Lukáš 2

Bible, překlad 21. století

1 V těch dnech vydal Caesar Augustus nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu.2 (Toto sčítání proběhlo předtím, než se Quirinius stal správcem Sýrie.)3 Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města.4 Také Josef se vydal z galilejského města Nazaret do Judska, do města Davidova zvaného Betlém (protože byl z domu a rodu Davidova),5 aby se nechal zapsat se svou snoubenkou Marií, která byla těhotná.6 Když tam byli, Marii se naplnil čas k porodu7 a porodila svého prvorozeného syna. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci pro ně nebylo místo.8 V tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda.9 Vtom před nimi stanul Hospodinův anděl a ozářila je Hospodinova sláva. Hrozně se vyděsili,10 ale anděl jim řekl: „Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost pro všechny lidi.11 Dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel – váš Mesiáš a Pán.12 A toto vám bude znamením: najdete děťátko zavinuté do plenek, ležící v jeslích.“13 A s tím andělem se hned objevilo množství nebeských zástupů takto chválících Boha:14 „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj – Boží zalíbení v lidech.“15 Jakmile od nich andělé odešli do nebe, pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma! Podíváme se, jak se stalo, co nám Hospodin oznámil.“16 Pospíšili si tedy, a když přišli, nalezli Marii, Josefa i děťátko ležící v jeslích.17 Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno,18 a všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali.19 Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci.20 A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha, že slyšeli a viděli všechno tak, jak jim bylo řečeno.21 Osmého dne, když přišel čas obřízky, mu dali jméno Ježíš, jak ho anděl pojmenoval před jeho početím.22 Když pak přišel čas jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Hospodinem,23 jak je psáno v Hospodinově zákoně: „Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Hospodinu,“[1]24 a přinesli oběť, jak říká Hospodinův zákon: „Dvě hrdličky nebo dvě holoubata.“[2]25 A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl na něm.26 Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše.27 Veden Duchem tedy přišel do chrámu. Když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona,28 vzal ho do náručí, dobrořečil Bohu a řekl:29 „Nyní, Panovníku, podle svého slova propouštíš svého služebníka v pokoji.30 Neboť mé oči spatřily tvé spasení,31 jež jsi připravil před očima všech lidí –32 světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“33 Ta slova naplnila jeho otce i matku úžasem.34 Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: „Hle, on je určen k pádu i k pozdvižení mnohých v Izraeli. Stane se znamením, jež bude odmítáno35 (a tvou vlastní duši pronikne meč), aby vyšlo najevo myšlení mnoha srdcí.“36 Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Byla ve velmi pokročilém věku. Když se jako dívka vdala, žila sedm let se svým mužem37 a potom byla vdovou až do svých osmdesáti čtyř let. Nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami.38 Přistoupila ve stejnou chvíli, vzdávala chválu Bohu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení.39 Když vykonali všechno podle Hospodinova zákona, vrátili se do svého města Nazaretu v Galileji.40 Chlapec pak rostl a sílil, naplňován moudrostí, a Boží milost byla s ním.41 Jeho rodiče chodívali každý rok slavit Velikonoce do Jeruzaléma.42 Také když mu bylo dvanáct let, putovali se účastnit slavnosti jako obvykle.43 Když svátky skončily a oni se vraceli domů, chlapec Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.44 V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty, než ho začali hledat mezi příbuznými a známými.45 Když ho však nenašli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.46 Po třech dnech ho našli v chrámu, jak sedí mezi učiteli, naslouchá jim a klade jim otázky.47 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi,48 ale když ho uviděli rodiče, zhrozili se. „Cos nám to udělal, synu?“ řekla mu jeho matka. „Pohleď, tvůj otec a já jsme tě zoufale hledali!“49 „Proč jste mě hledali?“ odpověděl. „Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“50 Oni však nechápali, o čem mluví.51 Potom se s nimi vrátil do Nazaretu a byl jim poslušný. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.52 Ježíš zatím rostl a byl čím dál moudřejší a milejší Bohu i lidem.

