2. Paralipomenon 34 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Jóšijáš, horlitel pro Hospodina - Král se zasazuje o čistotu bohoslužby a vymycuje všechno zpohanštělé i na území někdejšího severního Izraele.

1 Jóšijášovi bylo osm let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenatřicet let. 2 Činil to, co je správné v Hospodinových očích, chodil po cestách svého otce Davida a neuchyloval se napravo ani nalevo. 3 V osmém roce svého kralování, ještě jako mladík, se začal dotazovat na slovo Boha svého otce Davida a ve dvanáctém roce začal očišťovat Judu a Jeruzalém od posvátných návrší, posvátných kůlů a tesaných i litých model. 4 V jeho přítomnosti strhli oltáře baalů; oltáříky pro vykuřování kadidlem, které byly nahoře na nich, pokácel, posvátné kůly, tesané i lité modly roztříštil napadrť a rozházel po hrobech těch, kdo jim obětovali. 5 Kosti kněží spálil na jejich oltářích. Tak provedl očistu Judy a Jeruzaléma. 6 V městech kmene Manasesova, Efrajimova a Šimeónova až po Neftalího a v okolních pustinách 7 zbořil oltáře; posvátné kůly a tesané modly rozdrtil napadrť, po celém území izraelském pokácel všechny oltáříky pro vykuřování kadidlem. Potom se vrátil do Jeruzaléma. 8 V osmnáctém roce svého kralování, když očistil zemi i dům, poslal Šáfana, syna Asaljášova, Maasejáše, velitele města, a kancléře Jóacha, syna Jóachazova, aby opravili dům Hospodina, jeho Boha. 9 Přišli k veleknězi Chilkijášovi, aby mu odevzdali stříbro, které bylo doneseno do Božího domu, které lévijci, strážci prahu, vybrali od kmene Manasesova a Efrajimova, ode všech, kdo zůstali z Izraele, a od celého Judy a Benjamína i od obyvatelů Jeruzaléma. 10 Ti je vydali těm, kdo pracovali jako dohlížitelé v Hospodinově domě, aby je vydávali dělníkům, kteří pracovali při Hospodinově domě na opravách poškozené části domu. 11 Dávali je řemeslníkům a stavebním dělníkům k nákupu tesaného kamene a dřeva k vazbám a trámům budov, které judští králové nechali zpustnout. 12 Muži konali dílo poctivě. Nad nimi byli dohlížiteli Jachat a Obadjáš, lévijci z Meraríovců, dále Zekarjáš a Mešulám z Kehatovců, aby je řídili. Všichni lévijci uměli hrát na hudební nástroje. 13 Nad nosiči a těmi, kdo řídili všechny dělníky při různých pracích, byli lévijští písaři, dozorci a vrátní.

— Nalezení knihy Zákona - Ve svém reformátorském úsilí je král posílen nálezem knihy Zákona v chrámě.

