Píseň písní 1

Bible, překlad 21. století

1 Šalomounova píseň písní 2 Kéž by mne zlíbal polibky svých úst – nad víno lahodná jsou milování tvá! 3 Oleje tvé tolik lahodně voní, jak olej se line jméno tvé – to proto tě panny milují. 4 Vezmi mě s sebou, poběžíme, do svých pokojů kéž uvede mě král! Veselit a radovat se budeme z tebe, nad víno vychutnáme milování tvá – ach, po právu tě milují! 5 Snědá jsem, a jsem líbezná, dcery jeruzalémské, tak jako stany Kedarských, jak baldachýny Šalomounovy. 6 Nehleďte na mne, že snědá jsem, to slunce se do mne opřelo! Synové matky mé v hněvu proti mně přikázali mi hlídat vinice, svou vlastní vinici však nehlídala jsem. 7 Pověz mi ty, kterého z duše miluji, kde paseš stáda svá, kde o polednách uléháš? Proč zahalená bloudit mám kolem tvých druhů a jejich stád? 8 Nevíš-li sama, ty nejkrásnější z žen, jen vyjdi v patách ovečkám a svoje kůzlátka nech pást tam, kde pastýři mají stan. 9 Ke klisně z faraonových spřežení tě, moje lásko, přirovnám. 10 Náušnice zdobí líce tvé, tvé hrdlo korále. 11 Zlaté náušnice uděláme ti se stříbrnými přívěsky! 12 Dokud král na svém lůžku hoduje, vůni vydává můj nard. 13 Svazkem myrhy je mi milý můj, když na mých prsou spočívá. 14 Trsem heny je mi milý můj na vinicích v En-gedi. 15 Ach, jak jsi krásná, lásko má, ach, jak krásná, oči máš jako holubičky! 16 Ach, jak jsi krásný, milý můj, jak jsi líbezný! Naše lože se zelená, 17 cedrové krovy má náš dům, naše trámy jsou z cypřišů.

Píseň písní 1

Český ekumenický překlad

NÁZEV KNIHY

1 Nejkrásnější z písní Šalomounových.

ZROD LÁSKY - — Touha

2 Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno. 3 Příjemně voní tvé oleje, nejčistší olej – tvé jméno. Proto tě dívky milují. 4 Táhni mne za sebou! Dáme se v běh. Král uvedl mě do svých komnat. Budeme jásat, radovat se z tebe, připomínat tvé laskání opojnější než víno. Právem tě všichni milují.

— Úskalí

5 Černá jsem, a přece půvabná, jeruzalémské dcery, jak stany Kédarců, jako stanové houně Šalomounovy. 6 Nehleďte na mne, že jsem až dočerna opálená, že mě tak ožehlo slunce. To synové mé matky se proti mně rozohnili: uložili mi vinice hlídat, neuhlídala jsem však vinici vlastní.

— Nejistota

7 Pověz mi ty, kterého tolik miluji, kde budeš pást, kde necháš odpočívat stáda za poledne! Proč musím být jako zahalená poběhlice při stádech tvých druhů? 8 „Jestliže to sama nevíš, nejkrásnější z žen, vyjdi po šlépějích stád a kůzlátka svá pas u pastýřských kolib.“

— Úžas

9 Ke klisně vozu faraónova jsem tě připodobnil, má přítelkyně. 10 Půvabné jsou tvé tváře přívěsky ozdobené, tvé hrdlo ovinuté šňůrou perel. 11 Přívěsky zlaté ti uděláme, poseté stříbrem.

— Vonička myrhy

12 Pokud je při stole král, vydává nard můj svou vůni. 13 Voničkou myrhy je pro mne můj milý, spočívá na mých prsou. 14 Hroznem henny je pro mne můj milý v éngedských vinicích.

— Setkání

15 Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice. 16 Jak jsi krásný, milý můj, jsi líbezný! A naše lůžko samá zeleň. 17 Trámoví našeho domu je z cedrů, deštění cypřišové.