1Die folgenden Sprüche stammen von König Lemuel aus Massa. Es sind Ratschläge, die er von seiner Mutter erhielt:2Was soll ich dir sagen, mein Sohn, / du Sohn meines Leibes, den ich von Gott erbat?3Gib deine Kraft nicht den Frauen hin, / geh nicht die Wege, die für Könige verheerend sind.4Wein ist nichts für Könige, Lemuel, / Könige dürfen sich nicht betrinken! / Auch Bier ist für einen Herrscher nicht gut!5Sonst betrinkt er sich und vergisst seine Pflicht / und verdreht dem Armen das Recht.6Gib das Bier dem, der zugrunde geht, / den Wein den Verbitterten.7Solch einer trinkt und vergisst seine Armut, / und an die Mühsal denkt er nicht mehr.[1]8Sprich du für die Sprachlosen! / Tritt du für die Schwachen und ihren Rechtsanspruch ein!9Richte gerecht und verschaffe dem Recht, / der sich selbst nicht helfen kann!
Lob einer tatkräftigen Frau
10[2] Das kostbarste Juwel, das einer finden kann, / ist eine tüchtige Frau.11Ihr Mann verlässt sich auf sie, / und ihm fehlt es nie an Gewinn.12Sie tut ihm Liebes und kein Leid / ihr ganzes Leben lang.13Sie sorgt für Wolle und Flachs / und verarbeitet es mit fleißiger Hand.14Sie gleicht den Handelsschiffen, / denn von weit her holt sie Nahrung herbei.15Vor Tagesanbruch steht sie auf, / bereitet die Mahlzeiten vor/ und gibt auch den Mägden ihr Teil.16Sie überlegt es und kauft ein Stück Feld, / vom Ertrag ihrer Arbeit bepflanzt sie den Weinberg.17Sie packt ihre Arbeit energisch an, / ist voller Tatkraft am Werk.18Sie merkt, dass ihr Fleiß etwas bringt, / und arbeitet bei Licht bis spät in die Nacht.19Sie streckt ihre Hand nach dem Spinnrocken[3] aus, / und ihre Finger erfassen die Spindel.20Für Notleidende hat sie eine offene Hand, / und den Armen gibt sie gern.21Sie macht sich keine Sorgen um den Schnee, / denn für alle im Haus hat sie doppelte Kleidung.22Sie fertigt schöne Decken an / und kleidet sich in feines Leinen und Purpur.23Ihr Mann wird von allen geachtet, / sein Wort zählt im Rat der Gemeinde.24Sie fertigt feine Hemden an und verkauft sie, / schmucke Gürtel bringt sie zum Kaufmann.25In Kraft und Würde ist sie gekleidet / und lacht dem nächsten Tag zu.26Was sie sagt, ist gut überlegt, / freundlich gibt sie ihre Weisungen.27Sie behält im Auge, was im Hause vor sich geht, / das Brot der Faulheit isst sie nicht.28Ihre Söhne stehen auf und preisen ihr Glück, / ihr Ehemann lobt sie und sagt:29"Es gibt viele tüchtige Frauen, / doch du übertriffst sie alle!"30Anmut täuscht und Schönheit vergeht, / doch eine Frau, die Jahwe ehrt, werde gelobt!31Lasst sie den Lohn ihres Schaffens genießen, / ihre Taten sprechen für sie im Rat der Gemeinde.
Sprüche 31
Český ekumenický překlad
SLOVA LEMÚELOVA
1 Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka: 2 Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů? 3 Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále. 4 Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji, 5 aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných. 6 Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko, 7 ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná. 8 Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených, 9 ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka. (Álef)
CHVÁLA ŽENY STATEČNÉ
10Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. (Bét)11Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist. (Gimel)12Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život. (Dálet)13Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama. (Hé)14Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb. (Vav)15Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám. (Zajin)16Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici. (Chet)17Bedra si opáše silou a posílí své paže. (Tet)18Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci. (Jod)19Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena. (Kaf)20Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku. (Lámed)21Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu. (Mém)22Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv. (Nún)23Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země. (Sámek)24Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci. (Ajin)25Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům. (Pé)26Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení. (Çáde)27Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí. (Kóf)28Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí: (Réš)29„Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“ (Šín)30Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. (Táv)31Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!