1Tehdy Ježíše obstoupili jeho učedníci a ptali se ho: „Kdo z lidí je v nebeském království nejpřednější?“2Zavolal malé dítě, postavil je mezi ně3a řekl: „Dobře mne poslouchejte: Půjde-li vám o přední místa, do Božího království se vůbec nedostanete.4Ujišťuji vás, že jen s pokornou myslí dítěte tam můžete vejít a něco znamenat.5Kdo si umí vážit takového nepatrného člověka, prokazuje tím úctu mně.6Na kom by ztroskotala víra jednoho z těchto maličkých ve mne, tomu by bylo lépe, kdyby ho hodili do moře s mlýnským kamenem na krku.
Ježíš varuje před pokušením
7Běda světu, že se tu dějí věci, pro které člověk ztrácí víru. Pokušení jsou sice nevyhnutelná, ale běda tomu, kdo je působí. Neváhej odložit všechno, co tě odvádí od Boha.8I kdyby to měla být tvá ruka nebo noha, raději ji utni a zahoď. Lépe je vkulhat do Božího království než skočit oběma nohama do záhuby.9A kdyby tě tvé oko svádělo ke zlému, zbav se ho! Je lepší získat věčný život jednooký než přijít s oběma očima do věčného zatracení.
Ježíš varuje před pohrdáním jinými
10Dejte pozor, abyste nepohrdli ani tím nejprostším člověkem. Věřte tomu, každý z nich má anděla, který ho stále zastupuje před Bohem.11Přišel jsem zachránit ztracené.12Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se ztratí, co myslíte, že takový člověk udělá? Nenechá těch devadesát devět na pastvině a nepůjde hledat tu ztracenou?13A když ji najde, má z ní větší radost než z těch devadesáti devíti, které mu zůstaly.14A právě tak můj Otec nechce, aby sebenepatrnější člověk zahynul.
Ježíš učí, jak jednat s tím, kdo zhřešil
15Proviní-li se proti tobě někdo z věřících, vyhledej ho a promluv si s ním mezi čtyřma očima. Přizná-li svoji chybu, udělal sis z nepřítele znovu bratra.16Bude-li neústupný, přizvi ještě jednoho nebo dva z věřících, aby byli svědky rozhovoru.17Když si ani tak nedá říci, pověz to shromáždění věřících. Když neuposlechne ani je, ať je vyloučen.18Mějte přitom na mysli, že co rozhodnete zde na zemi, bude platit i v nebi.19A také platí: spojí-li se dva z vás k modlitbám za jakoukoliv záležitost, nebeský Otec je vyslyší.20Tam, kde se už dva nebo tři sejdou, aby jednali podle mé vůle, tam jsem já s nimi.“
Ježíš vypráví podobenství o nemilosrdném věřiteli
21Potom mu Petr položil otázku: „Pane, když se proti mně můj bližní opakovaně prohřešuje, kolikrát mu mám odpustit? Sedmkrát?“22Ježíš mu odpověděl: „Ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.23Pán Bůh s námi jedná jako král, který se rozhodl provést vyúčtování se svými podřízenými.24Mezi prvními mu přivedli jednoho, který měl u něj miliónový dluh.25Ten muž však neměl na zaplacení. Král tedy nařídil, aby ho s celou rodinou prodali do otroctví, rozprodali jeho majetek, a tak uhradili dluh.26On však před králem padl na kolena a prosil ho: ‚Pane, měj se mnou trpělivost a já všechno zaplatím!‘27Králi bylo líto toho člověka, propustil ho a dokonce mu celý dluh odpustil.28Sotva však ten muž vyšel od krále, potkal člověka, který mu dlužil nepatrnou částku. Popadl ho a křičel: ‚Hned mi vrať, co jsi dlužen!‘29Ten chudák si před něj klekl a zoufale ho prosil: ‚Měj strpení a já ti zaplatím!‘30Ale věřitel stál na svém a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí.31Svědky té události to pobouřilo a šli to oznámit králi.32Ten si předvolal nemilosrdného věřitele a řekl mu: ‚Ty ničemo! Jak velký dluh jsem ti odpustil, když jsi mne prosil!33A tys nemohl odpustit svému druhovi tak směšnou částku?‘34A rozhněvaný král jej potom dal zavřít, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatí.35Tak bude jednat můj nebeský Otec s vámi, jestliže nebudete ochotně odpouštět druhým.“