1Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:2Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.3Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.4Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?5Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.6Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.7Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.8Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.9Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.10Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.11Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.12Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.13Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.14Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.15V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.16Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.17Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.18Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.19Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.20Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.21Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.