Žalm 71 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

UTÍKÁM SE K TOBĚ, HOSPODINE

1 Utíkám se k tobě, Hospodine, kéž nikdy nejsem zahanben! 2 Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou. 3 Buď mi skalním příbytkem a budu se tam uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz! 4 Bože můj, pomoz mi vyváznout z moci svévolníka, z rukou bídáka a násilníka. 5 Ty jsi přece má naděje, Panovníku Hospodine, v tebe už od mládí doufám. 6 Na tebe jsem odkázán už ze života matky, oddělil sis mě v matčině nitru, chvalozpěv můj o tobě bude znít stále. 7 Za zázrak mě mnozí měli, tys byl moje mocné útočiště. 8 Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji. 9 Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil. 10 Nepřátelé se už na mě domlouvají, ti, kdo mě hlídají, společně se radí, 11 prohlašují: „Bůh ho opustil, pusťte se za ním, chopte se ho, nevysvobodí ho nikdo.“ 12 Nevzdaluj se ode mne, můj Bože, Bože, na pomoc mi pospěš! 13 Ať zahynou v hanbě, kdo mě osočují, potupa a stud ať halí ty, kdo zlo mi strojí. 14 Já však budu vytrvale čekat a vždy víc a nade vše tě budu chválit. 15 O tvé spravedlnosti budou má ústa vypravovat, každého dne svědčit o tvé spáse, a přece nestačím všechno vypovědět. 16 Přicházím s bohatýrskými činy Panovníka Hospodina; tvoji spravedlnost, jenom tvoji, budu připomínat. 17 Od mladosti, Bože, jsi mě vyučoval a já dosud oznamuji tvoje divy. 18 Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj, dokud neseznámím toto pokolení se skutky tvé paže a s tvou bohatýrskou silou všechny, kteří přijdou. 19 Bože, tvoje spravedlnost až k výšinám sahá, vykonals veliké věci. Bože, kdo je tobě roven! 20 Ty jsi mi dal zakusit četná zlá soužení a zase mi život vracíš a z propasti země přivádíš mě nazpět. 21 Ty mě stále činíš větším, útěchou mě zahrnuješ. 22 A já strunným nástrojem ti budu vzdávat chválu, Bože můj, za tvoji věrnost, s citerou ti budu zpívat žalmy, Svatý Izraele. 23 Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená. 24 A můj jazyk bude o tvé spravedlnosti hovořit každodenně, budou se rdít hanbou ti, kdo mi strojili zlé věci.

