1Já jsem ta růže šáronská, jsem lilie v dolinách.2Jako lilie mezi bodláky, tak je má milá mezi dívkami.3Jako jabloň mezi stromy lesními, tak je můj milý mezi mládenci. V jeho stínu sedím s rozkoší, jeho ovoce mým ústům lahodí.4Kéž mě uvede do síně hodovní, praporem své lásky kéž mě zaštítí!5Osvěžte mě rozinkami, posilněte mne jablky, neboť jsem láskou nemocná.6Jeho levice pod hlavou mou a pravicí mě objímá.7Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při srnách, při laních divokých: Neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít.8Slyšte – můj milý! Hle – už se blíží, přes hory skáče, spěchá přes kopce!9Srnci či kolouchu můj milý podobá se. Hle, za naší zídkou už se zastavil, mezerami se dívá, škvírami nahlíží!10Můj milý ozval se a ke mně promluvil: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď!11Hle, zima už skončila, průtrž přestala a je pryč.12Kvítí se ukazuje po zemi, čas prozpěvování je tu, hlas hrdličky zní po kraji.13Fíkovník nasytil své plody mízou, révový květ svou vůni vydává: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď!14Holubičko má v rozsedlinách skalních, ve skrýši nad srázem, dopřej mi spatřit svůj obličej, svůj hlas mi dopřej uslyšet. Tvůj hlas je tolik lahodný, tvůj obličej tak líbezný!15Pochytejte nám lišky, ty lišky maličké, co na vinicích nám škodí, když kvetou naše vinice!16Můj milý je můj a já jsem jeho, když pase v liliích.17Ještě než s vánkem přijde den a rozprchnou se stíny, vrať se, můj milý! Srnci či kolouchu se podobej na horách béterských!
Píseň písní 2
Český ekumenický překlad
ZRÁNÍ LÁSKY - — Láska je moc
1 Jsem kvítek šáronský, lilie v dolinách. 2 Jako lilie mezi trním, tak má přítelkyně mezi dcerami. 3 Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny. Usedla jsem žádostivě v jeho stínu, jeho ovoce mi sládne na rtech. 4 On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska. 5 Občerstvěte mě koláči hrozinkovými, osvěžte mě jablky, neboť jsem nemocna láskou. 6 Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá. 7 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.
— Láska je jaro
8 Hlas mého milého! Hle, právě přichází, hory přeskakuje, přenáší se přes pahorky. 9 Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi. Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížovím. 10 Můj milý se ozval, řekl mi: „Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď! 11 Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam. 12 Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi. 13 Fíkovník nasadil první plody, voní kvítky vinné révy. Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!“
— Láska je píseň
14 Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, dopřej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! Jak půvabnou máš tvář! 15 „Lišky nám schytejte, lištičky malé, plenící vinice, vinice naše, když kvetou!“ 16 Můj milý je můj a já jsem jeho, on pase v liliích. 17 Než zavane den a stíny dají se v běh, přiběhni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na Béterských horách.