14 Když se vynášelo stříbro, které bylo doneseno do Hospodinova domu, nalezl kněz Chilkijáš knihu Hospodinova zákona, vydaného skrze Mojžíše. 15 Chilkijáš ohlásil písaři Šáfanovi: „Nalezl jsem v Hospodinově domě knihu Zákona.“ Chilkijáš dal tu knihu Šáfanovi. 16 Šáfan knihu přinesl králi a podal králi o tom hlášení: „Tvoji služebníci vykonali vše, co jim bylo uloženo. 17 Stříbro, které se nacházelo v Hospodinově domě, vyzvedli a vydali dohlížitelům a dělníkům.“ 18 Dále písař Šáfan králi oznámil: „Kněz Chilkijáš mi předal knihu.“ A Šáfan ji před králem četl. 19 Když král uslyšel slova Zákona, roztrhl své roucho. 20 Potom král přikázal Chilkijášovi a Achíkamovi, synu Šáfanovu, Abdónovi, synu Míkovu, písaři Šáfanovi a Asajášovi, královskému služebníku: 21 „Jděte se dotázat Hospodina ohledně mne i lidu, který zůstal v Izraeli a Judsku, pokud jde o slova této nalezené knihy. Vždyť je na nás vylito velké Hospodinovo rozhořčení za to, že naši otcové nedbali na Hospodinovo slovo a nejednali podle toho všeho, co je v této knize napsáno.“ 22 Chilkijáš s těmi, kdo byli u krále, se odebral k prorokyni Chuldě, manželce Šalúma, syna Tokhata, syna Chasrova, strážce rouch. Bydlela v Jeruzalémě v Novém Městě. Mluvili s ní o těch věcech. 23 Odvětila jim: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vyřiďte muži, který vás ke mně poslal: 24 Toto praví Hospodin: ‚Hle, uvedu zlo na toto místo a na jeho obyvatele, podle všech kleteb zapsaných v té knize, kterou četli před judským králem. 25 Protože mne opustili a jiným bohům pálili kadidlo, a tak mě uráželi vším tím, co svýma rukama udělali, vylilo se mé rozhořčení na toto místo a neuhasne.‘ 26 A králi judskému, který vás poslal dotázat se Hospodina, vyřiďte: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Pokud jde o slova, která jsi slyšel: 27 Protože tvé srdce zjihlo a pokořil ses před Bohem, když jsi uslyšel, co mluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům, protože ses přede mnou pokořil a roztrhl jsi své roucho a přede mnou plakal, vyslyšel jsem tě, je výrok Hospodinův. 28 Proto tě připojím k tvým otcům, budeš uložen do svého hrobu v pokoji a tvé oči nespatří nic z toho zla, které uvedu na toto místo a na jeho obyvatele.‘“ I podali toto hlášení králi. 29 Král obeslal a shromáždil všechny starší z Judy a z Jeruzaléma. 30 Potom vystoupil král do Hospodinova domu i všichni judští muži a obyvatelé Jeruzaléma, kněží a lévijci, veškerý lid, velcí i malí. I předčítal jim všechna slova Knihy smlouvy, nalezené v Hospodinově domě. 31 Poté se král postavil na své stanoviště a uzavřel před Hospodinem smlouvu, že budou následovat Hospodina a zachovávat jeho příkazy, svědectví a nařízení z celého srdce a z celé duše a plnit slova smlouvy, jak jsou napsána v této knize. 32 Zavázal k tomu všechny, kdo byli v Jeruzalémě a v Benjamínovi. Obyvatelé Jeruzaléma tedy jednali podle smlouvy Boha, Boha svých otců. 33 Jóšijáš odstranil všechny ohavnosti ze všech zemí, které patřily Izraelcům. Nařídil všem, kdo byli v Izraeli, aby sloužili Hospodinu, svému Bohu. Neodchýlili se od Hospodina, Boha svých otců, po všechny jeho dny.

Bible, překlad 21. století

Jošiáš, král judský

1 Jošiáš se stal králem v osmi letech a kraloval v Jeruzalémě třicet jedna let. 2 Dělal, co je v Hospodinových očích správné. Chodil po cestách svého otce Davida a neuchýlil se napravo ani nalevo. 3 V osmém roce své vlády, ještě jako mladík, začal hledat Boha svého otce Davida. Ve dvanáctém roce začal očišťovat Judsko a Jeruzalém od obětních výšin, Ašeřiných kůlů, soch a odlitků. 4 Pod jeho dohledem se bořily oltáře baalů a kadidlové oltáříky nad nimi rozsekal na třísky. Ašeřiny kůly, sochy a odlitky rozdrtil a rozházel po hrobech jejich uctívačů 5 a kosti kněží spálil na jejich oltářích.^[1] Tak očistil Judsko i Jeruzalém. 6 Dokonce i ve městech na území Manasese, Efraima i Šimeona až po Neftalího bořil jejich chrámy, 7 porážel oltáře, rozdrtil Ašeřiny kůly a sochy a rozsekal kadidlové oltáříky po celé izraelské zemi. Potom se vrátil do Jeruzaléma. 8 V osmnáctém roce své vlády, poté co očistil zemi i Boží chrám, pověřil Šafana, syna Acaliášova, se správcem města Maasejášem a kancléřem Joachem, synem Joachazovým, aby opravili Hospodinův chrám. 9 Ti přišli za veleknězem Chilkiášem a předali mu stříbro, které levitští strážci prahu vybrali od Manasese, Efraima a od ostatních Izraelců, kteří je přinášeli do Božího chrámu spolu s Judou, Benjamínem a obyvateli Jeruzaléma. 10 Stříbro bylo svěřeno mistrům odpovědným za práci na Hospodinově chrámu, aby je vypláceli dělníkům pracujícím na opravě a obnově Hospodinova chrámu. 11 Dávali je tesařům a stavitelům na nákup opracovaného kamene, trámů a stavebního dřeva na budovy, které judští králové nechali zpustnout. 12 Dělníci pracovali svědomitě. Dozor nad nimi konali Jachat a Abdiáš, levité ze synů Merariho, a Zachariáš a Mešulam ze synů Kehatových. Tito levité, samí znamenití hudebníci, 13 měli na starosti nosiče a dozírali na veškeré dělníky všech řemesel (další levité byli písaři, další úředníci a další tvořili chrámovou stráž).

