1Den Sippen des Stammes Juda wurde durch Losentscheid folgendes Gebiet zugewiesen: Im Süden grenzte es an die Wüste Zin, die zu Edom[1] gehört.2Ihre südliche Grenze begann an der Südspitze des Salzmeeres3und lief in südlicher Richtung am Fuß der Skorpionensteige vorüber nach Zin. Sie führte dann weiter südlich an Kadesch-Barnea vorbei über Hezron hinauf nach Addar, wo sie einen Bogen nach Karka machte.4Sie ging weiter durch Azmon und lief am Bach Ägyptens[2] aus, dem sie bis zum Meer folgte. Das wird für euch die Südgrenze sein.5Die Ostgrenze bildete das Salzmeer bis zur Einmündung des Jordan. Von dieser Stelle führte die Nordgrenze6nach Bet-Hogla hinauf, lief nördlich an Bet-Araba vorbei bis zum Stein Bohans, des Rubeniten.7Vom Tal Achor führte sie nach Debir hinauf, wandte sich nordwärts zu den Steinmalen[3] gegenüber dem Pass von Adummim, der südlich des Baches verläuft. Dann erreichte die Grenze En-Schemesch, die Sonnenquelle, und dann En-Rogel, die Bleicherquelle.8Sie führte durchs Ben-Hinnom-Tal, südlich um den Abhang herum, auf dem die Jebusiterstadt, das heutige Jerusalem, liegt, bis zum Gipfel des Berges, der sich westlich des Hinnom-Tals am Nordrand der Refaïm-Ebene erhebt.9Von dort zog sie sich herum auf die Quelle Neftoach zu und lief dann in Richtung der Städte des Berglandes von Efron und weiter nach Baala, dem heutigen Kirjat-Jearim.10Von Baala aus ging sie in westliche Richtung zum Gebirge Seïr, lief den Nordhang des Berges Jearim – das ist Kesalon – hinab nach Bet-Schemesch und hinüber nach Timna.11Dann verlief sie an der Nordflanke von Ekron in einem Bogen nach Schikkaron hinüber zum Berg Baala und lief bei Jabneël an der Küste des Meeres aus.12Das große Meer bildete die Westgrenze. Dies war das Gebiet, das der Stamm Juda mit seinen Sippen erhielt.13Nach Befehl Jahwes überließ Josua Kaleb Ben-Jefunne einen Teil des Stammesgebietes von Juda, nämlich Hebron. Damals hieß es noch Kirjat-Arba nach dem Stammvater der Anakiter.14Kaleb vertrieb die drei Sippen der Anakiter von dort: Scheschai, Ahiman und Talmai.15Dann zog er vor die Stadt Debir, die früher noch Kirjat-Sefer hieß.16"Wer Kirjat-Sefer erobert", versprach er ‹seinen Männern›, "bekommt meine Tochter Achsa zur Frau!"[4]17Es war Otniël Ben-Kenas, der Sohn von Kalebs Bruder, der die Stadt einnahm und Achsa zur Frau nehmen durfte.18Als sie ihm zugeführt wurde, rang sie ihm die Erlaubnis ab, gleich noch ein Stück Land von ihrem Vater fordern zu dürfen. Dann glitt sie von ihrem Esel, und Kaleb fragte: "Was hast du?"19Sie erwiderte: "Wenn du mich schon in den heißen Negev verheiratet hast, dann gib mir auch ein paar Wasserbecken als Segensgeschenk dazu!" Da schenkte ihr Kaleb die oberen und die unteren Teichanlagen ‹bei Hebron›.
