1 Proto se tím více musíme držet toho, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem.2 Jestliže už slovo zákona, které vyslovili andělé, bylo pevné a každý přestupek i každá neposlušnost došla spravedlivé odplaty,3 jak bychom mohli uniknout my, pohrdneme-li tak slavným spasením? První je zvěstoval sám Pán, a ti, kdo uslyšeli, dosvědčili toto spasení i nám;4 Bůh potvrzoval jejich svědectví znameními, divy i rozličnými projevy své moci a rozdílením Ducha svatého podle své vůle.
— Smysl Synova ponížení
5 Andělům Bůh také nepodřídil budoucí svět, o němž mluvíme,6 kdežto o Synu je na jednom místě řečeno: ‚Co je člověk, že ho máš, Bože, na mysli, a Syn člověka, že na něj hledíš? 7 Jen nakrátko jsi ho postavil níž než anděly, pak jsi ho korunoval ctí a slávou, 8 všecko jsi podrobil pod jeho nohy.‘ Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno. Nyní ovšem ještě nevidíme, že by mu vše bylo podmaněno.9 Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z milosti Boží zakusit smrt za všecky.10 Bylo přirozené, že Bůh, pro něhož je vše a skrze něhož je vše, přivedl mnoho synů k slávě, když skrze utrpení učinil dokonalým původce jejich spásy.11 A on, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. Proto se nestydí nazývat je svými bratry, když říká: 12 ‚Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu chválit.‘ 13 A jinde praví: ‚Také já svou důvěru složím v Boha.‘ A dále: ‚Hle, já a děti, které mi dal Bůh.‘ 14 Protože děti spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,15 a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.16 Neujímá se přece andělů, ale ‚ujímá se potomků Abrahamových‘.17 Proto musel být ve všem jako jeho bratří, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě, a mohl tak smířit hříchy lidu.18 Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky.
Židům 2
Bible, překlad 21. století
Co je člověk?
1Proto se musíme tím pečlivěji držet toho, co jsme slyšeli, a nenechat se proudem unášet pryč.2Jestliže už slovo, které zvěstovali andělé, bylo závazné, takže každý přestupek a každou neposlušnost stihl spravedlivý trest,3jak bychom tedy unikli my, kdybychom opomíjeli takovéto spasení? Na počátku je zvěstoval sám Pán a nám je potvrdili ti, kteří jej slýchali,4což Bůh podle své vůle zároveň dosvědčoval znameními a divy, různými zázraky a udílením Ducha svatého.5Ten budoucí svět, o němž mluvíme, Bůh nesvěřil andělům.6Písmo na jednom místě prohlašuje: „Co je člověk, že na něj pamatuješ, co je lidský tvor, že tě zajímá?7O málo nižším než anděly jsi jej stvořil, slávou a ctí jsi korunoval jej,[1]8k jeho nohám jsi složil vše.“[2] Když tedy vše položil do jeho moci, nezbylo nic, co by mu nepoddal. Teď ovšem ještě nevidíme, že by vše bylo v jeho moci.9Vidíme ale Ježíše – který se stal o málo nižším než andělé – jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí, neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny.
Kristovi sourozenci
10Ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, se totiž rozhodl přivést mnoho synů do slávy, a tak považoval za vhodné přivést původce jejich spasení k cíli skrze utrpení.11Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci,12když říká: „Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno, uprostřed shromáždění tě budu velebit.“[3]13Jinde říká: „Já na něj budu spoléhat,“ a pokračuje: „Hle, já a děti, které mi dal Bůh.“[4]14A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla),15a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví.16Neujímá se přece andělů, ale Abrahamova semene se ujímá.[5]17Proto se musel ve všem připodobnit svým sourozencům, aby se před Bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem a mohl vykonat oběť smíření za hříchy lidu.[6]18Protože sám trpěl ve svých zkouškách, může teď pomoci těm, kdo procházejí zkouškami.
Židům 2
Bible Kralická
1Protož musímeť my tím snažněji šetřiti toho, což jsme slýchali, aby nám to nevymizelo.2Nebo poněvadž skrze anděly mluvené slovo bylo pevné, a každé přestoupení a neposlušenství vzalo spravedlivou odměnu pomsty,3Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začalo vypravováno býti skrze samého Pána, od těch pak, kteříž Pána slýchali, nám utvrzeno jest.4Čemuž i Bůh svědectví vydával skrze divy a zázraky, a rozličné moci, i podělování Duchem svatým, podle vůle své.5Nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme.6Osvědčilť jest pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš.7Maličkos jej menšího andělů učinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých.8Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. A kdyžť jest jemu všecko poddal, tedy ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. Ačkoli nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.9Ale toho maličko nižšího andělů, vidíme Ježíše, pro utrpení smrti slávou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti.10Slušeloť zajisté na toho, pro kteréhož jest všecko, a skrze kteréhož jest všecko, aby mnohé syny přiveda k slávě, vůdce spasení jejich skrze utrpení dokonalého učinil.11Nebo i ten, jenž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,12Řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, uprostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě.13A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.14Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla,15A abyvysvobodil ty, kteřížto bázní smrti po všecken čas života svéhopodrobeni byli v službu.16Neboť nepřijal andělů, ale símě Abrahamovo přijal.17A protož ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl a věrný nejvyšší kněz v tom, což by u Boha k očištění hříchů lidu jednáno býti mělo.18Nebo že jest i sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati.
