1Takto Judita volala k Bohu Izraele. Když dokončila svou modlitbu,2vstala, zavolala svou služebnou a sestoupila dovnitř domu, kde bydlela o sobotách a svátcích.3Svlékla pytlovinu, kterou měla na sobě, odložila vdovské šaty, umyla si tělo vodou a natřela se vzácným olejem. Rozčesala si vlasy, nasadila si čelenku a oblékla se do svátečních šatů, kterými se strojila, když ještě žil její muž Manases.4Obula si střevíce, navlékla si řetízky a náramky, prsteny a náušnice a všechny ostatní ozdoby. Takto se velice nazdobila, aby svedla oči všech mužů, kteří na ni pohlédnou.5Své služebné dala měch vína a džbán oleje, naplnila jí mošnu pečivem z ječné mouky, sušenými fíky a čistými chleby, všechno to zabalila a nechala ji to nést.6Pak se obě vydaly k bráně města Betulie, kde našly na stráži Uziáše s městskými staršími Chabrisem a Charmisem.7Když uviděli, jak se proměnil její vzhled a do jakých šatů se převlékla, nesmírně užasli nad její krásou a řekli jí:8„Kéž ti Bůh našich otců dá milost a kéž naplní tvá předsevzetí ke chloubě synů Izraele a k slávě Jeruzaléma!“9Judita se poklonila Bohu a řekla jim: „Přikažte, ať mi otevřou městskou bránu, a já půjdu a provedu to, o čem jsme spolu mluvili.“ Přikázali tedy mladíkům, ať jí otevřou, jak požádala.10Ti poslechli a Judita i se svou služebnou vyšla ven. Muži ji z města pozorovali, dokud nesestoupila z hory. Potom prošla údolím a zmizela jim z očí.
Před Holofernem
11Obě ženy šly přímo přes údolí, až je zastavila asyrská předsunutá hlídka.12Chopili se Judity a ptali se jí: „Z jakého jsi národa? Odkud přicházíš a kam jdeš?“ „Jsem dcera Hebrejů,“ odpověděla. „Utíkám ale od nich pryč, protože vám brzy padnou za kořist.13Jdu za vrchním velitelem vaší armády Holofernem, abych mu podala pravdivé zprávy. Ukážu mu, jak ovládnout celé pohoří, aniž by jediný z jeho mužů byl zraněn nebo zabit.“14Když ti muži poslouchali její slova, hleděli na její tvář v naprostém úžasu nad její krásou. Nakonec jí řekli:15„Zachránila sis život, když sis tak pospíšila k našemu pánu. Pojď hned do jeho stanu. Naši tě doprovodí a předají tě přímo jemu.16Až staneš před ním, oznam mu úplně bez obav, cos řekla nám, a zachová se k tobě dobrotivě.“17Pak mezi sebou vybrali sto mužů jako doprovod pro Juditu a její služebnou a ti ji odvedli k Holofernovu stanu.18Zpráva o jejím příchodu se rozkřikla po stanech a muži se začali sbíhat z celého tábora. Přicházeli a shlukovali se kolem ní, zatímco stála venku před Holofernovým stanem a čekala, až ji ohlásí.19Všichni žasli nad její krásou a díky ní obdivovali také syny Izraele. Říkali si mezi sebou: „Kdo by mohl podceňovat lid, který má mezi sebou takové ženy? Raději z nich nenechme ani jediného muže. Kdyby někteří přežili, jistě by dokázali oklamat celý svět!“20Vtom vyšla Holofernova tělesná stráž a celá jeho družina, aby Juditu uvedli do stanu.21Holofernes odpočíval na svém lůžku pod purpurovým závěsem vyšívaným zlatem, smaragdy a jinými drahokamy,22a když mu Juditu ohlásili, zamířil v doprovodu stříbrných lamp ke vstupní části stanu.23Jakmile předstoupila před Holoferna a jeho družinu, všichni užasli nad její krásnou tváří. Judita se vrhla k zemi, aby se mu klaněla, ale jeho sloužící ji znovu postavili na nohy.
