prodáni jsme, já i národ můj, abychom zbiti, pomordováni a vyhlazeni byli, ješto kdybychom za služebníky a děvky prodáni byli, mlčela bych, ač by i tak ten nepřítel nijakž nemohl nahraditi králi té škody. 5 Opět odpovídaje král Asverus, řekl Ester královně: I kdož jest to ten, a kde jest ten, jehož srdce tak jest naduté, aby to činil? 6 I řekla Ester: Muž protivník a nepřítel nejhorší jest Aman tento. Takž Aman zhrozil se před oblíčejem krále a královny. 7 Tedy král vstal v prchlivosti své od pití vína, a vyšel na zahradu při paláci. Aman pak pozůstal tu, aby prosil za život svůj Estery královny; nebo viděl, že jest o něm zle uloženo od krále. 8 Potom král navrátil se z zahrady palácu do domu, kdež pil víno, a Aman padl na lůžko, na kterémž seděla Ester. I řekl král: Což ještě násilé učiniti chce královně u mne v domě? A hned jakž slovo to vyšlo z úst krále, tvář Amanovu zakryli. 9 Mezi tím řekl Charbona, jeden z komorníků, před králem: Aj, ještě šibenice, kterouž připravil Aman Mardocheovi, kterýž mluvil králi k dobrému, stojí při domě Amanově, zvýší padesáti loket. I řekl král: Oběstež ho na ní. 10 Tedy oběsili Amana na té šibenici, kterouž byl připravil Mardocheovi. A tak prchlivost královská ukojila se.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

Haman impaled

1 So the king and Haman went to Queen Esther’s banquet, 2 and as they were drinking wine on the second day, the king again asked, ‘Queen Esther, what is your petition? It will be given you. What is your request? Even up to half the kingdom, it will be granted.’ 3 Then Queen Esther answered, ‘If I have found favour with you, Your Majesty, and if it pleases you, grant me my life – this is my petition. And spare my people – this is my request. 4 For I and my people have been sold to be destroyed, killed and annihilated. If we had merely been sold as male and female slaves, I would have kept quiet, because no such distress would justify disturbing the king.^[1]’ 5 King Xerxes asked Queen Esther, ‘Who is he? Where is he – the man who has dared to do such a thing?’ 6 Esther said, ‘An adversary and enemy! This vile Haman!’ Then Haman was terrified before the king and queen. 7 The king got up in a rage, left his wine and went out into the palace garden. But Haman, realising that the king had already decided his fate, stayed behind to beg Queen Esther for his life. 8 Just as the king returned from the palace garden to the banqueting hall, Haman was falling on the couch where Esther was reclining. The king exclaimed, ‘Will he even molest the queen while she is with me in the house?’ As soon as the word left the king’s mouth, they covered Haman’s face. 9 Then Harbona, one of the eunuchs attending the king, said, ‘A pole reaching to a height of fifty cubits^[2] stands by Haman’s house. He had it set up for Mordecai, who spoke up to help the king.’ The king said, ‘Impale him on it!’ 10 So they impaled Haman on the pole he had set up for Mordecai. Then the king’s fury subsided.