1Nechlub se tím, co bude zítra – netušíš ani, co bude dnes!2Ať tě chválí druzí, a ne tvá vlastní ústa, ať jsou to cizí, a ne tvé vlastní rty.3Kámen tlačí a písek tíží, vydržet s tupcem je těžší než obojí.4Zloba je krutá a hněv prudký, kdo však obstojí před závistí?5Lepší otevřené pokárání nežli tajené milování.6Bezpečnější jsou rány od přítele než hojné polibky od soka.7Sytý i pláství medu pohrdá, hladovému se každá hořkost sladká zdá.8Jako pták vyplašený ze svého hnízda je člověk prchající z domova.9Olej a kadidlo oblažují srdce, přítel je vítanější než vlastní úsudek.10Svého ani otcova přítele neopouštěj. Do domu svého bratra nechoď v nesnázích – lepší je blízký soused než bratr vzdálený!11Potěš mé srdce, synu, a buď moudrý, ať mám co odpovědět na cizí urážky.12Rozvážný vidí hrozbu a vyhne se jí, prosťáčci však jdou dál, až na to doplatí.13Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vezmi si zástavu.14Kdo svému příteli halasně žehná už brzy od rána, za kletbu se mu to počítá.15Věčnému crčení v období dešťů se hašteřivá žena podobá.16Kdo ji chce zkrotit, chce zkrotit vítr, do pravé ruky chce olej pochytat.17Železo se brousí železem, tak přítel brousí svého přítele.18Kdo pěstuje fíkovník, bude jíst fíky, kdo pečuje o pána, vyslouží si díky.19Hladina zrcadlí lidskou tvář, člověk zrcadlí srdce člověka.20Hrob a záhuba se nikdy nenasytí, právě tak nenasytné jsou lidské oči.21Na stříbro je tyglík, na zlato pec, podle své pověsti člověk pozná se.22I kdybys hňupa v hmoždíři napadrť rozdrtil palicí, nezbavil bys ho hlouposti!23Své ovce znej na první pohled, své srdce věnuj svému stádu.24Bohatství přece netrvá věčně, netrvá ani koruna králů.25Tráva však vyroste na posekané louce, seno se znovu sveze z hor.26Beránci kdykoli oděv ti poskytnou, za kozlíky si koupíš pozemek.27Kozího mléka bude dostatek, pokrm pro tebe i pro tvou rodinu, dostatek živobytí i pro tvou čeládku!
Přísloví 27
Bible Kralická
1Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.2Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.3Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.4Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?5Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.6Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.7Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.8Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.9Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.10Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.11Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.12Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.13Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.14Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.15Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;16Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.17Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.18Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.19Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.20Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.21Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.22Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.23Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.24Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.25Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.26Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.27Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.