Žalm 144 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

POŽEHNÁN BUĎ HOSPODIN, MÁ SKÁLA

1 Davidův. Požehnán buď Hospodin, má skála, který učí bojovat mé ruce a mé prsty válčit! 2 Moje milosrdenství a moje pevná tvrz, můj nedobytný hrad, můj vysvoboditel, můj štít, k němuž se utíkám, on mi můj lid podmaňuje. 3 Hospodine, co je člověk, že ho bereš na vědomí, co syn člověka, že na něj myslíš? 4 Člověk se podobá vánku, jeho dny jsou jak stín pomíjivé. 5 Hospodine, nakloň nebesa a sestup! Dotkni se hor a bude se z nich kouřit. 6 Udeř bleskem, rozptyl nepřátele, vypusť své šípy a uveď je v zmatek, 7 vztáhni ruku z výše, vyprosti mě a vysvoboď z nesmírného vodstva, z rukou cizozemců! 8 Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná! 9 Bože, chci ti zpívat novou píseň, s harfou o deseti strunách budu ti pět žalmy. 10 Ty, jenž dáváš spásu králům, jenž Davida, svého služebníka, vyprošťuješ od zhoubného meče, 11 vyprosti mě a vysvoboď z rukou cizozemců! Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná. 12 Kéž jsou naši synové jak štěpy, krásně urostlí v svém mládí. Naše dcery ať jsou jako sloupy vytesané podle chrámového vzoru. 13 Naše sýpky ať jsou plné, ať skýtají hojnost všeho. Našich ovcí ať je na tisíce, desetitisíce všude vůkol, 14 náš skot ať je březí. Ať nás nepostihne vpád a odvlékání, ať nezazní žalostný křik na ulicích. 15 Blaze lidu, jemuž se tak daří. Blaze lidu, jehož Bohem je Hospodin!

Bible, překlad 21. století

1 Žalm Davidův. Požehnán buď Hospodin, skála má! On učí mé ruce bojovat, mé prsty chystá na zápas. 2 On je má láska, můj pevný hrad, mé útočiště, má záchrana. On je můj štít, na něj spoléhám, i národy^[1] mi poddává. 3 Co je, Hospodine, člověk, že o něm víš, co je lidský tvor, že o něm přemýšlíš?^[2] 4 Člověk je páře podobný, jeho dny míjejí jako stín. 5 Sestup, Hospodine, své nebe rozetni, dotkni se hor, ať dýmají! 6 Zasáhni bleskem, nepřátele rozptyl, vyšli své šípy, abys je rozdrtil! 7 Vztáhni svou ruku z výšiny, z mohutných vod mě vyprosti, z ruky cizáků mě vytrhni! 8 Ti mají ústa plná lži, křivě přísahají svou pravicí! 9 Novou píseň ti pak, Bože, zazpívám, na desetistrunné loutně zahraju ti žalm. 10 Ty umíš vítězství králům darovat, vyprostíš svého služebníka Davida! Od krutého meče 11 mě vyprosti, z ruky cizáků mě vytrhni! Ti mají ústa plná lži, křivě přísahají svou pravicí! 12 Naši synové ať jsou ve svém mládí jak sazenice zdárně rostoucí; naše dcery ať jsou jako sloupy stavbu paláce zdobící. 13 Naše spižírny ať plné jsou, ať oplývají veškerou potravou; naše ovce ať rodí tisíce mladých, desítky tisíc na naše pastviny. 14 Náš dobytek ať je obtěžkaný, ať nejsou vpády ani vyhnanství, ať není nářek v našich ulicích. 15 Blaze lidu, jenž toto zakouší, blaze lidu, jehož Bůh je Hospodin!

Bible Kralická

1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě. 2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi. 3 Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš? 4 Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející. 5 Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou. 6 Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je. 7 Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců. 8 Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá. 9 Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati, 10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného. 11 Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá. 12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu. 13 Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich. 14 Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich. 15 Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

Of David.

1 Praise be to the Lord my Rock, who trains my hands for war, my fingers for battle. 2 He is my loving God and my fortress, my stronghold and my deliverer, my shield, in whom I take refuge, who subdues peoples^[1] under me. 3 Lord, what are human beings that you care for them, mere mortals that you think of them? 4 They are like a breath; their days are like a fleeting shadow. 5 Part your heavens, Lord, and come down; touch the mountains, so that they smoke. 6 Send forth lightning and scatter the enemy; shoot your arrows and rout them. 7 Reach down your hand from on high; deliver me and rescue me from the mighty waters, from the hands of foreigners 8 whose mouths are full of lies, whose right hands are deceitful. 9 I will sing a new song to you, my God; on the ten-stringed lyre I will make music to you, 10 to the One who gives victory to kings, who delivers his servant David. From the deadly sword 11 deliver me; rescue me from the hands of foreigners whose mouths are full of lies, whose right hands are deceitful. 12 Then our sons in their youth will be like well-nurtured plants, and our daughters will be like pillars carved to adorn a palace. 13 Our barns will be filled with every kind of provision. Our sheep will increase by thousands, by tens of thousands in our fields; 14 our oxen will draw heavy loads.^[2] There will be no breaching of walls, no going into captivity, no cry of distress in our streets. 15 Blessed is the people of whom this is true; blessed is the people whose God is the Lord.