Kniha Zákona

14 Když vynášeli stříbro věnované na Hospodinův chrám, kněz Chilkiáš nalezl knihu Hospodinova zákona vydaného skrze Mojžíše. 15 Chilkiáš tedy ohlásil písaři Šafanovi: „Našel jsem v Hospodinově chrámu knihu Zákona.“ A předal knihu Šafanovi. 16 Ten ji přinesl ke králi a podal mu zprávu: „Tví služebníci plní vše, co jim bylo uloženo. 17 Stříbro uložené v Hospodinově chrámu bylo vyplaceno mistrům i dělníkům na stavbě.“ 18 Dále písař Šafan králi ohlásil: „Kněz Chilkiáš mi dal jistou knihu,“ a začal z ní králi číst. 19 Jakmile král uslyšel slova Zákona, roztrhl své roucho 20 a přikázal Chilkiášovi, Achikamovi, synu Šafanovu, Achborovi, synu Michajášovu,^[2] písaři Šafanovi a královskému služebníku Asajášovi: 21 „Jděte se za mě a za zbytek Izraele a Judy dotazovat Hospodina ohledně slov té nalezené knihy. Vždyť je na nás vylit nesmírný Hospodinův hněv! Ten vzplál proti nám, protože naši otcové neposlouchali Hospodinovo slovo a neřídili se vším, co je psáno v této knize.“ 22 Chilkiáš pak s královými muži šel do jeruzalémského Nového města, kde bydlela prorokyně Chulda, žena Šaluma, syna Tokhatova, syna Chasry, strážce rouch. Když s ní o tom promluvili, 23 odpověděla: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Povězte muži, který vás ke mně poslal: 24 Tak praví Hospodin – Hle, na toto místo i na jeho obyvatele dopustím neštěstí a všechna zlořečení zapsaná v knize, kterou judský král slyšel číst. 25 Protože mě opustili, pálili kadidlo cizím bohům a popouzeli mě veškerým dílem svých rukou, bude na toto místo vylit můj neutuchající hněv!‘ 26 Odpovězte judskému králi, který vás poslal dotazovat se Hospodina: ‚Tak praví Hospodin, Bůh Izraele, ohledně slov, která jsi slyšel: 27 Když jsi uslyšel ta slova proti tomuto místu a jeho obyvatelům, nezatvrdil jsi své srdce, ale ponížil ses před Bohem; ponížil ses přede mnou, roztrhl jsi své roucho a plakals přede mnou. Proto jsem tě také vyslyšel, praví Hospodin. 28 Hle, připojím tě k tvým předkům a budeš uložen do hrobu v pokoji. Tvé oči nespatří nic z toho neštěstí, které na toto místo i jeho obyvatele dopustím.‘“ S touto zprávou se tedy vrátili ke králi. 29 Nato král nechal svolat všechny stařešiny Judy a Jeruzaléma. 30 Král vešel do Hospodinova chrámu a s ním všechen judský lid, obyvatelé Jeruzaléma, kněží i levité – všechen lid od největších po nejmenší. Král jim předčítal všechna slova Knihy smlouvy, jež byla nalezena v Hospodinově chrámu. 31 Potom se postavil ke sloupu a zavázal se před Hospodinem smlouvou, že bude celým srdcem i duší následovat Hospodina a poslouchat jeho příkazy, svědectví a ustanovení, a plnit tak slova smlouvy, zapsaná v této knize. 32 Všechny, kdo byli v Jeruzalémě a v Benjamínovi, zavázal toutéž smlouvou, aby se obyvatelé Jeruzaléma řídili podle Boží smlouvy, kterou jim vydal Bůh jejich otců. 33 Jošiáš vymýtil všechny ohavnosti ze všech izraelských území. Každého, kdo žil v Izraeli, zavázal ke službě Hospodinu, jejich Bohu. Po celou dobu jeho vlády pak nepřestávali následovat Hospodina, Boha svých otců.