Lukáš 2

Slovo na cestu

1 V té době nařídil císař Augustus, aby bylo provedeno sčítání lidu v celé římské říši.2 Byl to první soupis a prováděl ho římský místodržitel v Sýrii Quirinius.3 Každý byl povinen dát se zapsat v místě, odkud pocházel jeho rod.4-5 Tak se vydal na cestu i Josef s Marií, která byla již ve vysokém stupni těhotenství. Putovali z galilejského Nazaretu do judského městečka Betléma, rodiště krále Davida; Josef totiž pocházel z jeho rodu.6 Sotva tam došli, naplnil se Mariin čas7 a porodila svého prvorozeného syna. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci bylo plno a jinde než ve chlévě už na ně nezbylo místo.8 Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád.9 Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli,10 ale anděl je uklidňoval: „Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé.11 V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha.12 Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě.“13 Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali:14 „Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!“15 Andělé je opustili a pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma a přesvědčme se o tom, co nám anděl oznámil.“16 Rychle se vydali na cestu a skutečně našli Marii s Josefem i novorozeňátko položené v jeslích.17 Když je uviděli, začali vyprávět, co jim bylo pověděno o tom dítěti.18 Všichni, kdo je slyšeli, se divili.19 Marie si to zapamatovala a přemýšlela o tom.20 Pastýři se vrátili ke svým stádům, radovali se a děkovali Bohu, že našli všechno tak, jak jim anděl oznámil.21 Osmý den dali Marie s Josefem chlapce obřezat. Dostal jméno Ježíš, jak to anděl určil ještě před jeho narozením.22-23 Mojžíšův zákon přikazoval, aby každá žena čtyřicátý den po narození chlapce přinesla oběť do chrámu.24 Proto i Marie po této době splnila tuto povinnost. Zároveň s sebou vzali i dítě, aby ho podle jiného Mojžíšova předpisu jako prvorozeného syna zasvětili Bohu.25 V Jeruzalémě žil zbožný stařec jménem Simeon. Řídil se Božími přikázáními a očekával Mesiáše.26 Byl veden Duchem svatým, který ho také ujistil, že nezemře dříve, dokud Mesiáše na vlastní oči neuzří.27 Na pokyn Ducha přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy rodiče zasvěcovali Ježíše Bohu.28 Simeon vzal dítě do náruče a modlil se:29 „Pane, děkuji ti, že jsi splnil svůj slib. Nyní mohu klidně zemřít,30 protože jsem na vlastní oči viděl Spasitele,31 kterého dáváš celému světu.32 Pohanům bude světlem a Izraeli slávou.“33 Josef a Marie se podivili tomu, co Simeon pověděl o dítěti.34 Potom jim požehnal a Marii ještě řekl: „Toto dítě bude příčinou pádu jedněch a vyvýšení druhých v Izraeli. On je znamení z nebe, proti kterému se mnozí postaví a tak prozradí svoje nejvnitřnější smýšlení.35 Tvé vlastní srdce pronikne bolest jako meč.“36-37 Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z rodu Ašerova. Po sedmiletém manželství ovdověla a nyní jí bylo čtyřiaosmdesát let. Nevycházela už vůbec z chrámu a její dny i noci byly naplněny službou Bohu, modlitbami a častými posty.38 V tu chvíli k nim přistoupila i ona a děkovala za to dítě. Všem, kteří v Jeruzalémě vyhlíželi Spasitele, oznamovala, že očekávaný Mesiáš je již zde.39 A tak Josef s Marií splnili, co přikazoval zákon. Později se vrátili do Nazaretu v Galileji.40 Dítě rostlo, sílilo a bylo velice moudré. Všichni mohli poznat, že ho Bůh miluje.41 Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma slavit velikonoční svátky.42 Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho poprvé s sebou.43 Po slavnosti se všichni vydali na cestu domů, ale Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.44 Ti ho zpočátku ani nepohřešovali. Domnívali se, že zůstal někde vzadu mezi poutníky, kteří s nimi měli stejnou cestu. Protože se však celý den neukázal, sháněli ho mezi příbuznými a známými.45 Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho tam.46 Po třech dnech ho objevili v chrámu, jak sedí mezi učiteli zákona, naslouchá jim a hovoří k nim.47 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad moudrostí, se kterou odpovídal na otázky.48 Rodiče tím byli překvapeni a matka mu vyčítala: „Chlapče, proč nám děláš takové starosti? Otec a já jsme tě hledali celí zoufalí.“49 Ježíš jim odpověděl: „Proč jste mne hledali? Cožpak nevíte, že musím být tam, kde se jedná o záležitosti mého Otce?“50 Ale oni nepochopili, co tím mínil.51 Ježíš se pak s rodiči vrátil do Nazaretu a poslouchal je. Jeho matka si všechny takové události dobře zapamatovala.52 S Ježíšovým věkem rostla i jeho moudrost a byl milý Bohu i lidem.