1Víno je drzoun a pivo křikloun; kdo za ním vrávorá, nezmoudří.2Jako když lev řve, král hrůzu nahání; svůj život ohrožuje, kdo jej popudí.3Upustit od sporu je člověku ke cti, rozčilovat se umí každý hňup.4Na podzim lenoch orat nechce, o žních bude žebrat zbytečně.5Rada v srdci člověka je voda hluboká, kdo je rozumný, ji umí načerpat.6Svou vlastní oddaností se kdekdo holedbá, věrného muže však aby pohledal.7Spravedlivý je, kdo žije v poctivosti; šťastní budou jeho potomci!8Král sedí na trůnu, aby soudil, všechno zlo svým zrakem rozhání.9Kdo může říci: Mám čisté srdce, od hříchu jsem se oprostil?10Dvojí metr a dvojí závaží – Hospodinu se hnusí obojí.11I na dětech se podle chování pozná, jak čistá a upřímná je jejich povaha.12Slyšící ucho, vidoucí oko – obojí učinil Hospodin.13Nemiluj spánek, ať nezchudneš; otevři oči, ať se nasytíš.14„Špatné, moc špatné,“ říká, kdo kupuje, a jen co popojde, už si pochvaluje.15Někdo má zlato a perel hromady, nejdražším klenotem jsou moudré rty.16Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu.17Ten, komu pokrm ze lži lahodí, skončí s ústy plnými kamení.18Podpoř své úmysly dobrou radou, nech se poučit, než začneš boj.19Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí; s tlučhubou neměj co do činění.20Kdo zlořečí otci nebo matce, toho svíce zhasne v temnotě.21Rychlé zbohatnutí na začátku, žádné požehnání na konci.22Nikdy neříkej: „Tu křivdu pomstím,“ čekej na Hospodina – ten ti pomůže.23Dvojí závaží se Hospodinu hnusí; falešné váhy se mu nelíbí.24Hospodin řídí lidské kroky; který člověk své cestě rozumí?25Je v pasti, kdo něco chvatně prohlásil za svaté a teprve potom přemýšlel.26Moudrý král se vypořádá s darebáky: nechá je drtit pod koly.27Hospodinovou svící je duch člověka – vše, co je skryté, prozkoumá.28Láska a věrnost ať opatrují krále, jeho trůn ať podpírá laskavost.29Chloubou mládenců je jejich síla, ozdobou starců šediny.30Rány a modřiny uzdravují ze špatnosti, bití zasahuje hluboké útroby.