Bible Kralická

1 V osmi letech byl Joziáš, když kralovati počal, a kraloval jedno a třidceti let v Jeruzalémě. 2 Ten činil to, což jest pravého před očima Hospodinovýma, chodě po cestách Davida otce svého, a neuchýlil se na pravo ani na levo. 3 Léta zajisté osmého kralování svého, když ještě mládenček byl, počal hledati Boha Davida otce svého, dvanáctého pak léta počal vyčišťovati Judy a Jeruzaléma od výsostí, hájů, rytin a slitin. 4 Nebo u přítomnosti jeho rozbořili oltáře Bálů, i obrazy slunečné, kteříž byli na nich, zpodtínal. Též i háje a rytiny, i slitiny zdrobil a setřel, a rozsypal po hrobích těch, kteříž jim obětovávali. 5 Kosti pak kněží popálil na oltářích jejich, a vyčistil Judu a Jeruzalém, 6 Též i města v pokolení Manasses, Efraim a Simeon, až i Neftalím i pustiny jejich vůkol. 7 A tak zkazil oltáře a háje, a rytiny stroskotal na kusy, a všecky obrazy slunečné vysekal po vší zemi Izraelské. Potom navrátil se do Jeruzaléma. 8 Léta pak osmnáctého kralování svého, když vyčistil zemi a dům Boží, poslal Safana syna Azaliášova, a Maaseiáše úředníka města, aJoacha syna Joachazova kanclíře, aby opraven byl dům Hospodina Boha jeho. 9 Kteříž přišedše k Helkiášovi knězi nejvyššímu, dali peníze snesené do domu Božího, kteréž byli Levítové vrátní vybrali od Manassesa a Efraima, i ode všech ostatků Izraelských, i od všeho Judy a Beniamina, a navrátili se do Jeruzaléma. 10 Dali je pak v ruce správců toho díla, kteříž představeni byli nad domem Hospodinovým, a ti vydávali je dělníkům, jenž dělali v domě Hospodinově, opravujíce a utvrzujíce jej. 11 I dali tesařům a stavitelům, aby najednali kamení tesaného, a dříví k vazbám i k trámům domů, kteréž byli zbořili králové Judští. 12 Muži pak ti věrně se měli při té práci, nad nimiž ustanoveni Jachat a Abdiáš Levítové z synů Merari, Zachariáš a Mesullam z synů Kahat, aby s pilností přídrželi k práci. A z těch Levítů každý uměl hráti na nástroje muzické. 13 Ale nad nosiči, i kteříž přídrželi dělníky ke všeliké práci, byli z Levítů písaři, úředníci a vrátní. 14 A když vynášeli peníze, kteréž byli sneseny do domu Hospodinova, našel Helkiáš kněz knihu zákona Hospodinova vydaného skrze Mojžíše. 15 I řekl Helkiáš k Safanovi písaři: Knihu zákona nalezl jsem v domě Hospodinově. I dal Helkiáš tu knihu Safanovi. 16 Safan pak přinesl tu knihu králi, a při tom jemu oznámil, řka: Všecko, cožkoli bylo poručeno služebníkům tvým, dělají. 17 Nebo sebravše peníze, což se jich koli nalezlo v domě Hospodinově, vydali je v ruce úředníkům a dělníkům. 18 Oznámil také Safan písař králi, řka: Knihu mi dal Helkiáš kněz. I četl v ní Safan před králem. 