Kostenlos anmelden

Psalm 132

Neue evangelistische Übersetzung



1 Ein Lied für den Aufstieg zum Tempel. Denk doch an David, Jahwe, / an all die Mühe, die er auf sich nahm! 2 Der Jahwe feierlich versprach, / dem starken Gott Jakobs gelobte: 3 "Ich will mein Haus nicht mehr betreten, / ich will mein Bett nicht mehr besteigen, 4 meinen Augen keinen Schlaf gestatten, / mir keine Ruhe mehr gönnen, 5 bis ich einen Platz für Jahwe finde, / eine Wohnung für den starken Gott Jakobs." 6 Wir hörten, dass die Lade in Efrata sei /[1] und fanden sie im Gebiet von Jáar.[2] 7 Kommt, wir gehen in seine Wohnung, / fallen vor seinem Fußschemel nieder! 8 Mach dich bitte auf, Jahwe, und geh zu deinem Ruheplatz, / du und die Bundeslade deiner Macht. 9 Deine Priester sollen sich in Gerechtigkeit kleiden, / und die dir treu sind, sollen sich freuen! 10 Deinem Diener David zuliebe / weise deinen Gesalbten nicht ab. 11 Jahwe hat David einen Treueid geschworen / und nimmt diesen Schwur nicht zurück: / "Einen deiner Söhne setze ich auf deinen Thron. 12 Wenn deine Söhne meinen Bund halten / und meine Gebote, die ich sie lehre, / dann sollen auch ihre Söhne für immer auf deinem Thron sein." 13 Denn Jahwe hat den Berg Zion erwählt, / hat ihn zu seinem Wohnsitz bestimmt: 14 "Hier soll für immer mein Ruheplatz sein, / hier will ich wohnen, hier wollte ich sein! 15 Ich werde ihn reichlich versorgen, / auch seine Armen mache ich satt. 16 Deine Priester will ich in Gerechtigkeit kleiden, / und die dir treu sind, sollen sich freuen! 17 Dort lasse ich Davids Macht wachsen, / dort stelle ich eine Leuchte für meinen Gesalbten auf. 18 Seine Feinde will ich mit Schande bedecken, / doch auf ihm wird seine Krone erstrahlen." 

Psalm 132

Český ekumenický překlad



1  Poutní píseň. Hospodine, rozpomeň se na Davida, na veškerou jeho usilovnou péči,  2  jak se zapřisáhl Hospodinu, zavázal se slibem Přesilnému Jákobovu:  3  „Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na rohož svého lože,  4  očím nedopřeji spánku ani víčkům podřímnutí,  5  dokud nenaleznu Hospodinu místo, příbytek Přesilnému Jákobovu!“  6  A hle, v Efratě jsme o ní uslyšeli, našli jsme ji na Jaarských polích.  7  Vstupme do jeho příbytku, klanějme se před podnožím jeho nohou.  8  Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty sám i schrána tvé moci!  9  Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tvoji věrní ať plesají.  10  Pro Davida, svého služebníka, neodmítej svého pomazaného.  11  Hospodin přísahal Davidovi na svou věrnost – nevezme to nazpět: „Toho, jenž vzejde z tvých beder, dosadím po tobě na trůn.  12  Dodrží-li tvoji synové mou smlouvu i toto mé svědectví, jemuž je budu učit, navždy budou též jejich synové sedat na tvém trůnu.“  13  Hospodin si totiž zvolil Sijón, zatoužil jej mít za sídlo:  14  „To je místo mého odpočinku navždy, usídlím se tady, neboť po něm toužím.  15  Jeho stravě budu hojně žehnat, jeho ubožáky budu sytit chlebem.  16  Jeho kněžím dám za oděv spásu, jeho věrní budou zvučně plesat.  17  Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo.  18  Jeho nepřátelům dám za oděv hanbu, ale na něm se bude jeho čelenka třpytit.“