Židům 2
Slovo na cestu
Boží Syn vede k záchraně
1Proto se musíme pečlivě držet nebeských pravd, které jsme slyšeli. Jinak pro nás pozbudou smyslu.2Poselství vyřizované anděly se vždy prokázalo jako pravdivé a lidé, kteří si od nich nedali říci, nikdy neunikli trestu.3Co nás proto opravňuje k tomu, abychom se domnívali, že nám beztrestně projde, když si nebudeme všímat příležitosti k záchraně, kterou nám nabízel sám Pán a nyní ještě nabízí prostřednictvím svých svědků?4Bůh sám potvrzoval pravdivost těchto nebeských poselství znameními, divy, různými projevy své moci a tím, že věřícím rozděloval prostřednictvím svatého Ducha v rozličné míře zvláštní schopnosti k vzájemné službě.
Kristus přišel jako lidská bytost
5Budoucí svět, o kterém mluvíme, nebude podroben andělům,6ale Ježíši a lidem, kteří v něho uvěřili. V Písmu se o Ježíši říká: „Kdo je člověk, že na něho pamatuješ a že se o něj tak staráš?7Jen na krátko jsi ho postavil níž než anděly, ale pak jsi ho obdařil slávou a ctí8a všechno jsi mu podrobil. Nic nebylo vyňato z jeho pravomoci.“ Zatím ještě nevidíme, že by mu bylo všechno podrobeno.9Zato je zřejmé, že Ježíše, který byl na chvíli menší než andělé, Bůh opatřil slávou a ctí, protože za každého z nás vytrpěl smrt.10A bylo správné, že Ježíš – skrze něhož a pro něhož bylo všechno stvořeno – přivedl mnohé do slávy. Tato záchrana se uskutečnila skrze jeho utrpení.11Všimněte si, že ten, který vede, i ti, kteří jsou vedeni, mají stejný původ. Ježíš se nestydí nazývat je svými bratry, protože říká:12„Budu svým bratrům ohlašovat tvé jméno. Budu tě oslavovat spolu s jinými.“13A jindy říká: „Spolehnu se na Boha.“ A dále: „Hle, já a děti, které mi dal Bůh.“14Protože sourozence spojuje tělo a krev, stal se i Ježíš člověkem,15aby svou smrtí zlomil moc ďábla, který ovládá smrt, a osvobodil ty, kteří procházejí životem zotročeni neustálým strachem ze smrti.16Je přece jasné, že pomoc, kterou Ježíš přinesl, neplatí andělům, ale Abrahamovým potomkům.17Proto se nám musel ve všem připodobnit, aby se stal před Bohem naším milosrdným a důvěryhodným prostředníkem a smírcem.18Protože podstoupil pokušení, může pomáhat těm, kteří procházejí zkouškami.
Židům 2
New International Version
Warning to pay attention
1We must pay the most careful attention, therefore, to what we have heard, so that we do not drift away.2For since the message spoken through angels was binding, and every violation and disobedience received its just punishment,3how shall we escape if we ignore so great a salvation? This salvation, which was first announced by the Lord, was confirmed to us by those who heard him.4God also testified to it by signs, wonders and various miracles, and by gifts of the Holy Spirit distributed according to his will.
Jesus made fully human
5It is not to angels that he has subjected the world to come, about which we are speaking.6But there is a place where someone has testified: ‘What is mankind that you are mindful of them, a son of man that you care for him?7You made them a little[1] lower than the angels; you crowned them with glory and honour8and put everything under their feet.’[2] In putting everything under them,[3] God left nothing that is not subject to them.[4] Yet at present we do not see everything subject to them.[5] (Ž 8,4)9But we do see Jesus, who was made lower than the angels for a little while, now crowned with glory and honour because he suffered death, so that by the grace of God he might taste death for everyone.10In bringing many sons and daughters to glory, it was fitting that God, for whom and through whom everything exists, should make the pioneer of their salvation perfect through what he suffered.11Both the one who makes people holy and those who are made holy are of the same family. So Jesus is not ashamed to call them brothers and sisters.[6]12He says, ‘I will declare your name to my brothers and sisters; in the assembly I will sing your praises.’ (Ž 22,22)13And again, ‘I will put my trust in him.’ And again he says, ‘Here am I, and the children God has given me.’ (Iz 8,17; Iz 8,18)14Since the children have flesh and blood, he too shared in their humanity so that by his death he might break the power of him who holds the power of death – that is, the devil –15and free those who all their lives were held in slavery by their fear of death.16For surely it is not angels he helps, but Abraham’s descendants.17For this reason he had to be made like them,[7] fully human in every way, in order that he might become a merciful and faithful high priest in service to God, and that he might make atonement for the sins of the people.18Because he himself suffered when he was tempted, he is able to help those who are being tempted.