19 Pročež když slyšel král slova zákona, roztrhl roucho své. 20 A rozkázal král Helkiášovi, též Achikamovi synu Safanovu, a Abdonovi synu Míchovu, a Safanovi písaři, a Asaiášovi služebníku královskému, řka: 21 Jděte, poraďte se s Hospodinem o mne i o pozůstalý lid Izraelský a Judský, z strany slov knihy této, kteráž jest nalezena; nebo veliký jest hněv Hospodinův, kterýž jest vylit na nás, proto že neostříhali otcové naši slova Hospodinova, aby činili všecko, což psáno jest v knize této. 22 Tedy šli, Helkiáš a kteříž byli při králi, k Chuldě prorokyni, manželce Salluma syna Tekue, syna Chasrova, strážného nad rouchem, nebo bydlila v Jeruzalémě na druhé straně, a mluvili k ní ty věci. 23 Kteráž řekla jim: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Povězte muži tomu, kterýž poslal vás ke mně, 24 Takto praví Hospodin: Aj, já uvedu zlé věci na toto místo a na obyvatele jeho, všecka zlořečení napsaná v knize té, kterouž čtli před králem Judským, 25 Proto že opustili mne a kadili bohům cizím, aby mne popouzeli všemi skutky rukou svých. Z té příčiny vylita bude prchlivost má na toto místo, aniž bude uhašena. 26 Králi pak Judskému, kterýž poslal vás, abyste se tázali Hospodina, takto povíte: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský o slovích těch, kteráž jsi slyšel: 27 Poněvadž obměkčeno jest srdce tvé, a ponížil jsi se před tváří Boží, kdyžs slyšel slova jeho proti místu tomuto a proti obyvatelům jeho, a ponižuje se přede mnou, roztrhl jsi roucho své, a plakals přede mnou, i já vyslyšel jsem tě, praví Hospodin. 28 Aj, já připojím tě k otcům tvým, a pochován budeš v hrobích svých v pokoji, aby neviděly oči tvé ničeho z toho zlého, kteréž já uvedu na místo toto a na obyvatele jeho. I oznámili králi tu řeč. 29 Tedy poslav král, shromáždil všecky starší Judské a Jeruzalémské. 30 A vstoupil král do domu Hospodinova, a všickni muži Judští i obyvatelé Jeruzalémští, kněží, Levítové a všecken lid od velikého až do malého, i četl, aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy, kteráž byla nalezena v domě Hospodinově. 31 Potom stoje král na místě svém, učinil smlouvu před Hospodinem, že bude následovati Hospodina, a ostříhati přikázaní jeho i svědectví jeho a ustanovení jeho z celého srdce svého a ze vší duše své, a plniti slova smlouvy té, kteráž jsou v té knize zapsána. 32 I rozkázal, aby k témuž každý stál, kdož by koli nalezen byl v Jeruzalémě a v Beniaminovi. I činili obyvatelé Jeruzalémští podlé smlouvy Boží, Boha otců svých. 33 Tehdáž také vyprázdnil Joziáš všecky ohavnosti ze všech zemí synů Izraelských, a přídržel všecky, kteřížkoli byli v Izraeli, k tomu, aby sloužili Hospodinu Bohu svému. Po všecky dny jeho neodstoupili od následování Hospodina Boha otců svých.

