1Elifaz Temanský mu na to řekl:2„Má snad Bůh nějaký prospěch z člověka? Že by mu chytrák nějak prospíval?3Copak tvá spravedlnost Všemohoucího zajímá? Žiješ-li bezúhonně, co z toho má?4Že by se o tvou zbožnost s tebou pohádal? Proč by měl s tebou k soudu utíkat?5Tvá špatnost musí být veliká, tvá vina je bezmezná!6Od bratří jsi bezdůvodně zástavu vybíral a nahým svlékals jejich plášť,[1]7žíznivému jsi vodu nedával a hladovému chleba odpíral.8‚Mocnému přece patří svět, uznávaní se v něm umějí zabydlet.‘9Vdovy jsi ale s prázdnou pryč posílal a sirotkům jsi drtil ramena.[2]10To proto tě nyní obkličují osidla a náhle tě děsí pohroma,11proto je kolem tebe neprůhledná tma a přikrývá tě záplava.12Copak Bůh není tam v nebi nahoře? Jak vysoko jsou hvězdy – jen se podívej!13Ty ale říkáš: ‚Co Bůh ví? To může soudit přes mraky?14Oblaka cloní jej, takže nevidí, když po nebeské klenbě obchází.‘15– To se chceš držet té staré stezky, kterou kráčeli lidé zlí?16Ti byli vyrváni, než přišel jejich čas, jejich základy řeka odnesla.17Bohu říkali: ‚Nech nás být! Co by nám[3] Všemohoucí mohl učinit?‘18(Přitom jejich domy blahobytem naplnil. Myšlenky ničemů mě míjejí!)19Spravedliví jejich pád vidí s radostí, nevinní se smějí nad nimi:20‚Hleďme, jejich jmění je to tam, jejich bohatství oheň spolykal!‘21Poddej se Bohu a najdeš klid, takto ti vzejde blahobyt.22Z jeho úst přijmi učení, vezmi si k srdci jeho výroky.23K Všemohoucímu když se navrátíš, on tě obnoví! Ze svého stanu vyžeň bezpráví,24své zlato musíš do prachu zahodit, ofirské zlato mezi říční balvany.25Pak bude Všemohoucí zlatem tvým, hromadou stříbra bude ti.26Všemohoucí pak bude tvou rozkoší, až k Bohu tvář svou obrátíš.27Budeš se k němu modlit a on tě vyslyší, své sliby tehdy vyplníš.28Cokoli rozhodneš, obstojí, tvé cesty budou světlem zality.29‚Hlavu vzhůru!‘ řekneš zkroušeným, a kdo klopí oči, toho Bůh zachrání.30Vysvobodí i toho, kdo není bez viny, vysvobozen bude pro čistotu rukou tvých.“
Jób 22
Český ekumenický překlad
TŘETÍ ŘEČ ELÍFAZOVA - — Jóbovy hříchy
1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy: 2 „Znamená před Bohem něco muž? Věru, prozíravý dbá na svoje činy. 3 Což se Všemocný zajímá o tvou spravedlnost, jsou mu tvoje bezúhonné cesty ziskem? 4 Trestá tě snad za to, že se ho bojíš, za to s tebou vchází v soud? 5 Tvá zloba je velká, tvá nepravost nekonečná. 6 Bezdůvodně jsi bral zástavu od bratří, svlékal jsi z nich šat a nechával je nahé, 7 znaveného neosvěžils vodou, hladovému odepřel jsi chleba. 8 Země patří tomu, kdo má pevnou paži, bude na ní sídlit ten, koho Bůh milostivě přijal. 9 Tys však s prázdnou posílal pryč vdovy, paže sirotků jsi drtil. 10 Proto jsou kolem tebe osidla, náhlý strach tě plní hrůzou, 11 pro tmu nevidíš a spousty vod tě přikrývají.
— Jóbova nevěra
12 Což není Bůh vysoko nad nebesy? Pohleď vzhůru na hvězdy, jak jsou vyvýšeny. 13 A ty říkáš: ‚Copak Bůh ví, skrze temné mrákoty co může soudit? 14 Oblaka ho zahalují, takže nevidí; prochází se kdesi po obvodu nebes.‘ 15 Chceš se držet stezky dávnověku, po níž chodívají mužové propadlí ničemnostem, 16 kteří byli zasaženi, ačkoli čas nenadešel, proudem zatopeni do základů? 17 Říkávali Bohu: ‚Jdi pryč od nás.‘ Co jiného jim měl Všemocný udělat? 18 Jejich domy naplňoval blahobytem. Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků! 19 Spravedliví to uvidí a zaradují se, nevinný se jim vysměje: 20 ‚Zničeni jsou ti, kdo na nás útočili, a co po nich zbylo, pozřel oheň.‘
— Plody smíření
21 Měj se k Bohu důvěrněji, ať užiješ pokoje. Vzejde ti z toho jen užitek. 22 Přijímej z jeho úst naučení, vkládej si do srdce jeho slova. 23 Vrátíš-li se k Všemocnému, budeš vybudován, vzdálíš-li od svého stanu podlost. 24 Odlož do prachu svá zlatá zrnka, mezi potoční skaliska ofírské zlato. 25 Pak bude Všemocný sám tvým zlatem, bude ti hromadou stříbra. 26 Ve Všemocném najdeš svoje blaho, budeš pozvedat svoji tvář k Bohu. 27 Budeš-li ho prosit, vyslyší tě, a ty budeš plnit svoje sliby. 28 Rozhodneš-li se pro něco, stane se tak, a na tvých cestách bude zářit světlo. 29 Až budou jiní poníženi, řekneš: ‚Ó pýcho!‘ Bůh zachrání ty, kdo klopí oči. 30 Zachrání toho, kdo není bez viny; bude zachráněn pro čistotu tvých rukou.“