Júdit 10
Český ekumenický překlad
Júdit odchází do nepřátelského tábora
1Když přestala Júdit volat k Bohu Izraele a dokončila všechna ta slova,2povstala z místa, na němž ležela, zavolala svou komornou a sestoupila do domu, kde pobývala o sobotách a svátcích.3Zde odložila žíněné roucho, do něhož byla zahalena, svlékla i vdovský šat, omyla si tělo vodou a pomazala se vzácnou mastí. Upravila si vlasy, dala na hlavu čelenku a oblékla si sváteční šaty, jimiž se ozdobovala za dnů života svého muže Menašeho.4Obula si opánky, navlékla si kroužky na nohy, vzala si náramky, prsteny, náušnice a všechny své šperky a velmi se ozdobila, aby přivábila oči mužů, kteří ji spatří.5Své komorné dala měch vína a džbán oleje, a naplnila vak ječnými plackami, pletenci fíků a čistými chleby, zabalila všechny ty věci a vložila na ni.6Když přišli k bráně města Betúlie, našly u ní stát Uzijáše a starší města Chabrího a Charmího.7Když ji uviděli, i její změněnou tvář a oděv, do něhož se převlékla, převelice užasli nad její krásou a řekli jí:8„Bůh našich otců ať ti dá dojít milosti, abys provedla své záměry k chloubě synů izraelských a k povznesení Jeruzaléma.“9Júdit se poklonila Bohu a řekla jim: „Nařiďte, ať mi otevřou bránu města. Půjdu vykonat to, o čem jste se mnou mluvili.“ Nařídili tedy mladíkům, aby jí otevřeli, jak řekla.10Když to učinili, Júdit vyšla a její služka s ní. Muži města se za ní dívali, dokud nesestoupila z hory a neprošla údolím. Pak ji už neviděli. 11Ženy šly přímou cestou údolím. Přední hlídka Asyřanů vyrazila proti Júditě.12Zajali ji a zeptali se jí: „Co jsi zač, odkud přicházíš a kam jdeš?“ Odpověděla: „Jsem dcera Hebrejů, ale utíkám od nich, protože vám jistě budou vydáni za pokrm.13Jdu k Holofernovi, vrchnímu veliteli vašeho vojska, abych mu podala pravdivou zprávu a ukázala mu cestu, po níž by mohl jít a opanovat celé pohoří, aniž z jeho mužů ubude jediný, živý nebo mrtvý.“14Jak mužové uslyšeli její slova a pozorně se zadívali na její tvář, jevila se jim podivuhodně krásná. Řekli jí:15„Zachránila jsi svůj život, když jsi tak spěšně přišla k našemu pánu. Jdi tedy do jeho stanu. Někteří z nás tě doprovodí a pak tě předají do jeho rukou.16Až budeš před ním stát, neměj v srdci strach, ale pověz mu všechno, jak jsi řekla nám, a on s tebou naloží dobrotivě.“17Vybrali ze sebe sto mužů, aby ji a její komornou doprovodili a odvedli k Holofernovu stanu.18Z celého tábora se seběhli, neboť zpráva o jejím příchodu se rozkřikla po stanech. Přišli a obklopili ji, zatímco stála před Holofernovým stanem, než mu o ní podali zprávu.19Obdivovali se její kráse a v ní obdivovali i všechny Izraelce a jeden říkal druhému: „Kdo by mohl pohrdat tímto lidem, jestliže má mezi sebou takovéto ženy? Proto není dobře nechat v něm naživu jediného muže. Kdyby byli ponecháni, mohli by přelstít celou zemi.“20Pak vyšli ti, kdo střežili spánek Holofernův, a všichni jeho služebníci a uvedli Júditu do stanu.21Holofernés odpočíval na loži za ochranným závěsem z purpuru, v němž bylo vetkáno zlato, smaragdy a jiné drahé kameny.22Jakmile mu o ní podali zprávu, vyšel ke vchodu do stanu a před ním nesli stříbrné svítilny.23Když Júdit předstoupila před něho a jeho služebníky, všichni užasli nad spanilostí její tváře. Padla na tvář a poklonila se mu. Jeho služebníci ji pozvedli.