Die zwölf Bezirke Judas
20Zu dem Land, das dem Stamm Juda und seinen Sippen als Erbbesitz zugeteilt wurde,[5]21gehörten auch die folgenden Städte:
Im Negev an der Grenze von Edom waren es Kabzeël, Eder, Jagur,22Kina, Dimona, Adada,[6]23Kedesch, Hazor, Jitnan,24Sif, Telem, Bealot,25Hazor-Haddata, Kirjat-Hezron – das ist Hazor –,26Amam, Schema, Molada,27Hazar-Gadda, Heschmon, Bet-Pelet,28Hazar-Schual, Beerscheba und Bisjotja.[7]29Baala, Ijim, Ezem,30Eltolad, Kesil, Horma,31Ziklag, Mandmanna, Sansanna,32Lebaot, Schilhim, Ajin und Rimmon. Das sind 29 Städte[8] mit Dörfern.33In der Schefela Eschtaol, Zora, Aschna,34Sanoach, En-Gannim, Tappuach, Enam,35Jarmut, Addulam, Socho, Aseka,36Schaarajim, Aditajim, Gedera und Gederotajim – 14 Städte mit ihren Dörfern.37Außerdem: Zenan, Hadascha, Migdal-Gad,38Dilan, Mizpe, Jokteël,39Lachisch, Bozkat, Eglon,40Kabbon, Lachmas, Kitlisch,41Gederot, Bet-Dagon, Naama und Makkeda – 16 Städte mit ihren Dörfern.42Weiter: Libna, Eter, Aschan,43Jiftach, Aschna, Nezib,44Keïla, Achsib und Marescha – neun Städte mit ihren Dörfern.45Dann: Ekron mit seinen Tochterstädten und Dörfern46und die Ortschaften westlich davon, die auf der Seite von Aschdod liegen,47dann Aschdod mit seinen Tochterstädten und Dörfern, Gaza mit seinen Tochterstädten und Dörfern bis zum großen Meer und nach Süden bis zum Bach Ägyptens.48Im Gebirge: Schamir, Jattir, Socho,49Danna, Kirjat-Sefer – das heutige Debir –,50Anab, Eschtemoa, Anim,51Goschen, Holon, Gilo – elf Städte mit ihren Dörfern.52Außerdem: Arab, Duma, Eschan,53Janum, Bet-Tappuach, Afeka,54Humta, Kirjat-Arba – das heutige Hebron – und Zior: neun Städte mit ihren Dörfern.55Dann: Maon, Karmel, Sif, Jutta,56Jesreel, Jokdeam, Sanoach,57Kain, Gibea, und Timna – zehn Städte mit ihren Dörfern.58Weiter: Halhul, Bet-Zur, Gedor,59Maarat, Bet-Anot und Eltekon – sechs Städte mit ihren Dörfern.
Außerdem: Tekoa, Efrata – das ist Bethlehem –, Peor, Etam, Kulon, Tatam, Schoresch, Kerem, Gallim, Bet-Ter und Manocho – elf Städte mit ihren Dörfern.[9]60Weiter: Kirjat-Baal – das ist Kirjat-Jearim – und Rabba – zwei Städte mit ihren Dörfern.61In der Wüste: Bet-Araba, Middin, Sechacha,62Nibschan und Ir-Melach, die Salzstadt, und En-Gedi – sechs Städte mit ihren Dörfern.63Nur die Jebusiter, die in Jerusalem wohnten, konnten die Männer des Stammes Juda nicht vertreiben. Bis heute wohnen sie mit den Judäern zusammen.
Josua 15
Český ekumenický překlad
— Dům Judův - Dědictví Judovo včetně Kálebova a Otníelova podílu.
1 Pokolení Judovců připadl pro jejich čeledi při pomezí Edómu a pouště Sinu v Negebu, úplně na jihu, tento los:2Patřilo jim území Negebu od břehů Solného moře, od zálivu směřujícího k Negebu.3 Směrem od Negebu se táhne ke Svahu štírů, pokračuje k poušti Sinu a stoupá na jih od Kádeš-barneje, míří k Chesrónu, stoupá k Adáru a odbočuje ke Karce.4 Pokračuje k Asmónu, táhne se k Potoku egyptskému, takže území vybíhá k moři. To je vaše jižní hranice.5 Východní hranicí bude Solné moře až k ústí Jordánu. Na severu začíná hranice mořským zálivem při ústí Jordánu.6 Odtud stoupá hranice k Bét-chogle a pokračuje severně od Bét-araby. Pak stoupá ke kameni Bohana, syna Rúbenova.7 Hranice stoupá dále od doliny Akóru k Debíru a obrací se na sever ke Gilgálu naproti Adumímskému svahu jižně od potoka. Hranice pak pokračuje podél vody Slunečního pramene a vybíhá k prameni Rogelu.8 Hranice potom stoupá k Údolí syna Hinómova jižně od skalního hřebenu jebúsejského, což je Jeruzalém, a