Sírachovec 28 | Bible, překlad 21. století

Bible, překlad 21. století

1 Kdo je mstivý, tomu se pomstí Hospodin, jeho hříchy má dobře zapsány! 2 Odpusť svému bližnímu, když ti ublížil; i tvé hříchy budou odpuštěny, když o to poprosíš.^[1] 3 Když se člověk na člověka hněvá, jak může čekat uzdravení od Hospodina? 4 Se sobě rovným nemá slitování a za vlastní hříchy chce prosit?^[2] 5 Chová zlost, sám pouhý smrtelník – a kdo jeho hříchy odpustí? 6 Pamatuj na svůj konec a zanech nenávisti, mysli na smrt a zánik a dodržuj přikázání. 7 Pamatuj na přikázání a nezlob se na bližní, mysli na smlouvu Nejvyššího a nedbej na chyby. 8 Zdržuj se hádek a tvých hříchů bude míň, hádku roznítí jen, kdo je vznětlivý. 9 Hříšník vyvolává bouři mezi přáteli, šíří klepy mezi těmi, kdo žili v pokoji. 10 Čím více dřeva, tím větší oheň, čím větší zatvrzelost, tím větší spor. Čím více síly, tím více zloby, čím větší bohatství, tím větší vztek. 11 Prudký spor roznítí oheň, prudká hádka prolití krve. 12 Dýchneš-li na jiskru, rozhoří se, plivneš-li na ni, uhasne, obojí ale vzejde ze tvých úst.

Všetečný jazyk

13 Pomlouvač a lhář ať je zatracený – zahubil už mnohé, kdo žili v pokoji! 14 Všetečný^[3] jazyk otřásl mnohými, učinil je běženci mezi národy, zbořil města opevněná hradbami a rozvrátil domy vznešených. 15 Drzý jazyk připravil skvělé ženy o manželství, obral je o plody jejich námahy. 16 Kdo na něj dá, neodpočne si, nikdy si neužije domácí pohody. 17 Rána bičem dělá podlitiny, rána jazykem drtí kosti. 18 Mnoho lidí padlo mečem, mnohem víc ale jazykem. 19 Blaze tomu, kdo byl před ním uchráněn, kdo nebyl vystaven jeho zlobě, kdo nebyl obtížen jeho jhem a nebyl spoután jeho řetězem. 20 Jeho jho je totiž ze železa a jeho řetězy jsou bronzové. 21 Zemřít kvůli němu, je smrt nejhorší, to už je lepší samo podsvětí! 22 Zbožných se ale jistě nezmocní, ty jeho oheň nespálí. 23 Propadnou mu ti, kdo opouštějí Hospodina, mezi nimi vzplane a nezhasne. Vrhne se na ně jako lev, jako leopard je roztrhá. 24 Obežeň tedy svůj statek trním, své zlato a stříbro ulož pod zámek. 25 Svá slova odvažuj jemnými vážkami, svá ústa opatři dveřmi se závorou. 26 Pozor, ať neuklouzneš jazykem a nepadneš před protivníkem číhajícím na tebe.

Český ekumenický překlad

1 Kdo se mstí, okusí pomstu od Hospodina, on pečlivě sečítá jeho hříchy. 2 Odpusť svému bližnímu, pokud ti ukřivdil; až ty budeš jednou prosit, budou i tobě hříchy odpuštěny. 3 Když se člověk na člověka hněvá, může hledat uzdravení u Hospodina? 4 Když s člověkem sobě rovným nemá slitování, může se modlit za odpuštění svých hříchů? 5 Když chová zášť, ač sám je jen smrtelník, kdo smíří jeho hříchy? 6 Pamatuj na poslední věci a zanech nenávisti, mysli na svůj konec ve smrti a dbej na přikázání. 7 Pamatuj na přikázání a nechovej zášť vůči bližnímu, mysli na smlouvu Nejvyššího a přehlédni neúmyslná provinění. 8 Zdržuj se sváru, budeš mít méně hříchů; prchlivost rozněcuje svár. 9 Hříšný člověk znepřátelí mezi sebou přátele a vnáší pomluvy mezi pokojné. 10 Oheň vzplane podle toho, jaké je dříví, a svár vzplane podle toho, jak je tuhý. Čím je člověk mocnější, tím je prchlivější, čím je bohatší, tím spíše propuká v hněv. 11 Ukvapená hádka roznítí oheň, náhlý svár vede ke krveprolití. 12 Jiskra vzplane, když na ni foukáš, zhasne, když na ni plivneš; přitom obojí vychází z jedněch úst.

Zlolajný jazyk

13 Klevetníka a člověka obojetného proklínejte, vždyť způsobil záhubu mnoha pokojným lidem. 14 Štvavý jazyk poškodil život mnohým a hnal je z národu do pronárodu, zničil i hrazená města a podvrátil domy velmožů. 15 Štvavý jazyk vyhnal statečné ženy a připravil je o plody jejich námahy. 16 Kdo jím se dá vést, nedojde odpočinutí, nebude přebývat v pohodě. 17 Rána důtkami působí podlitiny, rána jazykem drtí kosti. 18 Mnozí padli ostřím meče, ale víc jich padlo za oběť jazyku. 19 Blaze tomu, kdo je před ním chráněn, kdo nezakusil jeho kousavost, kdo nebyl zapřažen v jeho jhu a nebyl svázán jeho pouty. 20 Jeho jho je železné a jeho pouta bronzová. 21 Smrt, kterou způsobí, je zlá, i podsvětí je lepší než on. 22 Zbožné zlý jazyk neovládne, nevzplanou v jeho plameni. 23 Kdo opouštějí Hospodina, ti mu padnou za oběť, oheň se v nich rozhoří a nezhasne. Pustí se do nich jako lev, rozsápe je jako levhart. 24 Jen obežeň svůj statek plotem z trní a své stříbro a zlato ulož pod zámek. 25 Svá slova važ a odměřuj a ústa zavři dveřmi na závoru. 26 Dej pozor, abys neuklouzl jazykem a nepadl do rukou tomu, kdo na tebe číhá.