1Lepší chudý poctivec než prolhaný pitomec.2Nadšení bez poznání nestačí, zbrklý se dopouští mnoha chyb.3Člověk padá pro vlastní hloupost, v srdci má ale na Hospodina zlost.4Boháč má přátel habaděj, chuďas je opuštěn bez přátel.5Křivopřísežník trestu neujde, neunikne, kdo šíří lež.6Štědrého člověka si mnozí předcházejí, s tím, kdo rozdává, se každý přátelí.7Chuďase nesnáší ani jeho bratři – tím spíše se mu vyhnou přátelé! Snaží se najít slova, ale zbytečně.8Kdo se má rád, snaží se získat rozum, kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne.9Křivopřísežník neujde trestu, kdo šíří klam, ten zahyne.10Tupci nesluší žádný přepych, tím méně otroku vláda nad pány.11Prozíravost brání člověku se hněvat, promíjet vinu je jeho ozdoba.12Králova zlost – to je lví řev, jeho přízeň – rosa na trávě.13Tupý syn je neštěstím svého otce, hašteřivá žena pak crčení bez konce!14Dům a majetek bývá po rodičích, rozumnou ženu však dává Hospodin.15Lenost ukolébá člověka k spánku; kdo je váhavý, zůstane o hladu.16Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši; komu je lhostejné, jak žije, zahyne.17Kdo pomáhá chudým, půjčuje Hospodinu; on sám mu jeho dobrodiní odplatí.18Napravuj syna, dokud máš naději, jeho smrt nechtěj dopustit.19Vztekloun zasluhuje potrestání; ušetříš-li ho, zkazíš ho ještě víc.20Poslechni radu, přijmi poučení, abys byl příště moudřejší.21Člověk má v srdci mnohé plány, stane se ale, co chce Hospodin.22Po člověku se žádá, aby byl laskavý; lépe je být chudák nežli podvodník.23Úcta k Hospodinu přináší život; v sytosti a klidu pak člověk může spát.24Lenoch k talíři natáhne ruku, k ústům ji už ale nezvedne.25Nabij drzounovi, a prosťáček zmoudří, pokárej rozumného, a dojde poznání.26Napadá otce, vyhání matku syn hanebný a nestoudný.27Přestaň, synu, naslouchat poučení, a zabloudíš od slov poznání.28Ničemný svědek se vysmívá právu, ústa darebáků hltají hanebnost.29Na drzouny čekají soudy, na hřbety tupců rány.