vystupuje na vrcholek hory, která na západě leží proti Údolí hinómskému a je na severním konci doliny Refájců.9 Od vrcholu hory zabočuje hranice k prameni vod Neftóachu a vede k městům pohoří Efrónu; poté zabočuje k Baale, to je Kirjat-jearímu.10 Zde hranice odbočuje od Baaly na západ k hoře Seíru a pokračuje od severu ke skalnímu hřebenu Lesní hory, to je Kesalónu, sestupuje od Bét-šemeše a pokračuje k Timně.11 Potom hranice vede ke skalnímu hřebenu Ekrónu na severu od města a zabočuje k Šikerónu, pokračuje k Baalské hoře a vede k Jabneelu; hranice vybíhá až k moři.12 Západní hranicí je Velké moře a jeho pobřeží. To je území Judovců pro jejich čeledi, vymezené hranicemi dokola. 13 Kálebovi, synu Jefunovu, dal podíl uprostřed Judovců podle Hospodinova příkazu Jozuovi, totiž Kirjat-arbu, to je město Arby, otce Anákova, což je Chebrón.14Odtud vyhnal Káleb tři Anákovce: Šešaje, Achímana a Talmaje, zplozence Anákovy.15 Odtud pak táhl vzhůru proti obyvatelům Debíru; Debír se předtím jmenoval Kirjat-sefer (to je Město knihy).16 Káleb tenkrát prohlásil: „Kdo porazí Kirjat-sefer a dobude jej, tomu dám za manželku svou dceru Aksu.“17 Dobyl jej Otníel, syn Kenazův, Kálebův bratr; dal mu tedy svou dceru Aksu za manželku.18 Když přišla, navedla jej, aby žádal jejího otce o pole. Sesedla z osla. Káleb se jí otázal: „Co si přeješ?“19Odpověděla: „Obdař mě požehnáním! Když jsi mě provdal do jižního suchopáru, dej mi také vodní zřídla.“ Dal jí tedy zřídla, horní a dolní. 20 To je dědičný podíl pokolení Judovců pro jejich čeledi.21Nejvzdálenější města, která připadla pokolení Judovců, při pomezí Edómu v Negebu, byla: Kabseel, Eder a Jagúr,22 Kína, Dímóna a Adeáda,23Kedeš, Chasór a Jitnán,24 Zíf, Telem a Bealót,25 Chasór-chadata a Kerijót-chesrón, což je Chasór,26 Amám, Šema a Mólada,27Chasar-gada, Chešmón a Bét-pelet,28 Chasar-šúal, Beer-šeba a Bizjótja,29Baala, Ijím a Esem,30 Eltólad, Kesíl a Chorma,31 Siklag, Madmana a Sansana,32 Lebaót, Šilchím, Ajin a Rimón, celkem dvacet devět měst a jejich dvorce. 33 V Přímořské nížině: Eštaól, Sorea a Ašna,34 Zanóach, Én-ganím, Tapúach a Énam,35 Jarmút, Adulám, Sóko a Azeka,36 Šaarajim, Adítajim, Gedera a Gederótajim, čtrnáct měst a jejich dvorce. –37Senan, Chadaša a Migdal-gad,38 Dilean, Mispe a Jokteel,39Lakíš, Boskat a Eglón,40 Kabón, Lachmas a Kitlíš,41 Gederót, Bét-dágon, Naama a Makeda, šestnáct měst a jejich dvorce. –42 Libna, Eter a Ašan,43 Jiftách, Ašna a Nesíb,44 Keíla, Akzíb a Maréša, devět měst a jejich dvorce. –45 Ekrón s vesnicemi a dvorci,46 od Ekrónu až k moři všechno, co leží stranou Ašdódu, a jejich dvorce,47 Ašdód s vesnicemi a dvorci, Gáza s vesnicemi a dvorci, až k Potoku egyptskému a Velkému moři s pobřežím. 48 V pohoří: Šamír, Jatír a Sóko,49 Dana, Kirjat-sana, což je Debír,50 Anab, Eštemo a Aním,51 Gošen, Cholón a Gílo, jedenáct měst a jejich dvorce. –52 Arab, Dúma a Ešeán,53 Janím, Bét-tapúach a Afeka,54 Chumta, Kirjat-arba, což je Chebrón, a Síor, devět měst a jejich dvorce. –55 Maón, Karmel, Zíf a Júta,56 Jizreel, Jokdeám a Zanóach,57 Kajin, Gibea a Timna, deset měst a jejich dvorce. –58 Chalchúl, Bét-súr a Gedór,59 Maarat, Bét-anót a Eltekón, šest měst a jejich dvorce. –60 Kirjat-baal, což je Kirjat-jearím, a Raba, dvě města a jejich dvorce. 61 Ve stepi: Bét-araba, Midín a Sekaka,62 Nibšán, Ír-melach a Én-gedí, šest měst a jejich dvorce. –63 Ale jebúsejské obyvatele Jeruzaléma nebyli Judovci s to si podrobit. Tak sídlí Jebúsejci s Judovci v Jeruzalémě až dodnes.