1Auch die folgenden Sprichwörter stammen von Salomo. Sie wurden gesammelt von Männern des Königs Hiskija von Juda.2Ist es Gottes Ehre, eine Sache zu verbergen, / so ist es der Könige Ehre, eine Sache zu erforschen.3Der Himmel an Höhe, die Erde an Tiefe und die Gedanken der Könige – unerforschlich sind sie.4Entferne die Schlacke aus dem Silber, / dann kommt dem Goldschmied ein Schmuckstück heraus.5Entferne den Gottlosen vom König, / dann regiert er gerecht und seine Herrschaft besteht.6Tritt vor dem König bescheiden auf, / und stell dich nicht an den Platz der Großen.7Es ist besser, man ruft dich auf den höheren Platz, / als dass man dich vor Edlen herabsetzt.
Was du mit deinen Augen erblickt hast,8bringe nicht so schnell zum Gericht! / Denn was willst du machen, wenn dich dein Nächster beschämt?9Trage deinen Streit mit deinem Nächsten aus, / gib aber nicht das Geheimnis eines anderen preis;10sonst verachtet dich jeder, der davon hört, / und du behältst einen üblen Ruf.11Wie goldene Äpfel auf silbernen Schalen / ist ein rechtes Wort zur richtigen Zeit.12Wie ein goldener Ring, wie feinster Schmuck, / so ist ein weiser Mahner für ein offenes Ohr.13Wie kühlender Schnee am Erntetag, / so ist ein treuer Bote für den, der ihn schickt: / eine erfrischende Freude für seinen Herrn.14Wie Wolken und Wind, aber kein Regen, / so ist jemand, der Versprechungen macht, sie aber nicht hält.15Mit Geduld wird ein Vorgesetzter umgestimmt, / denn eine sanfte Zunge kann den Widerstand[1] brechen.16Hast du Honig gefunden, iss nicht zu viel davon, / sonst wirst du ihn satt und erbrichst.17Mach dich selten im Haus deines Nächsten, / sonst wird er dich satt und verabscheut dich.18Wie eine Keule, ein Schwert, ein spitzer Pfeil / ist ein falscher Zeuge für seinen Nächsten.19Ein brüchiger Zahn und ein schlotternder Fuß, / so ist ein treuloser Mensch in der Zeit der Not.20Wenn einer sich auszieht bei Frost, / wenn jemand Essig auf Natron gießt,[2] / so ist es, wenn man lustige Lieder vor einem Traurigen singt.21Wenn dein Feind hungrig ist, gib ihm zu essen, / wenn er Durst hat, gib ihm zu trinken;22so sammelst du glühende Kohlen auf seinen Kopf,[3] / und Jahwe vergilt es dir.[4] (Röm 12,20)23Nordwind bringt Regen / und Klatsch ein verdrießliches Gesicht.24Besser auf dem Flachdach zu wohnen / als mit einer zänkischen Frau zusammen im Haus.25Kühles Wasser für eine durstige Kehle / ist eine gute Nachricht aus fernem Land.26Eine trübe Quelle, ein verdorbener Brunnen, / so ist ein Gerechter, der vor einem Gottlosen wankt.27Zu viel Honig essen ist nicht gut, / zu viel Ehre bekommt einem nicht.[5]28Wie eine Stadt mit zerstörter Mauer / ist ein Mann, der sich nicht beherrschen kann.
Sprüche 25
Český ekumenický překlad
Přísloví Šalomounova - (Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými) - PRVNÍ ČÁST
1 Toto jsou rovněž přísloví Šalomounova, která sebrali mužové judského krále Chizkijáše. 2 Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat. 3 Výšiny nebes, hlubiny země a srdce králů nelze prozkoumat. 4 Odstraní-li se ze stříbra struska, výrobek se zlatníkovi povede; 5 odstraní-li se svévolník z blízkosti krále, jeho trůn bude upevněn spravedlností. 6 Před králem se nevypínej a na místo velmožů se nestav. 7 Lépe bude, řekne-li ti: „Vystup sem,“ než když tě poníží před urozeným, jak na vlastní oči vídáš. 8 Nezačínej unáhleně spor; jinak co si nakonec počneš, až tě tvůj bližní zahanbí? 9 Veď svůj spor se svým bližním, ale nevyzraď tajemství jiného, 10 jinak tě bude tupit, kdo o tom uslyší, a nepřestanou tě pomlouvat. 11 Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo. 12 Zlatý nosní kroužek či náhrdelník z třpytivého zlata je kárající mudrc slyšícímu uchu. 13 Jako chladný sníh o žních je spolehlivý vyslanec těm, kdo ho poslali. Občerství duši svého pána. 14 Oblaka s větrem, ale bez deště, to je muž, který klame slibováním darů. 15 Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti. 16 Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej. 17 Choď do domu svého bližního jen zřídka, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět. 18 Palcát a meč a naostřený šíp je ten, kdo vydává proti svému bližnímu křivé svědectví. 19 Jako vykotlaný zub a kulhavá noha je spoléhat se na věrolomného v den soužení. 20 Svlékat šaty v chladný den či nalévat do louhu ocet je zpívat písně srdci sklíčenému. 21 Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou, 22 tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí. 23 Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči. 24 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě. 25 Jak chladná voda znavené duši je dobrá zpráva z daleké země. 26 Zkalený pramen a zkažená studánka je spravedlivý kolísající před svévolníkem. 27 Není dobré jíst příliš mnoho medu a není slavné zkoumat slávu druhých. 28 Město se strženými hradbami je muž, který se neovládá.