Bible, překlad 21. století

1 Spoléhám na tebe, Hospodine, kéž nejsem nikdy zahanben! 2 Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, zachovej, nakloň mi ucho své, zachraň mě! 3 Mou skálou buď, kde měl bych obydlí, kam přijít bych mohl kdykoli. Rozhodls přece, že budu v bezpečí – ty sám jsi mou skálou a pevností! 4 Vysvoboď mě, Bože můj, z ruky ničemy, ze spárů násilníka, jenž páchá bezpráví! 5 Vždyť ty, Hospodine, jsi mou nadějí, na tebe, Pane můj, spoléhám od mládí! 6 Od svého narození se o tebe opírám, ty jsi mě vyvedl z lůna matčina – navždycky patří ti chvála má! 7 Mnozí mě mají za varovné znamení, ty jsi však moje pevná skrýš. 8 Kéž se má ústa tvou chválou naplní, abych tě mohl celý den velebit! 9 Nezavrhuj mě, když věkem sešlý jsem, když síly pozbývám, neopouštěj mě! 10 Vždyť moji nepřátelé mluví proti mně, ti, kdo mě špehují, spolu radí se. 11 Říkají: „Bůh ho opustil! Hoňte a chyťte ho – kdo by ho zachránil?!“ 12 Bože, nevzdaluj se mi, Bože můj, na pomoc pospěš mi! 13 Ať jsou zahanbeni, ať už zmizí ti, kdo proti mně chrlí žaloby! Hanbou a potupou ať jsou přikryti ti, kdo usilují o mé neštěstí! 14 Já zatím budu doufat bez ustání, chválit tě budu víc a víc. 15 Vyprávět budu o tvé spravedlnosti, celý den mluvit o tvém spasení – ač nevím ani, jak je vypočíst! 16 Přistoupím s chválou Hospodinova hrdinství, tvou spravedlnost, Pane, připomínat chci! 17 Učils mě, Bože, od mládí, až dosud vyprávím o tvých zázracích. 18 Neopouštěj mě, Bože, když stárnu a šedivím, tomuto pokolení než tvou sílu vyjevím, o tvé moci než zpravím všechny potomky! 19 Tvá spravedlnost, Bože, sahá do výšin, ohromné věci provádíš – kdo je ti, Bože, podobný? 20 Dal jsi mi okusit hrozné úzkosti, k životu mě ale znovu navrátíš, zpět mě vytáhneš z nejhlubších propastí! 21 Mou vážnost znovu posílíš, vrátíš se, abys mě utěšil. 22 Já tě pak, Bože můj, při lyře oslavím, zazpívám o tvé věrnosti, na citeře ti žalmy zahraji, Svatý izraelský! 23 Radostně ti budou zpívat mé rty i moje duše, kterou jsi vykoupil. 24 Můj jazyk stále bude tvou spravedlnost velebit – že byli zahanbeni, že se styděli ti, kdo usilovali o mé neštěstí!

Bible Kralická

1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky. 2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne. 3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi. 4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka. 5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti. 6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky. 7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání. 8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe. 9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne. 10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu, 11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného. 12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc. 13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého. 14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu. 15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím. 16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost. 17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých. 18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou. 19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě? 20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš. 21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne. 22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský. 23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil. 24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

1 In you, Lord, I have taken refuge; let me never be put to shame. 2 In your righteousness, rescue me and deliver me; turn your ear to me and save me. 3 Be my rock of refuge, to which I can always go; give the command to save me, for you are my rock and my fortress. 4 Deliver me, my God, from the hand of the wicked, from the grasp of those who are evil and cruel. 5 For you have been my hope, Sovereign Lord, my confidence since my youth. 6 From my birth I have relied on you; you brought me forth from my mother’s womb. I will ever praise you. 7 I have become a sign to many; you are my strong refuge. 8 My mouth is filled with your praise, declaring your splendour all day long. 9 Do not cast me away when I am old; do not forsake me when my strength is gone. 10 For my enemies speak against me; those who wait to kill me conspire together. 11 They say, ‘God has forsaken him; pursue him and seize him, for no-one will rescue him.’ 12 Do not be far from me, my God; come quickly, God, to help me. 13 May my accusers perish in shame; may those who want to harm me be covered with scorn and disgrace. 14 As for me, I shall always have hope; I will praise you more and more. 15 My mouth will tell of your righteous deeds, of your saving acts all day long – though I know not how to relate them all. 16 I will come and proclaim your mighty acts, Sovereign Lord; I will proclaim your righteous deeds, yours alone. 17 Since my youth, God, you have taught me, and to this day I declare your marvellous deeds. 18 Even when I am old and grey, do not forsake me, my God, till I declare your power to the next generation, your mighty acts to all who are to come. 19 Your righteousness, God, reaches to the heavens, you who have done great things. Who is like you, God? 20 Though you have made me see troubles, many and bitter, you will restore my life again; from the depths of the earth you will again bring me up. 21 You will increase my honour and comfort me once more. 22 I will praise you with the harp for your faithfulness, my God; I will sing praise to you with the lyre, Holy One of Israel. 23 My lips will shout for joy when I sing praise to you – I whom you have delivered. 24 My tongue will tell of your righteous acts all day long, for those who wanted to harm me have been put to shame and confusion.