Lukáš 3

Bible, překlad 21. století

1 Patnáctého roku vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judeu a Herodes[1] byl tetrarchou Galileje, jeho bratr Filip tetrarchou na území Itureje a Trachonitidy a Lysaniáš tetrarchou Abilény,2 za velekněze Annáše a Kaifáše, dostal Jan, syn Zachariášův, na poušti Boží slovo.3 Procházel pak celým krajem kolem Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění hříchů,4 jak je to popsáno v knize výroků proroka Izaiáše: „Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Napřimujte jeho stezky!5 Každé údolí bude vyplněno a každá hora a pahorek budou sníženy. Křivé věci budou přímé, hrbolaté cesty budou hladké6 a veškeré lidstvo uvidí Boží spasení.“[2]7 Zástupům lidí, kteří se k němu hrnuli, aby se dali pokřtít, říkal: „Plemeno zmijí! Kdo vám ukázal, jak utéci před přicházejícím hněvem?8 Raději neste ovoce odpovídající vašemu pokání, než abyste říkali: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh může Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení!9 Ke kořeni stromů už dopadá sekera. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a vhozen do ohně!“10 „Co máme dělat?“ ptaly se ho zástupy.11 „Kdo má dvě košile, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádnou,“ odpověděl jim, „a kdo má jídlo, ať udělá totéž.“12 Dokonce i výběrčí daní se přicházeli nechat pokřtít. „Mistře,“ ptali se ho, „co máme dělat?“13 „Nevybírejte víc, než máte nařízeno,“ odpověděl jim.14 „A co máme dělat my?“ ptali se vojáci. „Nikoho nezastrašujte ani nevydírejte,“ odpověděl jim. „Spokojte se se svým žoldem.“15 Lid byl plný očekávání a všichni si o Janovi v srdci říkali, jestli to snad není Mesiáš.16 Jan ale dal všem tuto odpověď: „Jistě, já vás křtím vodou, ale přichází někdo silnější než já. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.17 Už drží v ruce lopatu, aby pročistil svůj mlat. Pšenici shromáždí do své obilnice, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“18 Takto i mnoha jinými slovy napomínal lid a ohlašoval radostnou zprávu.19 Když ale káral tetrarchu Heroda za jeho sňatek s Herodiadou, manželkou jeho bratra, a za všechno zlo, které napáchal,20 Herodes k tomu všemu přidal ještě to, že Jana vsadil do vězení.21 Zatímco se křtil všechen lid, byl pokřtěn i Ježíš. Když se modlil, otevřelo se nebe22 a Duch svatý na něj sestoupil v tělesné podobě jako holubice. Z nebe tehdy zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si oblíbil.“[3]23 Když Ježíš začínal své působení, bylo mu asi třicet let. Byl to (jak se myslelo) syn Josefa, syna Elího,24 syna Matatova, syna Leviho, syna Melchiova, syna Janaje, syna Josefova,25 syna Matatiáše, syna Amosova, syna Nahuma, syna Chesliho, syna Nogaha,26 syna Machatova, syna Matatiáše, syna Šimeiho, syna Josecha, syna Jojadova,27 syna Jochanana, syna Réšy, syna Zerubábela, syna Šealtielova, syna Neriho,28 syna Melchiho, syna Idova, syna Kosamova, syna Elmadamova, syna Erova,29 syna Ješuy, syna Eliezerova, syna Jorimova, syna Matatova, syna Leviho,30 syna Šimeonova, syna Judy, syna Josefova, syna Jonamova, syna Eliakimova,31 syna Meleova, syna Menamova, syna Mataty, syna Nátanova, syna Davidova,32 syna Jišajova, syna Obédova, syna Boázova, syna Salmonova, syna Nachšonova,33 syna Aminadaba, syna Ramova,[4] syna Checrona, syna Peresova, syna Judy,34 syna Jákobova, syna Izáka, syna Abrahamova, syna Teracha, syna Náchorova,35 syna Seruga, syna Reúova, syna Pelega, syna Hebera, syna Šelacha,36 syna Kainana, syna Arpakšada, syna Semova, syna Noemova, syna Lámechova,37 syna Matuzaléma, syna Enochova, syna Járeda, syna Mahalalelova, syna Kénanova,38 syna Enoše, syna Setova, syna Adamova, syna Božího.

