Přihlaste se zdarma

Přísloví 26

Bible, překlad 21. století

1 Jako sníh létu, jako sklizni déšť, asi tak sluší tupci čest. 2 Vrabec přeletí, vlaštovka se mihne, bezdůvodná kletba k cíli nedojde. 3 Na koně je bič, na osla uzda, na hřbety tupců ale hůl. 4 Neodpovídej tupci na jeho tupost, aby ses mu sám nezačal podobat. 5 Odpověz tupci na jeho tupost, aby si přestal moudrý připadat. 6 Uřezává si nohy, pije utrejch, kdo se zprávou tupce posílá. 7 Chabé jak zmrzačené nohy je přísloví v ústech tupcových. 8 Jako do praku nabíjet kámen je tupci prokazovat čest. 9 Jako trn v ruce opilce je přísloví v ústech pitomce. 10 Jako lučištník, jenž střílí naslepo, je ten, kdo najímá tupce jdoucího okolo. 11 Jako se pes vrací k vlastním zvratkům, tak tupec opakuje vlastní pitomost. 12 Viděl jsi člověka, co si moudrý připadá? Více se dá čekat od hlupáka! 13 Lenoch říká: „Šelma je na cestě! Po ulicích běhá lev!“ 14 Dveře se otáčejí v pantech, lenoch v peřině. 15 Lenoch k talíři ruku natáhne, zvednout ji k ústům už ale nezvládne. 16 Lenoch sám sobě připadá moudrý nad sedm rádců zkušených. 17 Tahá za uši rozběhnutého psa, kdo plete se do sporu, jenž se ho netýká. 18 Jako šílenec, jenž rozsévá smrt zápalnými šípy, které vypouští, 19 takový je, kdo svému bližnímu lže a potom říká: „Vždyť to byl žert!“ 20 Chybí-li dřevo, hasne žár; chybí-li pomlouvač, tichne svár. 21 Uhlí je pro výheň, dřevo pro oheň, svárlivý člověk pro vzplanutí rozepře. 22 Pomluvy se pamlsky být zdají, hluboko do nitra ale padají. 23 Stříbrná glazura na střepu hliněném jsou vřelé rty na srdci zlém. 24 Ten, kdo nenávidí, se v řeči přetvařuje, hluboko v nitru ale chová lest. 25 Jeho příjemným řečem vůbec nevěř – v srdci má sedmerou ohavnost! 26 I když se nenávist za přetvářku skrývá, přece pak veřejně bývá odhalena. 27 Kdo jámu kopá, sám do ní padá; kdo valí balvan, toho zavalí. 28 Prolhaný jazyk svou oběť nenávidí, úlisná ústa zkázu chystají. 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Přísloví 26

Bible Kralická

1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest. 2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde. 3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna. 4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný. 5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý. 6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu. 7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů. 8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna. 9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů. 10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům. 11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své. 12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém. 13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici. 14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém. 15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým. 16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem. 17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při. 18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné, 19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval? 20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár. 21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady. 22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života. 23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé. 24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest. 25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho. 26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění. 27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací. 28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád. 

Public Domain