1Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,2Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.3Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.4Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.5Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.6Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.7Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.8Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Žalm 129
Český ekumenický překlad
JAK ČASTO MĚ UŽ OD MLÁDÍ SUŽOVALI
1 Poutní píseň. Jak často mě už od mládí sužovali – Izrael ať řekne –, 2 jak často mě už od mládí sužovali, ale nepřemohli. 3 Po zádech mi orali oráči, vyorali dlouhé brázdy. 4 Hospodin je spravedlivý, postraňky těch svévolníků přeťal. 5 S hanbou zpět ať táhnou všichni, kteří nenávidí Sijón! 6 Ať jsou jak tráva na střechách, ta uschne dřív, než je vytrhána. 7 Jí si ten, kdo žne, dlaň nenaplní, ani náruč ten, jenž sbírá snopy. 8 Neřeknou jim ti, kdo půjdou kolem: „Požehnání Hospodinovo buď s vámi! Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“