Žalm 73 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

Třetí kniha žalmů - JAK JE BŮH DOBRÝ K IZRAELI

1 Žalm. Pro Asafa. Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce! 2 Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty, 3 neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí. 4 Smrt je do okovů ještě nesevřela, jejich tělo kypí, 5 nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé. 6 Jejich náhrdelníkem je zpupnost, násilnictví šatem, do něhož se halí. 7 Jejich oko vystupuje z tuku, provaluje se smýšlení srdce. 8 Vysmívají se a mluví zlomyslně, povýšenou řečí utiskují druhé. 9 Do úst nebesa si berou, jazykem prosmýčí zemi. 10 A lid se za nimi hrne lokat vodu plným douškem. 11 Říkávají: „Což se to Bůh dozví? Cožpak to Nejvyšší pozná?“ 12 Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění. 13 Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností? 14 Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán. 15 Kdybych řekl: „Budu mluvit jako oni,“ věrolomně bych opustil pokolení tvých synů. 16 Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo. 17 Teprv když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec. 18 Věru, stavíš je na kluzké cesty, do zkázy je srazíš. 19 Jaký úděs náhle vzbudí, hrůzou se obrátí vniveč, zajdou 20 jako sen po procitnutí; Panovníku, pohrdneš jejich přeludem, až je probudíš. 21 Když bylo mé srdce roztrpčené, když se jitřilo mé ledví, 22 byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče jsem před tebou býval. 23 Já však chci být ustavičně s tebou, uchopils mě za pravici, 24 povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak do slávy mě přijmeš. 25 Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení. 26 Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl. 27 Hle, ti, kdo se tobě vzdálí, zhynou. Ty umlčíš každého, kdo poruší ti věrnost. 28 Mně však v Boží blízkosti je dobře, v Panovníku Hospodinu mám své útočiště, proto vyprávím o všech tvých činech.

Bible, překlad 21. století

Třetí kniha

1 Žalm Asafův. Ano, Bůh je dobrý k Izraeli, k těm, kdo čisté srdce chovají! 2 Mé nohy ale skoro uklouzly, mé kroky málem zbloudily. 3 Začal jsem totiž závidět pyšným vida blahobyt ničemných: 4 Žádnou bolestí se netrápí, tělo mají vypasené, bez vady. 5 Lidské strádání sami neznají, běžnými bídami nejsou stiženi. 6 Pýchu jak náhrdelník stavějí na odiv, jak šatem se halí vlastní krutostí. 7 Oči se jim zalévají tučností, mají víc, než si lze představit. 8 Smějí se, když mluví o neštěstí, ve své povýšenosti hrozí násilím. 9 Svými ústy po nebi lapají, jazykem smýkají po zemi. 10 Jeho lid se proto hrne za nimi, řeči o hojnosti lačně hltají, 11 když jim říkají: „Copak Bůh něco ví? Má snad Nejvyšší o něčem ponětí?“ 12 Nuže, takto se mají ničemní – ve stálém pohodlí kupí bohatství! 13 Já ale chovám své srdce v čistotě; ruce si myji v nevinnosti – zbytečně! 14 Stíhán jsem ranami celý den, ráno mě čeká další trest. 15 Kdybych však mluvil tímto způsobem, k tvým dětem bych se choval nevěrně! 16 Chtěl jsem to tedy pochopit rozumem, poznal jsem ale, jak je to nesnadné. 17 Až když jsem vešel do Boží svatyně, jejich osudu jsem začal rozumět: 18 Na kluzké cesty jsi je postavil, vydals je napospas hrozné záhubě! 19 V jediném okamžiku budou zahubeni, hrůzy dočista zničí je! 20 Jako sen po probuzení, Pane, zaženeš jejich přelud, až procitneš! 21 Když moje srdce hořkost naplnila, v útrobách když mě bolest bodala, 22 nechápavý jsem byl, nic jsem neznal, jak tupé zvíře jsem ti musel připadat! 23 Vždycky jsem ale s tebou byl, vždyť jsi mě držel za mou pravici. 24 Ty mě povedeš svými záměry a nakonec mě přijmeš do slávy. 25 Koho jiného měl bych na nebi? S tebou netoužím po ničem na zemi! 26 I když mé tělo i srdce strádají, Bůh je má síla, můj podíl navěky! 27 Hle, jistě zahynou ti, kdo tě opouštějí, skoncuješ se všemi, kdo jsou ti nevěrní. 28 Mně je však nejlépe v Boží blízkosti; v Hospodinu, svém Pánu, mám svou skrýš – o všech tvých skutcích proto vyprávím!

Bible Kralická

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce. 2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji, 3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných. 4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich. 5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají. 6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni. 7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce, 8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví. 9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí. 10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá, 11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu? 12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží. 13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám. 14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra. 15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv. 16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno. 17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich. 18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny. 19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami, 20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš. 21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla, 22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou. 23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici. 24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne. 25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi. 26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky. 27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe. 28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

A psalm of Asaph.

1 Surely God is good to Israel, to those who are pure in heart. 2 But as for me, my feet had almost slipped; I had nearly lost my foothold. 3 For I envied the arrogant when I saw the prosperity of the wicked. 4 They have no struggles; their bodies are healthy and strong.^[1] 5 They are free from common human burdens; they are not plagued by human ills. 6 Therefore pride is their necklace; they clothe themselves with violence. 7 From their callous hearts comes iniquity^[2]; their evil imaginations have no limits. 8 They scoff, and speak with malice; with arrogance they threaten oppression. 9 Their mouths lay claim to heaven, and their tongues take possession of the earth. 10 Therefore their people turn to them and drink up waters in abundance.^[3] 11 They say, ‘How would God know? Does the Most High know anything?’ 12 This is what the wicked are like – always free of care, they go on amassing wealth. 13 Surely in vain I have kept my heart pure and have washed my hands in innocence. 14 All day long I have been afflicted, and every morning brings new punishments. 15 If I had spoken out like that, I would have betrayed your children. 16 When I tried to understand all this, it troubled me deeply 17 till I entered the sanctuary of God; then I understood their final destiny. 18 Surely you place them on slippery ground; you cast them down to ruin. 19 How suddenly are they destroyed, completely swept away by terrors! 20 They are like a dream when one awakes; when you arise, Lord, you will despise them as fantasies. 21 When my heart was grieved and my spirit embittered, 22 I was senseless and ignorant; I was a brute beast before you. 23 Yet I am always with you; you hold me by my right hand. 24 You guide me with your counsel, and afterwards you will take me into glory. 25 Whom have I in heaven but you? And earth has nothing I desire besides you. 26 My flesh and my heart may fail, but God is the strength of my heart and my portion for ever. 27 Those who are far from you will perish; you destroy all who are unfaithful to you. 28 But as for me, it is good to be near God. I have made the Sovereign Lord my refuge; I will tell of all your deeds.