New International Version

Josiah’s reforms

1 Josiah was eight years old when he became king, and he reigned in Jerusalem for thirty-one years. 2 He did what was right in the eyes of the Lord and followed the ways of his father David, not turning aside to the right or to the left. 3 In the eighth year of his reign, while he was still young, he began to seek the God of his father David. In his twelfth year he began to purge Judah and Jerusalem of high places, Asherah poles and idols. 4 Under his direction the altars of the Baals were torn down; he cut to pieces the incense altars that were above them, and smashed the Asherah poles and the idols. These he broke to pieces and scattered over the graves of those who had sacrificed to them. 5 He burned the bones of the priests on their altars, and so he purged Judah and Jerusalem. 6 In the towns of Manasseh, Ephraim and Simeon, as far as Naphtali, and in the ruins around them, 7 he tore down the altars and the Asherah poles and crushed the idols to powder and cut to pieces all the incense altars throughout Israel. Then he went back to Jerusalem. 8 In the eighteenth year of Josiah’s reign, to purify the land and the temple, he sent Shaphan son of Azaliah and Maaseiah the ruler of the city, with Joah son of Joahaz, the recorder, to repair the temple of the Lord his God. 9 They went to Hilkiah the high priest and gave him the money that had been brought into the temple of God, which the Levites who were the gatekeepers had collected from the people of Manasseh, Ephraim and the entire remnant of Israel and from all the people of Judah and Benjamin and the inhabitants of Jerusalem. 10 Then they entrusted it to the men appointed to supervise the work on the Lord’s temple. These men paid the workers who repaired and restored the temple. 11 They also gave money to the carpenters and builders to purchase dressed stone, and timber for joists and beams for the buildings that the kings of Judah had allowed to fall into ruin. 12 The workers laboured faithfully. Over them to direct them were Jahath and Obadiah, Levites descended from Merari, and Zechariah and Meshullam, descended from Kohath. The Levites – all who were skilled in playing musical instruments – 13 had charge of the labourers and supervised all the workers from job to job. Some of the Levites were secretaries, scribes and gatekeepers.

The Book of the Law found

14 While they were bringing out the money that had been taken into the temple of the Lord, Hilkiah the priest found the Book of the Law of the Lord that had been given through Moses. 15 Hilkiah said to Shaphan the secretary, ‘I have found the Book of the Law in the temple of the Lord.’ He gave it to Shaphan. 16 Then Shaphan took the book to the king and reported to him: ‘Your officials are doing everything that has been committed to them. 17 They have paid out the money that was in the temple of the Lord and have entrusted it to the supervisors and workers.’ 18 Then Shaphan the secretary informed the king, ‘Hilkiah the priest has given me a book.’ And Shaphan read from it in the presence of the king. 19 When the king heard the words of the Law, he tore his robes. 20 He gave these orders to Hilkiah, Ahikam son of Shaphan, Abdon son of Micah,^[1] Shaphan the secretary and Asaiah the king’s attendant: 21 ‘Go and enquire of the Lord for me and for the remnant in Israel and Judah about what is written in this book that has been found. Great is the Lord’s anger that is poured out on us because those who have gone before us have not kept the word of the Lord; they have not acted in accordance with all that is written in this book.’ 22 Hilkiah and those the king had sent with him^[2] went to speak to the prophet Huldah, who was the wife of Shallum son of Tokhath,^[3] the son of Hasrah,^[4] keeper of the wardrobe. She lived in Jerusalem, in the New Quarter. 23 She said to them, ‘This is what the Lord, the God of Israel, says: tell the man who sent you to me, 24 “This is what the Lord says: I am going to bring disaster on this place and its people – all the curses written in the book that has been read in the presence of the king of Judah. 25 Because they have forsaken me and burned incense to other gods and aroused my anger by all that their hands have made,^[5] my anger will be poured out on this place and will not be quenched.” 26 Tell the king of Judah, who sent you to enquire of the Lord, “This is what the Lord, the God of Israel, says concerning the words you heard: 27 because your heart was responsive and you humbled yourself before God when you heard what he spoke against this place and its people, and because you humbled yourself before me and tore your robes and wept in my presence, I have heard you, declares the Lord. 28 Now I will gather you to your ancestors, and you will be buried in peace. Your eyes will not see all the disaster I am going to bring on this place and on those who live here.” ’ So they took her answer back to the king. 29 Then the king called together all the elders of Judah and Jerusalem. 30 He went up to the temple of the Lord with the people of Judah, the inhabitants of Jerusalem, the priests and the Levites – all the people from the least to the greatest. He read in their hearing all the words of the Book of the Covenant, which had been found in the temple of the Lord. 31 The king stood by his pillar and renewed the covenant in the presence of the Lord – to follow the Lord and keep his commands, statutes and decrees with all his heart and all his soul, and to obey the words of the covenant written in this book. 32 Then he made everyone in Jerusalem and Benjamin pledge themselves to it; the people of Jerusalem did this in accordance with the covenant of God, the God of their ancestors. 33 Josiah removed all the detestable idols from all the territory belonging to the Israelites, and he made all who were present in Israel serve the Lord their God. As long as he lived, they did not fail to follow the Lord, the God of their ancestors.