Lukáš 3

Slovo na cestu

1-3 Z Božího pověření Jan Křtitel procházel údolím řeky Jordánu a kázal: „Zanechejte hříšného života a proste Boha, aby vám odpustil. Já vás pokřtím na znamení vašeho pokání.“ Jana, syna Zachariášova, Bůh vyzval, aby vystoupil z ústraní. Stalo se to v patnáctém roce vlády císaře Tiberia. Tehdy byl římským správcem Judska Pontský Pilát, Herodes byl knížetem v Galileji, jeho bratr Filip v Iturii a Trachonitidě a Lyzaniáš v Abiléně. Velekněžský úřad v Jeruzalémě zastávali Annáš a Kaifáš.4 Tak se splnila dávná předpověď proroka Izajáše: „Z pouště volá hlas: Připravte Pánu cestu a odstraňte mu překážky!5-6 Zasypejte všechny strže, srovnejte každou horu a pahorek, napřimte křivé stezky a uhlaďte hrbolaté pěšiny, dříve než se zjeví Boží Vysvoboditel všem!“7 Lidé se k Janovi hrnuli v zástupech, aby se od něho dali pokřtít. Často však od něho slýchali ostrá napomenutí: „Vy chytráci! Myslíte, že se vykroutíte z Božího soudu jako hadi?8 Ovoce pokání jsou činy; dokažte jimi, že se opravdu chcete změnit! Domníváte se, že se vám nemůže nic stát, protože máte praotce Abrahama? To vám nepomůže. Vždyť i z nevěrců tvrdých jako kámen si může Bůh stvořit dědice Abrahamovy víry. Dejte si pozor!9 Na kořeny stromů již míří sekera. Každý strom, který neponese dobré ovoce, bude poražen a vhozen do ohně.“10 Lidé se ho ptali: „Tak co máme dělat?“11 Jan jim odpovídal: „Máš dvě košile? Rozděl se s tím, kdo nemá žádnou. Máš co jíst? Rozděl se s tím, kdo hladoví.“12 Přicházeli k němu i výběrčí daní a ptali se ho: „Mistře, co máme dělat my?“13 A on jim řekl: „Nevymáhejte více, než je stanoveno.“14 I vojáci se ptali: „A co my?“ Těm říkal: „Nikoho netýrejte a nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“15 Lidé byli plni očekávání Mesiáše a začali se dohadovat, zdali to není Jan.16 On to však popřel: „Já vás křtím vodou, ale přichází mocnější, než jsem já. Tomu nejsem hoden ani boty zavázat. Ten vás bude křtít Duchem svatým a pročistí vás ohněm soudu.17 Již drží lopatu, aby na mlatu proházel zrno a oddělil je od plev. Pšenici shromáždí do své sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“18 A podobným způsobem mluvil Jan k lidem, aby je vyburcoval a vnitřně připravil na příchod Mesiáše.19 I Heroda, vládce Galileje, káral za to, že svému bratru Filipovi přebral manželku Herodiadu, a za všechno další zlo, které napáchal.20 Později dal Herodes Jana uvěznit a tím svoje zločiny dovršil.21 Jednoho dne přišel se zástupem ke křtu také Ježíš. Byl pokřtěn, a když se modlil, otevřelo se nebe,22 Duch svatý na něj sestoupil v podobě holubice a ozval se hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, moje radost.“23 Ježíšovi bylo asi třicet let, když začal veřejně působit. Lidé ho považovali za syna tesaře Josefa.24-38 V Josefově rodokmenu se setkáváme s některými významnými muži historie. Jsou to například Zerubábel – obnovitel chrámu po babylónském zajetí, král David, praotcové Juda, Jákob, Izák, Abraham, Noeho syn Šém, který byl potomkem Šéta a jeho otce Adama, jehož stvořil Bůh.